508 se dnem, ležící v mezech mezi polem Kadeřáv- kovským a Dluhosovou lükü z strany druhé — prodal Mikulášovi Karasovi z Nov. M. Pr. za XXX s. gr. —. (Desky zem. větší č. 1 f. C 22 a L 26.)*) *) V listině č. 1103 -I. f. 16 jsou tyto tři opisy zá- pisů deskových o Krči: V kvaternu trhovém žlutém l. 1552 v sobotu po Vtělení P. Kr. [26. br.] E. 30: Nej- jasnější kníže a pán pan Ferdinand etc. jakožto král Český ráčil se přiznati před úředníky Pražskými menšími desk zemských, že dědictví své dskami zemskými od purkmistra a rady, starších obecních i vší obce Sta- rého Města Pražského zapsané a podle jiného statku postoupené a na JMKr. převedené, totižto les řečený Rakovec ležící nade vsí Krčí podle háje Krtského Jiříka Kopryce z jedné a podle háje Jana Domažli- ckého z strany druhé, to vše, což tu JMKr. jmíti a dr- žeti ráčí, tak a v témž právě, v týchž mezech a hra- nicech, v nichž týž les Rakovec se vším okrškem zá- leží a jakž jsou předešlí držitelé toho všeho v držení a užívání byli, svrchu pravenému Jiříkovi z Kopryc a jeho dédieüm za stodvaceti pét kop gr. pr. prodatia jemu toho dědictví dědicky JMKr. postoupiti ráčil. Zpravovati JMKr. ráčí dědinami svými, zejména Libo- čany a dvory kmecími právem zemským třetinou vějš . A toto ve dsky kladení jménem a na místě JMtiK. učinili jsou Wolf z Vřesovic a na Dúbravské Hoře, najvyšší písař v království Českém, a Petr Chotek z Vojnína na Vraným, Kr. JMti v témž království Českém proku- rator, tak jakz relací od JMtiKr, ke dskám zemským učiněná v kvaternu relací leta 1551 v úterý po sv. Bo- nifácii [9. června.] zapsána plněji svědčí. V kvaternu větším zápisným bílým leta 1659 ve čtvrtek den Povýšení sv. kříže [14. září.] B. 51: Jiřík Kopryc z Kopryc přiznal se před úředníky Pražskými menšími desk zemských, že jest dlužen jedno sto a dvaceti pět kop gr. č. purkmistru a radě i vší obci Star. M. Pr., v kteréžto sumě postoupil jim dědictví své, totižto les neboližto háj řečený Rakovec ležící nade vsí Krčí podle háje Krtského téhož Jiříka Kopryc z jedné a Jana Domažlického z strany druhé, i s tou starou zprávou, jakž jemu dsky od JMtiCské a na onen čas od JMtiKr. v kvaternu trhovém žlutém leta 9c. padesátého druhého v sobotu po Vtélení P. Kr. E. 30. ovšem plněji svědčí, ato k jmění, držení, prodání, zastavení, zapsání a učinění s tím se vším, jako s svým vlastním, v témž právě, žádného práva, panství ani které zvláštnosti sobě ani dědicům svým na tom na všem nepozůstavujíc. V kvaternu památném žlutým leta 1659 ve čtvrtek den Povýšení sv. Kříže A. primum: E. XIV. Zprávy o statcích venkovských z archivu města Prahy: Jiřík Kopryc z Kopryc přiznal se před úředníky Pražskými menšími desk zemských: Jakož jest téhož leta a dne postoupením kladl starou zprávou v sumě jednom sto a dvaceti pěti kopách gr. č. purkmistru a radě i vší obci Star. M. Pr. dědictví své, totižto les neboližto háj řečený Rakovec, ležící nade vsí Krčí podle háje Krtského téhož Jiříka Kopryce z jedné a p. Jana Domažlického z strany druhé, to vše, což sám má a drží, i se vším okrskem téhož háje i s tou starou zprávou, jakž jemu dsky té staré správy téhož léta a dne v kvaternu vét&ím zápisném bílém ovšem plněji svědčí, že on ty nadepsané dědiny nad tu starou zprávu nadto vejš zpravuje, to toliko, což by sám zavadil, dědinami svými, kteréž má, před každým člověkem právem zemským a zvláště před věny a sirotky, jakož země za právo má, čímž má aneb jmíti bude, třetinou vejš. Krchleby. 1. 1448, 15. května (Zwkojemsteí za zprávu). Já Kašpar z Rychnova vyznávám tiemto listem zjevně přede všemi, že s urozeným panem Janem z Sútic a slovutným panoší Mikulášem z Suchdola smlúvu učinil sem ta- kovů a mocí listu tohoto činím: Jakož na- před psaný pan Jan z Sútic a Mikuláš z Such- dola za mě zpravují Krchleby, že pro takový běh zprávy list, kterýž mám na Libenice na pět set kop gr. jistiny, z kterýchžto mně odtud jde padesát kop platu ročnieho, ten list již dotčený mám i slibuji položit u opatrného muže Ondřeje Maustytle, měštěnína Star. M. Pr., k ruce předepsaných pana Jana z Sútic a Mikuláše z Suchdola s takovüto vymluvü: když by mi potřebie bylo k upomínání, tehdy mi ten list má vydán býti k takové potřebě, a já jej mám i slibuji zasě na též miesto a tak, i jakož sě svrchu píše, polożiti bez zmatku. Pakli by ten list splněn a vyplacen byl ode mne, tehdy mám za téch pét set kop anebo konečně za dvě stě kop zbožie na zemi na svobodných dědinách k dědictvie kúpiti ; a když bych to již tak kúpil, tehdy tento list nemá jmieti nižádné moci viece, ale má mně vydán a vrácen býti v mú moc bez odpornosti. A toto všecko, což svrchupsáno stojí v tomto listu, já nadepsaný Kašpar panu Janovi z Sútic