-420 právu a žalobám nechtěl a nedbal, ani jí co :chtěl spravedlivého učiniti; a k tomu vyslyševše „hodné a podobné druhých zeman svědomie, tudiež také i měšťan svrchupsaného města Pražského, kteříž jsú toho dobře svědomi, že ona má své věno svrchupsané dskami zem- skými na Kolodějích tu řádně zapsáno se vším právem a ohradú, kteráž jest měla při tom z práva zachována býti, i nahořepsanú paní Kateřinu kázali sú v tom jistém jejiem platu věnném Vaňkovi rychtářovi, aby ji na Libeň i na to na vše, což k Libni příslušie, sku- tečně uvedl a mocna ji toho všeho učinil. Kterážto paní Kateřina uvedena jest týmž Vaňkem rychtářem, tak aby ona vším tiem zbožím vládla a jeho požívala, jakožto svého vlastnieho, dokavadž by sě jí o ten věnný plat vedle desk zemských nestalo spravedlivé. A to sě jesti stalo leta — dvamezcietmého ten pondělí na den Obětovánie matky božie. (Rukop. č. 2099 f. 290.) 5. 1426, 22. srpna. Já Jan z Dubče vy- znávám tiemto listem obecně všem, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že Václav ře- čený Štuk z Cholpic, dobré paměti manžel poctivé panie Kateřiny z Cholpic, kúpil u Martinka, Rotlevova syna, dvadceti k. gr. platu na Kolodějích. A když svrchupsaný Václav Štuk umřel, tehdy Šimon a Vaněk, Štukovi a její děti, prodali jí ten svrchujmenovaný plat na Kolodějích za jejie věno, a to jie ve dsky zemské vložili. A to mi jest tak svědomo i byl jsem při tom, když jsú jí ten plat na Kolo- dějích ve dsky vkládali. A my Zdeslav Tluxa z Buřenic, purkrabie na Karlštejně, Jan z Wal- deka seděním v Litni, Buzek z Tmáně, Hos- přid z Hostivic k svrchupsanému Janovu Dub- čovu vyznání své jsme pečeti na svědomie toho vyznánie k tomuto listu přitiskli. A toho na svědomie já svrchupsany Jan Dubeé svü jsem pečeť k tomuto listu přitiskl, jenž jest dán a psán na Karlštejně v tu středu před Sv. Bartoloméjem anno d. oc XXVI? (Rukop. €. 992 f. 64) E. XIV. Zprávy o statcích venkovských z archivu města Prahy: 6. 1430, 16. června. My purgmistr a kon- šelé Velikého Města Pr. tiemto zápisem obecně vyznáváme všem, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že vstúpiv před nás do plné rady našie slovutný Aleš z Chobolic, vyznal jestí svobodně a dobrovolně, jakožto najvyšší ubr- man od slovutného Johánka z Koloděj z jedné a ode panie Kateřiny z Cholpic z strany druhé mocně a obapolně vydaný a vyvolený, a pod pěti sty k. gr. naň i na jeho všelikteraké vyrčenie a rozkázánie zaručených, kterak, když jest stranám nahořepsaným k konání té pře, kteráž mezi nimi jest o plat věnný též panie Kateřiny, rozkázal, aby obě straně na- depsané v určený čas a na jisté miesto práva položily svá popsaná s listy i pře také všechny své, kteréž proti sobě kterakkoli mají: tu na- depsaná paní Kateřina Cholpička s Václavem, synem svým, práva svá všechna, listy i pře popsané vedle rozkázánie svrchujmenovaného Alše na to miesto jim rozkázané a k tomu dni položila jest. Ale druhá strana, totiž Johánek z Koloděj s synem svým, práv svých, listuov a pře popsané po prvniem, po druhém i po třetiem napomenutí položiti nedbal jest. Actum in consilio anno — XXX? feria VI* post festum Corporis Christi. (Rukop. é 2099 f. 302.) 1. 1480, 2. listopadu. Mathias dictus Sezrba, supremus notarius tabularum regni Bohemie, Audreas notarius minorum tabularum, eiusdem regni Bohemie, Ctiborius de Zezhu- dicz, supremus camerarius earundem tabularum, et Buzko de Libowiez, beneficiarius iam dic- tarum tabularum a divine memorie Zophia, predicti regni regina, deputatus ad predictas tabulas terre, pleno in consilio Maioris Civ. Pr. personaliter comparentes protestati sunt et recognoverunt libere absque omni compul- sione: Quia honorabiles magistri, baccalarii et studentes domus collegii Hedwigis, regine Polo- nie, habent et habere noscuntur censum an- nuum nudum, hereditarium, perpetuum et non cameracensem, in bonis subscriptis per tabulas terre proscriptum et obligatum cum omni