123 1510, říjen 4. Olomouc. - Rehoř z Lewenberka, generální vikář a oficiál olomoucké konsistoře, potvrzuje rozmnožení ročního platu u oltáře Zmrtvýchvstání Páně a sv. Mikuláše v Opavě. Zemský archiv Opava, prac. Olomouc, Arcibiskupská konsistoř v Olomouci - Liber erectionum, inv. č. 146, rkp. A 1, fol. 119 - 120 (opis). "Kopiář oltář. nadací A, fol. 85 - 86v, čís. KK (opis ověřený M. Matyášem Dom. Dominackým, veřejný notářem a syndikem města Opavy, v Opavě 18. listopadu 1630). Zemský archiv Opava, Slezský stavovský archiv - - kopiář oltář. nadací B, inv. č. 1014, str. 176 - 180, čís. KK (opis). Rehoř z Lewenberka vyznává, že se k němu dostavil Jan Wolf, oltářník oltáře Zmrtvýchvstání Páně v kostele Panny Marie v Opavě, a oznámil, že zakoupil z vlastních prostředků k dvěma oltářům v Opavě roční plat, a to: k oltáři Zmrtvýchvstání Páně 6 zl. uh., k oltáři sv. Mikuláše v kostele sv. Vojtěcha 6 1/2 kopy grošů, jako rozmnožení nadací již stávajících s tím, že oltářník oltáře Zmrtvýchvstání Páně má kromě dosavadních povinností sloužiti ještě jednu týdenní mši za něho, jeho rodiče, příbuzenstvo a dobrodince, oltářník oltáře sv. Mikuláše má sloužiti tři týdenní mše jako dříve, avšak při nich má vzpomenouti duši Jana Wolfa, jeho rodičů, příbuzných a dobrodinců. Plat k oltáři sv. Mikuláše jest zajištěn takto: 5 kop na fojtství v Opavě, I 1/2 kopy na vsi Násile. A protože zmínění oltářníci neměli vlastního obydlí a museli se doprošovati ubytování, věnuje k tomu účelu svůj vlastní dům v městě Opavě, který zakoupil za 60 zl. uh., s ustanovením, že oltářník, který drží déle svůj oltář, má býti v domě hospodářem a druhý se mu má podříditi. V držení zahrady, která k tomu domu patří, mají se dohodnouti. Kdyby se však nemohli dohodnouti a kdyby je ani druzí nemohli porovnati, tehdy má oltářník oltáře Zmrtvýchvstání Páně držeti zahradu u domu, oltářník oltáře sv. Mikuláše zahrádku za domem oltářníků směrem k městské zdi. Kdyby však došlo mezi nimi ke sporům o společné bydlení a nebylo možno dosáhnouti dohody, tehdy má oltářník oltáře Zmrtvýchvstání Páně dáti druhému 20 zl. uh. na postavení vlastního domku ve jmenované zahradě a tím nabývá práva na celý dům. Jan Wolf žádal pak o připojení jmenovaných platů zmíněným oltářům podle církevního práva, což také oficiál jménem biskupa Stanislava Thurza učinil, prohlásiv rozmnožení platu za církevní obročí. In nomine Domini. Amen. Gregorius de Lewenberg, iuris canonici baccalaureus, canonicus, vicarius in spiritualibus curieque episcopalis olomucensis officialis, notum Alexander Vysocký z Vysoké pocházel z drobné slezské šlechty, která seděla na Vysoké, kde r. 1434 získali Bohuň a Slavoň z Vysoké 344 lánu pole od Žibřida z Bobolusk (ZDK I, 29). Tíž s Janem z Vysoké přikoupili r. 1434 také roční plat 3 kop grošů na 2 lánech v Jarkovicích (ZDK I, 29). V jakém příbuzenském poměru byl k nim Alexander nevíme. V pramenech se jeho jméno vyskytuje poprvé společně s bratrem Kryštofem, zvaným Křístek, r. 1499, kdy jim byl vložen od Hynala z Násile svobodný dvůr v Jakubovicích (ZDK I, 57). Podle toho byli tehdy bratři nedílní, podobně jako ještě i r. 1501, kdy společně vložili vzpomenuté 2 lány v Jarkovicích Janu Slavkovskému (ZDK I, 59). R. 1504 vložili Křístek a Alexander z Vysoké půl vsi Emberka k dědictví faráři a kostelu liptyňskému k záduší, ke kostelu 2 zl. a zbytek faráři, a to nadáním nebožtíka Adama z Liptyně (ZDK I, 60). R. 1506 byli již bratři rozděleni a Aledander vložil své manželce Barboře 250 zl. věna na Vysoké (ZDK I, 67). R. 1512 získal tvrz Světlov a dvůr ve Vysoké od Jana Jursy z Vysoké (ZDK I, 71). R. 1518 se jmenuje sudím knížectví krnovského (ZDK I, 76). R. 1520 byl rukojmím za Jindřicha Belského (ZDK I, 86) a r. 1527 obnovil vklad věna své manželce Barboře z Pěnčína na Vysoké ve výši 150 zl. (ZDK II, 27). Poslední zpráva o něm jest z r. 1532, kdy jej pohnal Kryštof Pivce z Hradčan, aby obnovil list na 200 zl. Kašpara Rotmberka u opavských dominikánů, neboť všichni ostatní jistci již zemřeli a on sám jediný žije (Půh. op. 317). O Rehoři z Lewenberka viz čís. 119, pozn. 1. 33