desky (MS. XVII C 6., 54 C 25., 35 C 14. a jiné), vždy však již v podobě, jak je většinou zobrazován i v době nové: v misterském taláru a baretu a s plno- vousem, kdežto v době starší, především v kronice Riechentalově, je bez- vousý. Vedle Husa byl jednou z hlavních postav českého reformního hnutí M. Jakoubek ze Stříbra, kazatel v kostele sv. Michala, později nástupce v kapli Betlemské. Ve sborníku latinských traktátů (MS. VIII E 7.) se zachoval auto- graf jeho důležitého traktátu o přijímání pod obojí způsobou — je to hojně opravovaný koncept — vlastně obrana symbolu husitského hnutí — kalicha. M. Jakoubek prosadil také r. 1414 podávání z kalicha i v kostele u sv. Michala, kde kázal; zajímavý obrázek — perokresbu — tohoto kostela najdeme ve sborníku latinských kázání z r. 1381 z knihovny Šimona od Bílého Lva (MS. X G 6.). Krásnou památkou na četné universitní disputace Jakoubkovy o přijí- mání pod obojí je teprve nedávno mnou objevené pozvání k disputaci mezi Jakoubkem ze Stříbra a Šimonem z Tišnova, mají-li také dítky po křtu při- jímati, patrně z r. 1417 (MS. XXIV A 1.), jež bylo nalepeno na přídeští sbor- níku traktátů a je neobyčejně vzácným příkladem originálních vyhlášek uni- versitních; drobným doplňkem k těmto sporům je autografický zápis ve zmíněném již jakoubkovském sborníku (MS. VIII E 7.), český prosebný list, 221 aby se král Václav IV. nestavěl proti podávání svátosti oltářní dítkám. Z množství traktátů a postil, které se zachovaly z doby husitské, uveďme jenom vzácné postily kazatele Jana Želivského (MS. IV F 23. a MS. V G 3.), vůdce Nového Města Pražského, dochované opět, podobně jako Betlemská kázání Husova, ve formě latinské. Mnohé traktáty známe jenom z opisů, někdy velmi těžko čitelných, z konce XV. století, jež pořídil katolík Oldřich Kříž z Telče (na příklad MS. I E 37., I G 11/a-c. a jiné) a jež se dostaly do 223 Universitní knihovny z kláštera třeboňského. Česká kázání voleného arcibiskupa utrakvistického M. Jana Rokycany se nám zachovala jenom v pozdních opisech XVI. století (MS. XVII B 2. a MS. XVII D 40. z r. 1586), zdobených neuměle provedenými iniciálkami; v obou textech na počátku je zajímavý obrázek kazatele na kazatelně, patrně to má být sám Rokycana, také velmi neumělý. Jeho latinská kázání s českými interpolacemi a glosami (MS. IX A 1.) i výklady na epištoly sv. Pavla (MS. IV A 24., V C 7. a I A 47.) máme v opisech XV. století. Nástupcem Rokycanovým v čele utrakvistické konsistoře se stal M. Václav Koranda mladší, který zanechal knihovně koleje Karlovy bohatou sbírku rukopisů a prvotisků, jež byly označeny jeho typickými monogramy a četnými přípisky a poznámkami prozrazovaly horlivého čtenáře; zatím se mi podařilo shledati čtyřicet tři svazky z jeho majetku — 28 rukopisů a 15 prvo- tisků — jež se dostaly nejrůznějšími cestami do naší knihovny; některé knihy 218 (obr. 72) 219 220 (obr. 73) 222 (obr. 74) 224 225 226 37