101 1466, leden 12. Olomouc. - Jan Sews, generální vikář a oficiál olomoucké konsistoře, transumuje listinu knížete Jana, týkající se oltáře sv. Anežky v Opavě. Státní okresní archiv Opava, Archiv města Opavy, inv. č. 119, sign. XI/3 (originál na pergamenu, 40 x 21 cm, plika 5 cm, opis na papíře, notářsky ověřený). Kopiář oltář. nadací A, fol. 76 - 77v, čís. EE (opis ověřený M. Matyášem Dom. Dominackým, veřejným notářem a syndikem města Opavy, v Opavě 15. listopadu 1630). Zemský archiv Opava, Slezský stavovský archiv - kopiář oltář. nadací B, inv. č. 1014, str. 158 - 162, čís. EE (opis). Pečet: utržena. Jan Sews, bakalář in decretis, kanovník, generální vikář a oficiál konsistoře olomoucké, vyznává, že se k němu dostavil Valentin Fojt, oltářník oltáře sv. Anežky ve farním kostele Panny Marie v Opavě, předložil mu listinu psanou na pergamenu a opatřenou pečeti knížete opavského a ratibořského Jana a žádal o pořízení úředního opisu pro případ, že by originál nějakým způsobem přišel ve zkázu nebo se ztratil. Oficiál listinu prozkoumal a přikázal Ctiboru Ambrožovu z Brna, veřejnému notáři a písaři konsistorního soudu, aby transumpt ve formě obvyklé pořídil, což on také vykonal v přítomnosti svědků, zvláště k tomu dožádaných, totiž Stanislava Uhrova (Ungari), stálého vikáře na domě v Olomouci, a Erasma Taschnera, oltářníka v Opavě. Listina knížete Jana ddto Hradec 16. srpna 1373, týkající se zajištění platů k oltáři sv. Anežky v kostele Panny Marie v Opavě inserována - viz číslo 9. Doložka veřejného notáře Ctibora Ambrožova z Brna, dosvědčující, že transumpt byl řádně vykonán. Poznámka. Pečet knížete Jana se popisuje takto: Sigillum rotundum de cera alba communi in zona sericea viridis coloris impendens .in cuius quidem sigilli medio equus quasi ad currendum aptus, habens in se tres clipeos bipartitos, unum in collo, secundum in pectore et tertium in scapulis, et in eodem equo quaedam persona armata, habens in capite galeam et in galea duo cornua, tenes in manu dextra gladium et in sinistra frenum et in pectore clipeum, in quo alii quatuor clipei parvi sculpta apparebant, literae vero circumferentiales eiusdem sigilli ita legebantur: SIGILLUM O Ctiboru Ambrožovu z Brna se nepodařilo nalézti jiných zpráv. Erasmus Taschner (též Tassner, Taschnar, Thassnar, Tessnar, Taschur) byl rodák opavský. Jeho otce neznáme, jeho matkou byla snad Anna, provdaná později za Jiřího Oříška, která r. 1477 společně se synem Kašparem prodala 2 lány pole od mlýna v Jarlochovicích u Fulneka Janu z Žerotína (SAO, stavovský archiv, A XXVIII, 4). Kromě Kašpara Taschnara vyskytuje se v současné době v Opavě ještě Petr Taschnar, o němž však nevíme, patřil-li do příbuzenstva Erasmova (viz čís. 99). Erasmus studoval patrně na univerzitě ve Vídni, kde jest r. 1448 zapsán Erasmus z Opavy (J. Dřímal, Notář Jan Tharbrar, ČMM 58/1934, s. 7). Později se stal oltářníkem ve svém rodišti a stálým vikářem na dómě v Olomouci. V hodnosti stálého vikáře a opavského oltářníka přichází r. 1466 (zde). Jako olomoucký vikář býval často svědkem při církevním soudě (viz Soudní akta olomoucké konsistoře, inv.č.265, fol. 16, 16v, 17v, 24,v, 24, 35, 35v, 36v, 37 atd.) R. 1479 byl vykonavatelem poslední vůle svého krajana Jana Kleinhanzla, který odkázal roční plat 10 kop grošů pro kazatele u sv. Mořice v Olomouci (Soudní akta fol. 34a). U kterého oltáře v Opavě byl zpočátku oltářníkem nevíme. Později však byl oltářníkem u sv. Antonína ve špitále. O jeho sporech o důchody oltáře z Kněžpole s olomouckým biskupem viz čís. 75, pozn. 2. V jakém rodinném poměru byl k němu pozdější olomoucký kanovník Václav Taschner ( 1538), nedovedeme pověděti. 5