Dvorce u Prahy (1425—1438). Bezbrady, Martin Vlasimsky, Vaněk Rak, Mikuláš Slavík, Jan rimer, Vaněk Durśmid, Jakub mydlář, Mikuláš Žalud, Matěj postřihač, Vaněk Frolich, Vavřinec Babka a Vavřinec sladovník, konšelé přísežní Starého města Praž- ského, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, kdož jej uzřie nebo čtúce uslyšie: Tak jakož jesti opatrný muž Matěj od bielého jelena, spoluměštěnín náš, kúpil sobě i svým dědicóm a budúcím ve Dvorcích za Vyšehradem sedmnádcte strychóv vinice měrných bez věrtele v pravé purkrechtnie právo u dolepsaných osob za jistů sumu peněz týmž osobám úplně a docela penězi hotovými splněných a zapla- cených : najprve u Jana Slepého tudiež ve Dvorcích pét str. bez věrtele měrných, u Macka husaře z Nového Města dva str. a puol věrtele, u Vacka nebożce Vejkartova syna, bratra vlastnieho panie Anny Michalové zlatníkové, šest str., u Martina řečeného Patriarchy, rych- táře odtudž ze Dvorcóv, a u Valše, společ- níka jeho, čtyři str. měrné. A ty jisté vinice svrchupsané ve Dvorcich leżie podle sebe, mezi nimiżto leżie dva strychy jinś Mafikova, řečeného Vyvale, jakoż mez6 z vobi strani lepe okazuji. K kterómużto trhu svrehupsanych vinic již jmenovaná pani Anna Michalovś, spolususeda naše, vstúpivši před nás do plné rady našie dala jest s plným povolením muže svého napřed psaného jakožto dědička svú dobrü a plná vuoli, A dále táz pauí Anna Michalová seznala jest tudieZ v radé pred námi, že jest s svrchupsaným Matějem od bielého jelena o právo purkrechtnie, což sě napfedpsanych vinic dotjée, plná a koneétnü smlúvu učinila, a to takto: že týž Matěj i jeho dědicové a budúcí mají a dlužní jsú z svrchu- psaných vinic a z jich měštišť platiti a dávati napředjmenované paní Anně Michalové a muži jejiemu i jich dédicóm à budücím práva purk- rechtnieho úročnieho kopu gr. bez čtyř do- brých střiebrných rázu pražského každé léto rozdielně, a nic viece, točiž poénüc na sv. Jiiie nynje najprv příštieho aneb konečně ve dvü Archiv Český XXVI. 177 nedélí potom puol kopy gr. bez dvü, a na sv. Havla hned potom pořád zběhlého anebo ko- neéné ve dvü nedélí potom puol kopy gr. bez dvü druhé, a tak po všechna jiná budúcie léta po kopě gr. bez čtyř rozdielně na ty roky, jakož svrchu psáno stojí, bez dlenie dalsieho. Pakliby týž Matěj neboli jeho dědicové a bu- dúcí nedali a nesplnili na kterýkolivěk rok svrchupsaný neboli ve dvú nedělí potom již jmenovaných peněz úročních častopsané paní Anué Michalové a muzi jejiemu nebo jich dě- dicóm a budúcím, tehdy hned na ty penieze úročnie nesplněné má jeden groš jménem po- kuty vzrósti, a tak vždy každý týden ta pokuta má ruosti, dokudžby svrchupsaní peniezi úroční, jenžby zadržáni byli, i se všemi pokutami na ně vzrostlými úplně a docela penězi hotovými nebyli splnění a zaplaceni, a to tolikrát, koli- krátžby zadržáno bylo. A jestli žeby tukoví peniezi úroční tak dlúho zadržáni byli i s po- kutami, ažby rok a den minul, ode dne za- drženie počítajíc, tehdy hned po roce a po dni svrchupsaná paní Michalová i muž její i jich dědicové a budúcí budú moci na svrchupsané vinice a na jich držitele a vládaře, kteříž v ty časy budú, svú vlastní mocí nebo s po- mocí jinú kterúkolivěk fentováním sáhnúti až do postiženie všech peněz úročních zadržených i pokut ma ně vzrostlých úplně a docela toli- krát, kolikrátž zadržáno bylo. A kdyžkoli bude chtieti častopsaný Matěj od bielého jelena neboli jeho dědicové a budúcí, tehdy budú moci svrchupsané vinice ve Dvorcích prodati, zastaviti, vzdáti, zapsati anebo s nimi učiniti jakožto s svými vlastními a dědičnými, cožby sě jim líbilo, vždy vtéž právo, jakož svrchu- psáno stojí. Tomu na svědectvie pečet sekretu města našeho ku prosbě obojie strany svrchu- psané přivéšena jest k tomuto listu. Jenž dán léta tisícého čtyrstého třidcátého druhého v pátek po sv. Matěji. (Rukop. č. 992 fol. 137.) 7. 1438, 13. února. V té při a ruoznici, kteráž jest byla mezi Martinem z Hradištka a 28