z 241 stránek
1
2
Titul
3
4
Úvod
5
6
Z historie Universitní knihovny
7
8
9
10
11
12
13
České iluminované rukopisy
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
Vzácná bohemika
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
Z osudů knih a knihoven
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
Poznámky
67
68
Resumé (rus)
69
70
71
Summary
72
73
74
Résumé (fr)
75
76
77
Zusammenfassung
78
79
80
Seznam obrazových příloh
81
82
83
84
85
86
Rejstřík signatur
87
88
89
90
91
92
Rejstřík jmenný a věcný
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Obsah
113
114
115
116
Obrazová příloha
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
- s. 8: … usadili se v někdejším dominikánském klášteře u sv. Klimenta na Starém Městě. Podle řádové pověsti přišli s jedinou knihou — Následováním Krista…
- s. 46: … usadili se ve starém dominikánském klášteře u sv. Klimenta na Starém Městě, odkud byla postupně budována česká provincie řádová. Zde brzy položili…
Název:
Rukopisy a vzácné tisky pražské universitní knihovny
Autor:
Urbánková, Emma
Rok vydání:
1957
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
240
Obsah:
- 3: Titul
- 5: Úvod
- 7: Z historie Universitní knihovny
- 14: České iluminované rukopisy
- 29: Vzácná bohemika
- 52: Z osudů knih a knihoven
- 67: Poznámky
- 69: Resumé (rus)
- 72: Summary
- 75: Résumé (fr)
- 78: Zusammenfassung
- 81: Seznam obrazových příloh
- 87: Rejstřík signatur
- 93: Rejstřík jmenný a věcný
- 113: Obsah
- 117: Obrazová příloha
Strana 8
5
6
7
8
9
10
11
určit ještě dva kodexy, které se až dosud zachovaly v Universitní knihovně:
starší z nich, francouzského původu, napsaný někdy na rozhraní XII. a XIII.
století, se hlásí do Karlovy koleje svou značkou, písmenem K ve štítku (MS.
VIII H 32. Macrobius in Sompnum Scipionis); druhý (MS. XIII D 7. Ja-
cobi de Vitriaco Historia Hierosolymitana) byl r. 1362 koupen v Avignonu
protonotářem Mikulášem z Kroměříže. Z XV. století pak máme v bývalé
Lobkowické knihovně v Roudnici zachovaný obsáhlý katalog knihovny koleje
Národa českého a koleje Hedvičiny (MS. R VI E f 8.), umístěné v domě
Hankově na Ovocném trhu, věnovaném již přímo na zabezpečení knih.4 Tento
katalog, mnohem obšírnější než katalog koleje Karlovy, nám svými přesněj-
šími údaji umožňuje určit mnohé z rukopisů: z nejvzácnějších zde zapsa-
ných je konvolut s autografem Husovým,5 traktát Jana z Holešova o písni
„Hospodine, pomiluj ny“, nebo náš nejstarší kodex z IX./X. století, výklad
evangelií Jana Chrisostoma.
Kolejní knihovny byly doplňovány dary a odkazy universitních mistrů
i pražských měšťanů, jak o tom svědčí záznamy v archivu universitním, odkud
je čerpal Campanus ve svém Kalendariu, v městských knihách při kšaftech
nebo i v rukopisech samých. Z větších celků, jež se v XV. a XVI. století
dostaly tímto způsobem do kolejních knihoven, je nutno připomenout ru-
kopisy věnované měšťanem Šimonem od Bílého lva knihovně obecní, odkud
se dostaly do knihovny koleje Matěje Loudy z Chlumčan (na př. MS. VIII
E 23. Aegidii de Columna De regimine principum libri tres, francouzského
původu ze XIII.—XIV. století, nebo MS. V C 11. sborník biblických výkladů
Super canonicas epistolas et super cantica ze XIV./XV. století, věnovaný
Dorotou mydlářkou knihovně Loudovy koleje), dále knihovnu lékaře M. Jana
Šindela (na př. MS. X E 14. Macer de virtutibus herbarum se Šindelovým
komentářem a českými glosami z r. 1424) a M. Václava Korandy mladšího,
o níž se zmíním dále. V kolejních knihovnách se zachovalo množství litera-
tury husitské, poněvadž se universita již r. 1417 slavnostně přihlásila ke kali-
chu a zůstala utrakvistickou až do Bílé hory. Ve století XVI. přibývá knihov-
nám tisků, jinak se však jejich ráz nemění; ani tehdy — kromě pokusu na
počátku XVII. století — nedochází ke zřízení nějaké celkové knihovny uni-
versitní. Potlačení českého povstání po bitvě bělohorské znamená také konec
utrakvistické university Karlovy: rok 1622 není jen koncem samostatné uni-
versity, ale i samostatných knihoven kolejních, jež byly přeneseny do Kle-
mentina.
Jesuitská knihovna Klementinská je druhým pramenem Universitní
knihovny. Jesuité přišli do Prahy r. 1556, povoláni Ferdinandem I., a usadili
se v někdejším dominikánském klášteře u sv. Klimenta na Starém Městě.
Podle řádové pověsti přišli s jedinou knihou — Následováním Krista od
Jana Gersona — kterou jsem však ve fondech knihovny marně hledala. Velmi
3, 4
8