140 1562, květen 25. Opava. - Hanuš Sedlnický z Choltic na Polance vykupuje roční plat 10 kop grošů k oltáři Zmrtvýchvstání Páně v Opavě, váznoucí dosud na Polance. Kopiář oltář. nadací A, fol. 219 - 220, čís. EEEEE (opis ověřený M. Matyášem Dom. Dominackým, veřejným notářem a syndikem města Opavy, v Opavě 18. února 1631). Zemský archiv Opava, Slezský zemský archiv - kopiář oltář. nadací B, str. 363 - 366, čís. EEEEE (opis). Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu, Ondřej Bzenec z Markvartovic, Hanuš Macák, Tomáš Točil a Leopold Siedendörfer dojednávají dohodu mezi Hanušem Sedlnickým z Choltic na Polance a městskou radou opavskou jako kolatory oltáře Zmrtvýchvstání Páně v knížecí kapli při kostele Panny Marie v Opavě a to takovou: Lidé pana Sedlnického z Polanky byli městské radě opavské jako kolatorům zmíněného oltáře povinni odváděti roční plat 10 kop grošů z nadace knížete Viléma. Pan Sedlnický nyní tento plat vykupuje složením obnosu 300 zl. a zavazuje se vydati Opavským do příštího sv. Václava list na tento obnos. Proti tomu městská rada přijímá jmenovaný obnos a v téže době vydá panu Sedlnickému list knížete Viléma, týkající se tohoto platu. Obě strany požádají císaře o schválení této transakce, která má býti při nejbližším zemském sněmu zapsána do zemských desk. Im jahre des Herren 1562 zehlend, Montages nach Trinitatis, durch uns Hansen Peterswaldsky von Peterswalde, Andres Bsentzen von Marckerwitz und auf Trzebowitz, Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu, syn Jana st. Petřvaldského, přichází v pramenech od r. 1539, kdy se po smrti svého otce i na místě svých nezletilých sourozenců ujal otcova dědictví, totiž Petřvaldu, Zábřehu a Košatky, manských statků biskupství olomouckého. R. 1542 nabyl Hanuš Přívozu. R. 1544 byla uzavřena mezi sourozenci dohoda o rozdělení statků po otci, a to taková, že Bernard a Jetřich obdrželi Petřvald, Petřvaldík a Košatku, Jiřík Zábřeh a Hanušovi bylo dáno 1700 kop grošů (SAK, manství Petřvald). R. 1558 přijal léno na Starou Bělou a Výškovice (tamtéž, Manské desky V, 66), avšak za to pustil Přívoz a r. 1561 se píše „někdy na Přívoze“. Jeho manželkou byla Markéta Karvínská, jíž r. 1546 zapsal na Přívoze 500 zl. věna (Kop. M. fol. 64). Zemřel 4. července 1574 a zůstaly po něm jako dědičky dcery Anežka a Alena. V jakém poměru byla k němu Marta z Petřvaldu, příslušnice kláštera bosaček v Opavě, přijatá r. 1578 do kláštera sv. Kláry, nedovedeme pověděti. Ondřej Bzenec z Markvartovic byl synem Jindřicha Bzence za Třebovicích a jeho manželky Anny Hufovny z Bohušic. V mládí se cvičil v rytířství a za Karla V. a Ferdinanda I. se zúčastnil mnohých vojenských tažení. R. 1556 se vrátil do vlasti a oženil se s Kateřinou z Děhylova, vdovou po Václavu Tvorkovském z Kravař, s níž měl syny Jindřicha a Bohuslava a dceru Annu, kteří však všichni zemřeli předčasně, takže potom byl bezdětný. R. 1556 při tažení do Uher proti Turkům s císařem Maxmiliánem jel s 8 koni a 6 vozníky, tam mu však byl z rozkazu císaře podřízen praporec vojáků z knížectví opavského. (Paprocký, Zrcadlo, fol.398). R. 1556 učinili bratři podíl o dědictví po otci, a to tak, že Ondřej dědil Porubu, Fabián s Janem Třebovice, Petr s Albrechtem půl Svinova. Albrecht však někdy kolem r. 1560 zahynul v námořní bitvě s Turky u Španěl, Petr přikoupil druhou polovici Svinova, avšak zemřel rovněž r. 1560. Jan zemřel r. 1568 a tak došlo k novému dělení dědictví r. 1574. Tehdy dostal Ondřej, který zatím r. 1573 koupil Klimkovice a psal se proto z Klimkovic, tvrz a dvůr Porubu s kostelním podacím a díl ve Svinově, zahradníky, háj Hranečník a louku u Výškovic, Fabián dvůr a městečko Třebovice a druhý díl Svinova (ZDO VII, 32), avšak když Fabián r. 1578 bezdětný zemřel, zdědil Ondřej i jeho díl. Ke Klimkovicím, které mu byly vloženy do zemských desk až r. 1578, patřily městečko Klimkovice i s předměstím, ve vsi Polance lidi a mlýn oderní, ves Langnov a dvůr Čilov (ZDO VII. 38). K tomu přikoupil Ondřej r. 1589 dvůr Svobodský na předměstí ratibořském v Opavě (ZDO VIII, 14) a r. 1591 manskou ves Jaktař vyjma patronát a faru s příslušenstvím za 1600 zl. (Notizenblatt 1867, str. 59). R. 1584 držel také manskou ves Starou Bělou, odkud na nátlak biskupa Stanislava Pavlovského vypudil nekatolického predikanta a dosadil kněze katolického (Wolný, Kirchliche Topographie, III, 409). R. 1582 držel také manství Bartultovice u Osoblahy. V letech 1586 - 94 byl hofrychtéřem olomouckého biskupství a od let devadesátých až do smrti hejtmanem knížectví opavského. R. 1588 se odhadovalo jeho zboží na 9200 zl. Mezi ním a pány z Vrbna byly stálé spory a již r. 1575 si 54