a svobodnú vuolí jměl, ten má a jmíti bude tuž moc, též plné právo k těm všem kusom v něm položeným a zapsaným bez umenšení jako věřitelé naši častopsaní. Tomu na svědomie a pro lepší jistotu my jistec i rukojmě svrchupsaný pečeti naše k tomuto listu dali jsme přivěsiti dobrovolně/s/ jistým naším vědomím. Jenž jest dán a psán v Krnově, ten pátek před květnú nedělí leta Božieho tisícieho pětistého jedenáctého počítajíce. 125 1514, červenec 4. Olomouc. - Martin, biskup nikopolský, suffragán a generální vikář olomoucký, potvrzuje věnování platu k oltáři sv. Anny v Opavě. Zemský archiv Opava, prac. Olomouc, Arcibiskupská konsistoř v Olomouci - Liber erectionum, inv. č. 146 rkp. A 1, fol. 1, 141 - 142 (opis). Kopiář oltář. nadací A, fol. 207 - 210, čís. ZZZZ (opis ověřený M. Matyášem Dom. Dominackým, veřejným notářem a syndikem města Opavy, v Opavě 14. února 1631). Zemský archiv Opava, Slezský stavovský archiv - kopiář oltář. nadací B, inv. č. 1014, str. 385 - 391, čís. ZZZZ (opis). Martin, biskup nikopolský, světící biskup a generální vikář olomoucký, vyznává, že se před ním postavil Martin Ferber z Opavy, oltářník u sv. Anny v sakristii farního kostela Panny Marie v Opavě, a předložil list kněžny Barbory dáto v Krnově II. dubna 1511 - viz čís. 124 na roční plat II zl. na Krnově, které zakoupil on a jeho matka Kateřina, vdova po Bartoši Ferbrovi, a věnovali k oltáři sv. Anny jako zlepšení dosavadní nadace téhož oltáře. Oltářník bude povinen mimo dosavadní povinnost sloužiti ještě jednu (t.j. třetí) mši týdně za Bartoloměje Ferbera a předky. Zakladatelé si však tento plat vyhražují na dožití pro sebe, po jejich smrti má přejíti na Jana,2 syna Augustina Schwarze z Opavy, rozhodne-li se státi knězem a přijme již vyšší svěcení. Kdyby se však knězem nestal, případně po jeho smrti, má tento plat připadnouti k oltáři sv. Anny. Generální vikář na jeho žádost tuto nadaci potvrdil, připojil k jmenovanému oltáři a prohlásil za součást stávajícího již církevního obročí u oltáře sv. Anny. Květná neděle - poslední neděle postní. Martin, biskup nikopolský a světící biskup olomoucký, jest Martin Göschel, rodák jihlavský. R. 1500 vstoupil do kláštera želivského, odkud byl dosazen za faráře do Jihlavy. R. 1509 byl již světícím biskupem olomouckým, r. 1517 proboštem kounickým. R. 1521 přilnul k učení Luterovu, které v Jihlavě kázal Pavel Sperát. Oženil se s jeptiškou kounického kláštera v naději, že zásahem šlechticů bude klášterní majetek kounický sekularizován a jemu přidělen. Na rozkaz Ferdinanda I. byl však zbaven hodnosti. Utekl do Mikulova, kde byl přijat za spoluobyvatele a biskupa Novokřtěnců. R. 1528 byl předvolán do Prahy ke králi, tam vyslýchán a na přímluvu šlechty a po odpřisáhnutí bludů ponechán na živu. Biskup Stanislav Thurzo ho uvěznil. Ve vězení také zemřel, neznámo blíže kdy. (G. Wolný, Kirchliche Topographie, I, 369 - 370; J. Beck, Die Geschichtesbücher der Wiedertäufer in Österreich - Ungarn, str. 53 - 54; A. Kratochvíl, Ivančičký okres. Moravská vlastivěda. II, Brno 1904, 144, pozn. 4). Blíže neznám. - R. 1484 byl však oltářníkem opavským Václav Schwarz Nickel, snad nějaký jeho příbuzný (Soudní akta olomoucké konsistoře, fol. 88). 37