Bezno, Bílina. 25 Také v tomto našem drženie nemáme své- volně škody žádné na tom zámku i na tom pan- stvie učiniti přěd stupováním ani při stupování. A tyto všecky věci svrchupsané slibujem svú dobrú čistú kfesťanskú vierú a pod šesti tisíci k. gr. zdržčti a vskutku naplniti beze v&éch omluv a odpor všelikakých, aniž moci budem sobě ku pomoci kterých odpor neb výmluvy bráti, které bychom sobě vymysliti mohli, ježto by nám ku pomoci byly a svrchupsaným pánóm ke škodě, než tak v celosti sstüpiti, jakoZ svrchu psáno stojí. A pro lepší jistotu a pevnost za zdrZenie svrchupsaných věcí zastavili jsme rukojmie teď dolepsané. A my Albrecht z Běškovic, Václav Carda z Petrovic, Jan z Egerberka se- děním na Pětipsiech, Smil ze Vchynic seděním na Oparně, Vilém z Konic seděním na Kamýku, Gerungk z Sulevic seděním na Milešově, Vaněk z Sulevic seděním na Ostrém, Petr Vrš z Sá- dlna seděním na Maštově, Vaněk z Sulevic seděním v Měroniciech, Fremut z Krásného Dvoru, Chotek z Vojnína, Smil z Kostelce, rukojmie za napiéd psané Jakubka a Jana z Viésovic, s nimi a za né slibujem svü dobrú, čistú a kresťanskú vierú, rukú společnú a ne- rozdielnú a pod šesti tisíci kopami gr., že to všecko, což svrchu psáno stojí, má zdrženo a učiněno býti beze všéch zmatkuov. Pakli by toho všého neb kterého kusu z těch vécí svrchupsanych Jakübek a Jan svrchu jmenovaní nezdržěčli aneb činili na časy svrchupsané, tehdy vyznávámy tiemto listem sami na sě, že jsme urozeným pánóm panu Albrechtovi, panu Hanušovi a panu Tiemovi svrchupsaným z Koldic propadli základu šest tisíc k. gr. dobrých střiebrných rázu pražského, kterýžto základ již menovaný jmáme a slibujem tiemto listem beze všéch omluv a odpor vše- likakych rukü spolní a nerozdielnü dáti a za- platiti penézi hotovymi svrchupsauym pánóm, a to po upomenutí ve étyféch nedélech bez daléieho prodlévánie a. odkládánie. A jestli pak že bychom toho vščho ne- Archiv Český XXVI. učinili, jehož Bože ostřěz, tehdy inhed potom nazajtřie my všickní rukojmie, kteříž napomenutí budem od našich věřitelóv častopsaných listem, poslem nebo ústně, jeden druhého nečekaje ani sé druh druhým vymlúvaje, máme a sli- bujem vlehnúti a vjieti každý z nás s jedním pacholkem a se dvěma koňoma, nebo miesto sebe poslati panoši řádu rytieřského též s jed- ním pacholkem a se dvěma koňoma do města do Prahy anebo do Rüdnice anebo do Mladého Boleslavé, z téch do jednoho, do domu hospo- dafé ctného, tu kdež nám bude od našich vě- fitelóv nadepsaných ukázáno, a tu pravé a oby- čejné leženie držčti a plniti máme, jakož obyčej a právo v České zemi jest, a odtud slibujem a nemáme na nižádného právo nevy- jieždčti ani vycho[dijti ani kterým kusem toho prázdni býti, dokudž bychme svrchupsaných peněz hlavniech a jistinných, totiž šesti tisícóv k. gr. propadených, penězi hotovými úplně a docela nesplnili a nezaplatili i se všémi škodami, kteréž by naši věřitelé svrchupsaní pro našě nesplněnie vzieli kterak kolivěk, ježto by je svědomím dobrým bez věrovánie a přiesah pokázati mohli. A po čtrnácti dnech, buď ležíno nebo neleženo, dávíme našim vě- fitelóm svrehupsanfm plnú moc i plné právo tiemto listem ty všechny svrchupsané peniezč hlavnie, totiž šest tisíc k. gr. i se všemi ško- dami vzieti a dobyti v krestanech nebo v Zi- dech na naši všéch společnú škodu. Také naši věřitelé nadepsaní jestliže by sě nás rukojmí k ležení doupomínati nemohli, tehdy jim dáváme tiemto listem plnü moc, aby oni sami vlehli a nás k ležení a ku plnění napomínali. A což by kolivěk proleželi, to má býti našě škoda a ne našich véfitelóv. Také věřitelé naši inají plnú moc nás upomínati a na nás svého všelikakým obyčejem, jakž by uměli, dobývati. A my slibujem a nemáme proti tomu býti ani sě toho proti nim zbraňovati žádným obyčejem. A umřčl-li by v tom času který z nás, buďto jistec nebo rukojmie, tehdy my živí a zuostalí slibujem jiného.tak jistého mo- 4