214 svého, mocně se dali k rozeznání přísežných a starších mlynářuov. Tu starší mlynáři při- javše to k sobě — i srovnali sú je vedle práva, obivše kuol nad stavidlem, cajch jezový, a právo davše rozkázali jsú p. Václavovi, aby kryni snížil piedi malé, a pošířil sobě kryni a strúhy k potřebě mlýnu i huti v Štolci. A práh, který v stavě leží, i s stavidly složiti má puol lokte doluov níž, než nynie leží, a stavidl nic vajš dělati nemá než s cajehem za jedno; a na tom prahu stavidla držeti má nynie i budúcně, tak jakž cajchu miera ukazuje a jinak nic.. Také kdyžby kolivěk voda valně případná přišla, tehdy stavidla on Johannes, syn jeho aneb kdožkolivěk držitel bude toho Štolce, vytaho- vati má a neobmeškati, aby ta voda případná svuoj svobodný pruochod mieti mohla bez škody každého tolikrát, kolikrát by toho po- třeba byla. Jestliže [by] pak on Johannes, syn a budúcí jeho držitelé Štolce skrze svú nedban- livost to obmeškal neb obmeškali, a stavidl nevyzdvihli vodě přibyté a přívalné k projití jejiemu svobodnému, a škoda se komu koli stala tú vodú, tu škodu každému napraviti tolikrát, kolikrát by se škoda stala, pro nevytieženie stavidl k svobodnému výpadu té případné vody. A to držáno býti má budúcně. Také p. opat s konventem řečeným — v tom stavu překážky žádné činiti nemá jemu Johanesovi, budúcím držitelóm téhož Štolce, a stav ten v též mieře — trvati má na budúcí čas. (Tamtéž fol. 53.) L. P. MVCXI v pátek po XI tisíc panen [24. října] starší a přísežní mlynáři na žádost pánuov šefmistruov a rady na Horách Kutnách vyšli sú mezi mlýn obecní, jenž slove Hottmil, a mezi mlýn někdy Komoračuov a nynie v držení p. Bohuslava [Janovského] z Sucho- tlesk, úředníka krále JMti mince, k ohledání toho, kdež jest týž Janovský častokrát vznášel na pány šefmistry a pány, že by se jeho mlýnu škoda dála skrze zprýštěnie vody dolejšího mlýnu. Tu přísežní a starší mlynáři — vymě- řivše kuol sú vbíti rozkázali, cajchovní právo jemu davše, i podle toho ukázali sú mieru prahu E. XIV. Zprávy o statcích venkovských s archivu města Prahy: položení, kterak ten práh ležeti má s cajchem zajedno a vajš nic, aniž týž práh přihrazován býti má vajš nad cajch uložený, a to držáno býti má nynie i budúcně. A břehem hýbáno nemá býti. A struha vodě od téhož cajchu na Hottmilský mlýn dělána býti má, tři lokty šíře dno té struhy, a hlubokost lokte k mieře cajchu. A ta struha vždy vypravována býti má tolikrát, kolikrát toho potřeba kázala by, v šíř i v hloub miery nahořepsané od držiteluov do- lejšicho mlýnu Hottmile. A ta struha kdyby dě lána býti měla, cízena, vypravována a hloubena, tehdy to všecko aby to vezeno bylo ven z Pa- chu na stranu, aby při struze zanecháno nebylo. Při tom mlynáři přísežní tok Pachu niž- šieho oznámili, že přihrádkové koželuhuov i jiných a šturcovánie rohuov, flokuov spatřu- jíce a těch nečistot jsú k zasazování škodnému a dna Vyšenie, poručivše pánóm vyslaným, aby to zahájeno bylo pro uvarovánie zlého a škod- ného téhož toku i města dolejšího, aby kože- luhové viec těch přihrádkuov všech činiti pře- stali, aby se nezasazovalo viec a vajš, ale diela svá aby dělali v srubiech u břehuov, a rohuov a jiných všech nečistot aby do Pachu nevpou- štěli, ale podál od břehu, kdežby toho miesto slušné bylo, vezli, a upřiemo poroučejíc, žádní od nižádného přihrádkové ,„acíž kolivěk aby na Pachu činěni nebyli po tento čas. (Tamtéž f. 54.) Item téhož dne mlynáři a starší častopsaní opatrujíce také potřebnost struhy vyššieho Pa- chu od mlýnu Komoračova, uznali sú, že štur- covánie hnoje, smetí a všelikých nečistot do též struhy přicházejících, a skrze odvod vody od zdi domkuov při témž Pachu vrchní pří- sedních že se súžuje struha mlýnská a skrze to škoda ténuž mlýnu se děje. I poručili sú tu věc k vopatrnosti pánóm šefmistróm a radě, aby to všecko — přetrženo bylo pro dobré obecnie toho mlýnu. Item což se chovánie husí, kačic dotýče, kdožby je kolivěk chovati chtěl, aby choval bez škody struhy té, neb tiem se škoda děje struze. Item však toto znamenitě též přísežní