122 sebe považte, jestliže by komu ta svoboda propuštěna byla, kdož by jaký mlejn neb mlej- nec držel, tomu se řemeslu sám také neučil, aby sobě, koho by chtěl, za učedlníka i za to- varyše vzal a sám sobě mlejn i míru jeho po své vůli držal, že by velicí nepořádkové při mlejních a veliké nebezpečenství při statcích lidských, kteréž se do mlejnův dávají, i při gruntech nesnáze povstávati musely. Kdež pak jiné naděje nejsme, než že naše toto napome- nutí k sobě volně přijmouce a všeho toho pil- ně k dobrému obecnému povážíce, ty všecky neporád[k]y, kteríZ by se koli pri všech mlej- nech u města vašeho nacházely aneb ještě na- jíti mohly a mlynáři pořádní na vás to vznesli, hned vyplníte a k pořádkům od stolice naší k tomu vydaným a kterýmiž se jiní mlynářové a mlynáři v Čechách i jich čeleď řídí, sku- tečně přivedete a nám na to přátelskou odpo- věď dáte. Dán v Praze po sv. Petru a Pavlu ap. l. 1538. (Přepis v rukop. č. 3010 f. 35 a č. 3011 f. 7.). 15. 1540, 26. ledna. Ferdinand, z bożi mi- losti Rimsky, Uhersky, Cesky etc. król, infant v Hyśpanii, arcikniże Rakouské a margkrabie Moravský etc. Urozeny vérny nás mily. Vedétit dáváme, že jsme z milosti naši královské a na poníženů prosbu opatrných purgkmistra a kon- šeluov města Českých Budějovic, věrných na- šich milých, povolenie naše k tomu dáti rá- čili, aby k záduší sv. Prokopa, sv. Mikuláše, sv. Václava platu na statku pozemském až do sta kop gr. č. koupiti mohli. Protożt poroucieme, když již páni Budějovičtí ten plat pozemský koupí a od nich požádán budeš, aby relato- rem ke dskám zemským královstvie Českého byl a plat těch sto k. gr. č. jim ve dsky vlożiti a vepsati podle pořadu rozkázal, jináč nečiníc. Dán na hradě Pražském v úterý po sv. Pavla na víru obrácení l. etc, XXXX. a království našich Římského devátého a jiných čtrnáctého. Ferdinand. Wolf de Kreyg, supremus regni Bo- hemie cancellarius. Žabka. [Na rubu:] Urozenému Jindlichovi Ber- E. XIV. Zpróvy o statcích venkovských z archivu města Prahy: kovi z Dubé na Dřevenicích, najvyšš. sudímu kr. Č., věrnému našemu milému. (Orig. ve sbírce listin IV—24.240.) Budislavice. 1416, 5. bfezna. Nos Andreas Zitaviensis, magister civium, — ceterique consules Nove Civ. Pr. — testamur, quod, postquam Johannes Lito- borii, concivis nec non coniuratus noster, Ge- orgium de Budislawiez, eciam concivem no- strum, pretextu curie allodialis ibidem in Bu- dislawicz — per longa tempora iure tenus impe- tisset, extunc honestus et famosus dominus Jo- hannes, purgravius de Biela, secretarius olim il- lustrissimi — Wenceslai — Boemie regis — — jin consilium venit, ambabus partibus pre- sentibus, referens de gestibus ipsorum et sig- nanter recognoscens, qualiter ipse aanbabus par- tibus prescriptis terminum peremptorium as- signasset finale in iudicio parendum in Coste- lecz; tandem Georgius antedictus paruit, Jo- hannes Litoborii vero non; demum petivit nos Georgius, ut ipsis partibus conaremur de fi- nali iustitia providere. Nos vero testimonio ipsius domini Johannis — intellecto — Jo- hanni Litoborii mandavimus, ut Georgium se- petactum ab impeticione huiusmodi dimitteret liberum — iuxta sentenciam consulum in Co- stelecz edictam. — Actum feria quinta ante dominicam Invocavit anno oc XVI*. (Rukop. é. 2079 f. F I8') Buhodévice (?). 1418, 12. dubna. Zoffka, olim Clime scul- tellatoris relieta, nunc Johannis de Lunyek conthoralis, dimisit Jaroslaum de Buhodiewicz liberum et solutum de fideiussoria caucione, quam sibi fecerat hactenus pro Petro dicto Skrpka de Malessowiez racione L s. gr. Act. a. XVIIL. fer. tercia dominice Misericordia d. (Rukop. é. 992 fol. 13.) Buhośtice (Budóhostice). 1534, 26. března. Šimon House z Miletic přiznal se, že dědictví, své totižto louku svo-