114 pronuncciaverunt, quatenus prefatus Valen- tinus pro omnibus censibus retentis daret II s. gr. Pro qua quidem pecunia solvenda sunt fideiussores Duchco et Heress, villani ibidem de Brzeziniewes. Act. ipso die s. Bartholomei a. etc. XXX. (Rukop. č. 2099 fol. 305.) 3. 1455, 31. března. Že když opatrný muž Václav Cvok, měštěnín Nov. M. Pr., měl jest list s majestátem od slavné paměti cie- saře Sigmunda na dvě stě k. gr. dluhu na Březiněvsi, o kterémžto listu kněz Jan od Duba, převor kláštera Matky B. konec mostu Pražského, vyznal jest v plné radě před pány, že uroz. p. Jošt z Roz[m]berka dal jest svú dobrú a plnú vuoli s týmž knězem Janem pře- vorem i se vším konventem kláštera Matky B. k vyplacení toho majestátu od Václava Cvoka slovutnému panoši Heřmanovi z Zhořce vedle té úmluvy, kteráž se jest stala mezi stranami syvrchupsanými. Act. feria II. post Palmarum a. ete. LV (Rukop. č. 2084 f. H. 40.) 4. 1459, 17. února. (Kšaft Jana z Bře- ziněvsi.) Ve jméno Božie amen. Já Jan z Bře- ziněvsi, spoluobyvatel Nového města Pražského, vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že s dobrú pamětí, s plným rozumem toto mé činím poslednie poručenstvie ze všeho statku mého, movitého i nemovitého, aby o ten po mé smrti mezi přátely mými i všelikterakými jinými lidmi sváruov, súduov a zmatkuov se nedälo. Najprve oznamuji, že když sem byl prodal dvuor svuoj s dědinami tudiež v Bře- ziněvsi za padesáte kop grošuov a že se o roky trh rozšel, tehdy k žádosti a ku prosbě panie Něty Voštníkové a Jaroše, muže jejieho, prodal sem s pluhem, s branami, s husmi, s kurmi i s příslušenstvím toliko třidceti a za pět kop grošuov; a to proto sem jim patnátcte kop grošuov slevil, že mě měli chovati a živnost mi dávati až do mé smrti, a to mi slíbivše učiniti v tom trhu i litkup. pivše, toho mi nezdrželi, neb pobravše svrchek, dvuor prodali a mě ven vyvezli a na ulici u Praze u veliký E. XIV. Zprávy o statcích venkovských s archivu města Prahy: mráz položili; a nedali mi za ten dvuor i za nábytek žádného haléře. Proto pak že se nade mnú opatrný muž Jíra zelník, měštěnín No- vého města Pražského, přietel muoj, smiloval a k sobě mě v můú núzi přijal a potřebu dával i dává, témuž Jírovi poručil sem a mocně od- dal a tiemto listem mocně porúčiem i oddávám ty všecky penieze za ten dvuor i za nábytek i za to všecko bezprávie, kteréž mi se stalo, od panie Něty a od Jaroše svrchupsaných mocně dobývati, vzieti a zdvihnútí, a k tomu vešken statek muoj, movitý i nemovitý, kdež- bykoli mohl shledán a optán býti, i ten statek a nábytek, kterýž sú pobrali Něta a Jaroš svrchupsaní, a ty penieze, kteréž sem právem v Březiněvsi zastavil i stavné dal vedle práv jich, třidceti a puoltřetie kopy gr., a k tomu závdavek, kterýž jest vzala Voštníková, čtyři kopy grošuov za to mé právo a spravedlivé dědictvie, již psanému Jírovi, přieteli a hospo- dáři mému, mocně porúčiem ke jmění, k dr- žení a k dědickému vládařství beze všech od- por a překážek přátel mých i všelikterakých lidí; a rúcho ložnie Alžbětě, ženě mé, odka- zuji. Toho na svědectvie i na potvrzenie pe- četi opatrných mužuov Václava Myslíka rych- táře, Jana z domu Haléřova a Hynka z Lu- niekovic, konšeluov svrchujmenovaného Nového města Pražského, k mé snažné prosbě přivě- šeny sú k tomuto listu. Jenž jest psán a dán v sobotu před druhú nedělí u puostě, ježto slově Reminiscere, léta Božieho tisícieho čtyř- stého padesátého devátého. (Rukop. č. 2094 fol. B. 8.) 5. 1459, 26. února. Johannes de Brzez- niewsi postguam in lecto egritudinis decumbens legavit coram consulibus et notario [Nove Civ. Prag.], scilicet quia Jaross et Nieta Wosstni- konissa, coniux sua, cives Antique Civ. Prag., obligantur sibi in XXXII'/; s. gr. pro heredi- tate ibidem in Brzeziniewes erga ipsum emp- ta, et medietatem huius pecunie legavit Ge- orgio cauliste, amico suo, et alteram me- dietatem Elisabeth, uxori sue. Actum fer. II.