216 čtvrti XI l. it. u Štěpána VII loket a III prstuov, it. v Dlabačovu mlýnu XI loket bez čtvrti, it. v Klaudově mlýně VI I. bez čtvrti, it. v Hrdinově mlýně V loket, it. v Míkulášově VI., ten sobě vopraviti vajš: kola bez škody jiných [může]. Item mlynáři přísežní a starší toto zapsati rozkázali: Kdož by kolivěk přes tyto miery přistrčené kola vajšil, kromě Mikuláše, ten aby pánóm šefmistróm i pánóm pokutú vinen byl, kteráž jest o přestúpenie a nezachovánie při cajchovánie svrchu položena. A také že to žádnému dopuštieno býti nemá, by kdo kola vajšil, a páni k tomu s pilností přihlédati mají poručiti. (Tamtéž fol. 54.) 22. 1518. — (Šefmistři a rada na Horách Kutnách viní Jana Gebharta z Pernštorfu o ná- řek cti.) V té při mezi šefmistry a radou na H. K. na jedné a Janem Gebhartem z Pernš- torfu z strany druhé, kdež sou jeho skrze poručníka svého vinili z nářku cti takového, kterak o páních šefmistřích a vší radě mluvil slova neuctivá a neduovodná, a to taková, že sú ho nespravedlivě a neprávě soudili, a aby se před nimi psi soudili a žádný dobrý, boh- daj hanebně zbiti byli. — Tu p. purgmistr a rada [Star. M. Pr.] — nalézají: Že žádný ne- muož a nemá toho práva a těch soudcí štrafo- vati a haněti, od kteréhož jest právo k vyš- šímu právu odvolání, poněvadž, ukrátilo-li by se komu co tím nižším právem, může to u vyš- šího napraveno býti. A poněvadž od práva pánuov Horníkuov odvolání jest na krále JMt, páni Horníci neměli sou a nemohli sou spra- vedlivě haníni ani právo jich štrafováno býti Janem Gebhartem —. Ale poněvadž on Jan G. neodvolav se na krále JMt a moha to dobře učiniti, jich pánuov Horníkuov dotýkal a je jest nařéškl — z té příčiny dává se jim pá- nuom Horníkuom proti němu za právo, takže on Jan G. jest jim povinen nápravů a poku- tou, kteráž pro nárok cti svolena jest a protož páni jej — v svú kázeň berú. Act. f. V. post Concept. M. a. etc. XVIII. Náprava: Páni Hor- E. XIV. Zprávy o statcích venkovských z archivu města Prahy: níci. Jakož sem vás dotekl na vaší poctivosti řečí, prosím pro Buoh, pro všecky svaté, že mě to odpustíte, neb sem svú řečí vám křivdu učinil. (Rukop. č. 1129 fol. 372.) 23. 1521, 2. března. —- Jiřík od pěti koste- luov jsa dlužen Janovi bakaláři, rektorovi na H. K. u sv. Barbory, XIII, k. gr. pr., o týž dluh učinil jest smlúvu přátelsků —. Act. sabbato ante Transl. s. Wenc. a. XXI. (Rukop. č. 99 fol. 95.) 24. 1522, 17. září. (Nadání bakaláře Jin- dřicha, Jana Štolara a Jana Kambálka erbem.) My Ludvík z boží milosti c známo činíme tím- to listem naším královským všem vuobec, kdež čten, vidín nebo čtúc slyšán bude: Poněvadž z vůle a zřiezením Pána Boha všemohúcího královská vyvýšenost a slavnost poddané své, kteréž mravy ozdobené, dobrými hodné a za- chovalé pozná, vyvýšovati a k vyšším vyslavo- vati řáduom zvyklá jest; kdež my jisté hodno- věrné od mnohých znamenitějších věrných mi- lých toho celé zprávy majíce, kterak již slo- vutní Jindřich bakalář, Jan Štolar a Jan Kam- bálek, obyvatelé na Horách Kutnách, poddaní naši věrní milí, v svém prvnějším stavu, y kte- rémž jsú pořádně zrozeni z předkuo svých, se poctivě a šlechetně zachovávali, když jest před osobu naši královskúů vystúpil slovutný Prokop z Chocemic, obyvatel na Horách Kutnách, též věrný náš milý, a před námi ukázal list erbovní obyčejný na pargameně jazykem latinským s vi- sutú pečetí majestátu někdy nejjasnějšieho kní- žete a pána, pana Vladislava Uherského a Českého c krále JMti, slavné paměti otce na- šeho nejmilejšího, kterýmž jej JMt královská obdařiti ráčil, a jest se přiznal dobrovolně před námi, že svrchujmenované Jindřicha ba- kaláře, Jana Kambálka a Jana Štolara za strýce své erbovní, je i budúcí jich od nich řádně pošlé přijímá a je k erbu od svrchupsaného otce našeho najmilejšího, jakož se nahoře píše a tuto uprostřed stojí vymalováno, nadanému i všem těm právuom a svobodám takž, jakž by to sobě oni u nás vyjednati mohli, připou-