Předmluva k dílu XXVI. Archivu Českého. IX spravovaly si tyto korporace jako jednotlivci samosprávně s obvyklou jurisdikcí pa- trimoniální. Že by se tu dělo někdy odvolání k radě městské, není dokladu. Máme však zachovány jen v knihách Týnských, Mikulášských (na Star. M.) a P. Marie na louži zápisy takové, a ty zde se nevydávají, ježto jen z velmi malé části jsou starší než rok 1550, jenž zde jako hranice časová jest položen; bude lépe, uveřej- niti jejich obsah později pohromadě a samostatně. Většina zde otištěných dokumentů jest sepsána o právních jednáních v příčině nemovitostí, které byly ve vlastnictví jednotlivých měšťanů Pražských a které proto zde v Praze na radnicích musely býti zapsány. Na jich základě hlavně sepsal Tomek své přehledy o zboží měšťanů Pražských v II. a VIII. svazku svých Dějin města Prahy. Ježto pak tam pro obmezenost místa nemohl uváděti dokladů, doplňuje tato publi- kace po této stránce dílo Tomkovo. Mezi zápisy zde otištěnými najdou se i kusy, které jen náhodou neb příle- žitostně dostaly se do knih Pražských. Jest to především značný počet listin z doby husitské, kdy nebyl v činnosti úřad desk zemských, a šlechta zapisovala statky své, aby alespoň nějakým způsobem byly protokolovány, do knih Staroměstských, jak to vyjadřuje pěkně listina z r. 1427 uveřejněná v Archivě Českém sv. XXVIII. str. 38 slovy: „Pohřiechu, když ižádné moci nad sebú nemámy, ježto by nás zemským řádem bránila, já sem se utekl na svědomie k pánóm města Starého Pražského, jakžto v těchto časiech nebezpečných páni, rytieři, panoše i zemané v svých zápi- siech a v jiných potřebách k svědomí téhož města nadepsaného obecně se utiekají.“*) Zápisy tyto quasi-deskové zapsány jsou ve výborně zachovalém kodexu velkého folia č. 992, který zde z největší své části je otištěn. Malý počet zápisů povstaly z nahodilých okolností, jako jsou plné moci, kšafty osob zde zemřelých při dočasném jich pobytu atd. Tím však nejsou vytčeny všechny druhy zápisů o věcech mimopražských v archivu města Prahy. Docházelyť sem z mnohých míst odvolání, o nichž rady měst Pražských činily pak nálezy konečné. Ve zvláštních dvou rukopisech zapsány jsou nálezy vrchního práva Pražského vydané do Brodu Českého, Hradce Králové, do Jaroměře, do Kouřimě (č. 92) a do Žatce (č. 93). Mnoho jich tedy jest ztraceno, a ze zacho- vaného nic nejde do 15. věku. Že mnoho zhynulo, vidno z toho, že dle rozhodnutí krále Václava IV. z r. 1387**) bylo Staré M. instancí pro místa česká řídící se právem Norimberským. Která to byla, není bezpečně zjištěno. Obyčejně***) jmenují se Horažďovice, Chrudim, Nasavrky, Nymburk, Písek, Prachatice a Rokycany. Více *) Z této příčiny a z užívání výrazu „Veliké Město Pražské“ datuji vznik právního rukopisu č. 1864 (právo zemské) do prvních let po r. 1420. **) Palacký, Formelbücher II. str. 126. ***) Haněl, O vlivu práva něm. v Právníku 1874 str. 45.