Cheb (1460). ského vyřčenie zapsali sú a zapisují na domu svém u Črné ruože řečeném, jenž leží v osadě Svatomichalské mezi domem Jírovým Bohuško- vým z zadu z jedné a mezi uličků, kteráž jde do Železné ulice, z strany druhé, a na vinici své, kteráž leží podle vinice Štěpánova hora řečené, takovým obyčejem podle výpovědi ubr- manské: Jestliže by častopsaný Janek, Máně manželka jeho, anebo dědici jeho, jich kterých peněz na kterýkoli z svrchupsaných rokuov rok nedali — tehdá svrchupsaní věřitelé anebo ten, kdož by od nich maje moc sobě pod pe- četí pánuov Chebských danú, budú anebo bude sě moci [v] již pravený jich duom i u vinici uvá- zati s pomocí panskú ve všem dluhu svrchu- psaném anebo v dielu, kterýžby zuostal, jako v své dědičné —. Než toto jest častopsanými ubrmany znamenitě přidáno: Jestli-že by již pravení věřitelé nebo ktožkoli z nich moc maje, Y ten duom a vinici sě uviežíce aneb uvázal a sumy dlnhu svého svrchupsaného na tom postihnúti nemohli anebo nemohl, tehdy vyśpraveny Jan z Striebra, Món6 manželka jeho, dědici a budúeí jeho mají a mieti budú týž dluh devět set zl. rýn., cožby sě nedostalo. doplniti, zastati a bez odpory věřitelóm anebo komużby porudili zaplatiti. A kdyżbykoli svrchu- psaní věřitelé anebo ten, komużby porućili, kteró penieze na který rok svrchupsaný vzali a vy- zdvihli, tehdá mají a povinni budů již pově- děného Janka, Máni manželku jeho, dědice a budúcí jich z toho, eožby vzali, je kvitovati. Act. pleno in consilio sabbato post Jacobi ap. 1460. (Rukop. č. 2141 fol. 24.) Potom když přišel první rok nového léta ku placení, přišel jest Erhart Ruduš svrchu- psaný od sebe i od jiných k těm penězóm právo majících, chtě od Janka podle zápisu sto zl. rýn. vzieti; a Janek pravil, že zlatých beze lsti jmiti nemuoż, presć, aby vzal od něho penieze tak, jakž zlatý v Praze platí. A když sě smluviti nemohli, epatrní Jan Sla- tina a Michal Kupec, jsúce od obojie strany prošeni, mezi týmaž stranoma v plné radě ta- 303 kovú úmluvu učinivše, vyřkli jsú takto: Jakož Janek jměl jest dáti nynie sto zl. rýn. po XXVI gr. a v rok opět tolikéž, poněvadž zlatých mieti nemuoż, ale aby nynie pojednú dal peněz za dvě stě zl. rýn. po X X VI gr. za zlatý počítajíc, a pět kop gr. aby mu nad to nadal. Než toto znamenitě přidáno, aby na nové léto najprv pří- štře, když jest byl rok druhých peněz ten rok pominul, tak aby Janek, jakž od toho nového léta opět v rok teprv pořád vedle zápisu pla- til. Kterúžto výpověď obě straně přijele. V tom Erhart Ruduš, stoje osobně tudiež v ploé radě, seznal sě jest, že jemu již dosti sě je stalo za dvě stě zl. rýn. po dva roky vedle zápisu od Janka od ciesaře, propúštěje jeho svým i ji- ných, kteříž k těm zlatým právo mají, jmeny z těch dvú stú zl. ryn., slibiv dále i ujistiv přinésti kvitancí od tovaryšuov svých pod jich pečetmi a pod pečetí pánuov Chebských. Actunr in consilio feria III. in die Polycarpi. (27. ledna 1462.) Jakoż Erhart Ruduś slíbil byl a ujistil přinésti list pod pečetí pánuov Chebských ete., i potom Hanuš od můúřenínuov, měštěnín téhož města, maje moc plnú od tovaryšuov svých listem týchž pánuov Chebskych pod jich města pečetí sobě danú, stoje osobně před pány kenšely Starého města Pražského v plné radě, svým i svých všech tovaryšuov jmeny seznal sě jest, że je jim Janek od ciesaře těch dvě stě zlatých rýnských tak a podle té smlú- vy svrchupsané s Erhartem Rudušem již řeče- ným učiněné, skrze téhož Erharta dal a za- platil úplně a docela. Z kterýchžto zlatých svrchupsaný Hanuš propustil jest a tiemto zá- pisem propúštie svým i svých tovaryšuov jmeny Janka svrchupsaného, dědice a budúcí jeho svobodny, kvitty i ovšem prázdny nynie i v ča- siech budúciech. Slíbiv tudiež v radě rukú dá- ním sám za sě i za tovaryše své, kteříž k těm zlatým právo mají, že týž Janek viece o ty zlaté upomínán a nařiekán nemá býti ani bude ot žádného; a byl-li by o to upomínán, že on to chce zastati. Actum pleno in consilio