zachoval věrnost, nebyl listem prozradil jejich úklad, když se na ni užuž chystal přijít. 60) Jak vypravují české kroniky, bylo město založeno nedlouho po době Abrahamově jako Trevír a Worms a trvá od těch časů jako vznešené sídlo králů a biskupů. Jeho Malá Strana se přimyká k pahorku, na němž stojí královský palác a ctihodný biskupský chrám svatého Víta. Staré Město, zvané též Větší Strana, leží na rovině a je vesměs podivuhodně okrášleno velkolepými stavbami, z nichž obzvlášť vynikají radnice, rynk, dále týn- ský dvůr61) a kolej založená Karlem IV. Obě tyto [pobřežní] čtvrtě města spojuje kamenný most o šestnácti62) obloucích. Větší Stranu pak odděluje hluboký příkop, opatřený po obou stranách zdí, od další čtvrti, zvané Nové Město. To se prostírá do šířky i délky až k pahorkům, na nichž se tyčí pro- slavené kostely, zasvěcené svaté Kateřině a Karlu Velikému. Na dalším pahorku konečně strmí tvrz, v níž má své sídlo staroslavná kapitula.63) Jak se praví, slynulo kdysi město i celé království slavnou pověstí o své zbožnosti, moci a důstojenství. Čteme také, že se žádná země v Evropě nemohla chlubit tolika a tak nádhernými kostely jako Čechy. Strměly zde kdysi k nebi chrámy a jejich oltáře, chovající v sobě ostatky svatých, byly obtíženy zlatem a stříbrem. Mešní roucha byla poseta perlami a drahocen- né [bohoslužebné] náčiní bylo okrasou svatyň. Světlo do nich propouštěla 60) Až na motivaci úkladu o Vladislavův život, která je přizpůsobena tendenci převlá- dající v Hodoporicu, Butzbach celkem věrně reprodukuje dobové podání o travičské aféře. Srov. V. V. Tomek, Dějepis města Prahy, VII, 1886, str. 342, kde je věc s odvoláním na Staré letopisy české podána tak, že měl král být otráven z návodu Matyáše Korvína a jeho důvěrníka pana Albrechta Kostky. S pomocí pražského lékárníka Tomáše zajel obstarat jed, prý tak účinný, že usmrcovalo již jeho pouhé vdechnutí, kutnohorský panoš Jiří Hlucký až do Benátek. Tam byl však koupi náhodou přítomen jakýsi Rusín, který o tom uvědomil benátskou vládu, a ta varovala krále. Tomáš i Hlucký byli jati a s nimi další spiklenci, který jim sloužil jako prostředník. V bytě Hluckého byl prý nalezen také jed. - O jiném úkladu o králův život, do něhož byl údajně zapleten také syn krále Jiřího, viz nově studii Z. Tiché, Příspěvek k poznání osobnosti Hynka z Poděbrad, Česká literatura, 19, 1971 str. 223. 61) Rkp. i Preiss: curia lata; podle předlohy, tj. Schedela, by se mělo číst: ... leta. Podle prof. E. Kamínkové se tak běžně označovalo nádvoří za Týnem, zvané též Ungelt. Latinský název naznačuje, že tam byl živý, veselý kupecký ruch. 62) Rkp.: quattuor et viginti. 63) Až na údaj o králi vznikla celá 6. kapitola od slov „Město je proslulé...“ dosti ne- obratným skloubením předloh, tj. Silvia, kap. 1 a Schedela, fol. 229. Je to patrné už z toho, že se opakuje zmínka o královském hradě a katedrále. Z předloh převzal Butzbach také mylné údaje, totiž domnělý výklad českých kronik o založení města a popis Karlova mostu (oblouků je podle něho čtyřiadvacet). Kromě toho nepochopil přesně předlohy, pokud jde o budovy v blízkosti Staroměstského náměstí: všecky je připsal Karlu IV. jako zakladateli. Konečně se pak v závěru kapitoly snažil předlohy zpřesnit (místo o pahorcích mluví pří- padněji o kostelích na nich), ale konec, týkající se Vyšehradu, naopak krácením zko- molil: in quibus (sc. collibus) memoria sancte Catherine et caroli magni celebris cernitur. et in 3° colle in arcis modum protenditur: in quibus solemne collegium habetur. Naproti tomu Silvius: civitas... ad colles usque protenditur, quorum alterum sancti Caroli, alterum sanctae Catharinae appellant, tertium Vissegradum, in arcis modum exedificatum, ubi et collegium est... Překlad se v závěru kapitoly přidržuje znění Butzbachova, které jenom poněkud upravuje; naopak co se týče staroměstských budov, drží se znění předlohy. 34