z 102 stránek
Úvod
1
2
3
4
Žižkův listář
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
Kritické úvahy k listináři
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
Duch a povaha Žižkova
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
Obsah
101
102
- s. 11: … Pověřující list Rybkovi z Lužnice k Vodňanským. V poli u Německého Brodu, 10. ledna 1422. Pán buoh všemohúcí rač býti s vámi…
- s. 11: … s vámi mluvil osobně. Dán list nenie v sobotu u Německého Brodu na poli. 10. Žižka přimlouvá se u Domažlických za vdovu…
- s. 17: … jmeno- vitě, že na středu po velikonoci všecky věrné k Německému Brodu svolává. Na Vilémově, 26. března 1423. Milosť ducha svatého račiž…
- s. 17: … vůbec z České země svolává na středu po velikonoci do Německého Brodu. Na Vilémově, 1. dubna 1423. S boží pomocí Jan Žižka…
- s. 37: … Prachatice. Windecke vypravuje o vítězství Žižky nad králem Sigmundem u Německého Brodu (6. ledna 1422), a pak pokračuje takto: In der- selben…
- s. 37: … udání roku, po vypravování sice o porážce krále Sigmunda u Německého Brodu na začátku r. 1422, ale beze všeho vztahu k tomu,…
- s. 42: … by asi následoval důvěrný posel, jako byl z bojiště u Německého Brodu poslán Rybka k Třeboňským. Rozumíme-li dobře obsahu, byl list ten…
- s. 51: … Kompilator leto- pisů, čta v listu zmínku o bitvě u Německého Brodu, položil jej ihned po vypravování o bitvě této, buď že…
- s. 51: … s veliky noci v středu neb konečně ve čtvrtek u Německého Brodu,“ a s ním také má některé nábožné průpovědi společné. Jest,…
- s. 52: … o pokání pro zrušení jednání a vraždění po vtržení do Německého Brodu v lednu předešlého roku, nýbrž pro jiné poklésky, které Žižka…
- s. 65: … povaze Žižkově možno bylo. Žižka z počátku roku vítěz u Německého Brodu jako „správce obcí České země, příchylných a plnících zákona buožího“…
- s. 67: … bratrstva Orebského čili Menšího Tábora, aby se po Velkonocích u Německého Brodu sešli, kdežby ostatní ujednati se mělo. Byl tedy Žižka tehdáž…
- s. 67: … od doby velké výpravy proti králi Sigmundovi a bitvy u Německého Brodu skutečnou hlavou čili nejvyšším zprávcem také bratrstva Orebského neboliž Menšího…
- s. 68: … všecky vy- znavače kalicha proti králi Sigmundovi k vítězství u Německého Brodu, a po druhé, když po vzdání se Prahy mírem na…
Název:
Literní památky, duch a povaha Žižkova
Autor:
Toman, Hugo
Rok vydání:
1893
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
100
Obsah:
- 1: Úvod
- 5: Žižkův listář
- 24: Kritické úvahy k listináři
- 55: Duch a povaha Žižkova
- 101: Obsah
Strana 68
68
XVI. Hugo Toman: Duch a povaha Žižkova.
ckou nadvládu zachoval Žižka při smíření svém i nad spolkem Vel-
kého Tábora, a opustiv tehdáž Tábor na delší dobu, vzdal se zajisté
zároveň svého hejtmanování na vlastním Hradišti Hory Tábor. Od
této doby nikdy více ani sám sebe nejmenuje zprávcem lidu Tábor-
ského, nýbrž píše se pouze Jan Žižka z Kalichu. I Táboři, kteří jej
v této době podobně jmenují, od doby té nikdy více bezprostředně
pod ním v poli nestáli, ale měli odtud své zvláštní hejtmany; tak
hned od léta r. 1423 pana Bohuslava ze Švamberka a od podzima
téhož roku Jana Bzdinku. Místními hejtmany vlastní obce Hradiště
Hory Tábor zbyli pouze Chval a Buchovec.1)
Ačkoliv Žižka jako válečník a bojovník boží musel sobě přáti,
aby zůstal v čele lidu pro zákon boží a obecné dobré bojujícího, ne-
měl zajisté úmyslův ctižádostivých obyčejného druhu. Ačkoliv pro-
váděl na Velkém i Malém Táboře moc takořka královskou, zůstal on
chudým a věrným bratrem Žižkou až do smrti. Podobnou moc Žižka
po dvakráte provozoval i nad všemi stranami husitskými, a sice když
jako zprávce všech obcí zákonu božímu příchylných vedl všecky vy-
znavače kalicha proti králi Sigmundovi k vítězství u Německého
Brodu, a po druhé, když po vzdání se Prahy mírem na Špitálském
poli veškerá vojska česká vedl rovněž proti králi Sigmundovi a zeti
jeho Albrechtovi pro vybavení Moravy z moci jejich. Když pak je-
dnou dne 1. prosince 1421 a po druhé dne 15. září 1424 se svými
bratřími a sestrami, jízdou i vozy, s knězi v čele velebnou svátost
dle zvyku jejich před sebou nesoucími při hlaholu zvonův na radnici
a kostelích vtáhl do Prahy a zde processím s kněžstvem i podobně
velebnou svátost nesoucím a množstvím lidu obojího pohlaví jako
kníže s veškerou slávou přijat byl, tu nejen zvoleným a přijatým
nejvyšším zprávcem, ale mnohým přímo jakoby králem zdál se býti.2)
Žižka byl křesťanskou naukou o bratrství a rovnosti všech
spravedlivých hluboce prodchnut, a veškeré své jednání a činy dle
této zásady zařizoval. Před zákonem božským jako světským měl
pán neb nepán, chudý i bohatý na osobu nehledíc stejně spravedli-
vého míti zastání, stejným podléhati trestům a rovný míti podíl na
1) Že Žižka dojista na podzim r. 1424 hejtmanem Táborským víc nebyl
jasně zdá se mně vysloveno v listině o příměří strany Táborské dne 10. září
1424, v Arch. Česk. III, 245.
2) Srovn. citáty u Bezolda: Zur Geschichte des Husitentums, str. 67 v po-
znám., pak též u Dobnera, VI, str. 490 : et postea omnium hereticorum effectus
est dux.