ÚVODEM řejdeme-li po Karlově mostě do Starého Města pražského a zabočíme-li napravo, odkryje se nám pohled na mohutné renesančně barokní průčelí Klementina. Vejdeme-li dovnitř, upozorní nás malá tabulka, že jsme na půdě Universitní knihovny v Praze — jedné z nejstarších a největších knihoven v Evropě. Pražská Universitní knihovna je typická kulturní instituce lidově demokratického Československa, minulost a tradice si v ní podávají ruce s přítomností a s jejím revoluč- ním myšlením. Každoročně vplyne do fondů knihovny přes čtyřicet tisíc svazků pře- vážně moderní vědecké a krásné literatury téměř všech zemí a jazyků světa, aby sloužily graduovaným i prostým čtenářům. Především tato literatura chce pomáhat pracovní- kům všech oborů společenské činnosti při řešení aktuálních otázek hospodářských, vě- deckých a kulturních. Zároveň však knihovna uchovává ve svých tresorech i tisíce sta- rých rukopisů a vzácných tisků, jež nelze odtrhnout od dneška. Nejsou to mrtvá ramena řeky života, nýbrž daleko spíš její dávné prameny a zdroje. K nim chceme touto publi- kací obrátit pozornost. V současné době má knihovna na 6000 středověkých rukopisů, většinou českého původu, přes 2000 prvotisků (do r. 1500), na 9000 vzácných tisků (z toho přes polo- vinu bohemik), tak trochu cizokrajně se v ní vyjímá více než 800 rukopisů orientálních, na 6000 řeckých papyrů atd. Je pochopitelné, že takový soubor, jenž patří rozsahem i obsahem k nejvýznam- nějším v Československu, nevznikl najednou a přes noc; je trpělivým dílem několika knihovnických generací. Z jejich anonymity si vyzdvihněme alespoň Karla Rafaela Ungara, vlastního tvůrce Universitní knihovny jako instituce veřejné a národní. Ungar, typický obrozenec svou láskou k české knížce, zachraňuje pro knihovnu řadu cenných rukopisů a vzácných tisků, které josefinské osvícení osvobodilo z klášterního zajetí. Ungar — ve chvályhodné ctižádosti doložit starobylost a životnost českého ná- roda a jeho kultury — začal sbírat všechnu dostupnou bohemikální literaturu ve zvláštní národní knihovnu (Bibliotheca nationalis). Tato „národní knihovna“ byla 5