Bohumíně“ pan Mikuláš z Vladěnína" a pan Jan Fulštejn z Slavkova, Mikuláš Hrot z Lukavce, hejtman ty čas knížectví oppavského a Albrecht Kavan z Dědibab. Dálo se v Opavě u Martina Uhra v menší světnici v pondělí po svatej Elžbětě let Božích tisícího čtyrstého osmdesátého. 108 1494, únor 12. Budín. - Hanuš Korvín, kníže opavský, slavonský liptovský atd. zajišťuje dědičně platy k oltáři sv. Vavřince v Opavě. Státní okresní archiv Opava, Archiv města Opavy, inv. č. 29, sign. XIII, 3 (originál na pergamenu, 21 x 21,5 cm, plika 3 cm). Zemský archiv Opava, Pozůstalost F. Tillera, sv. VI, fol. 65 (opis). Kníže Hanuš oznamuje, že se před ním postavili Jan st. z Vladěnína, Petr ze Štítiny a měštané opavští a oznámili mu, že k oltáři sv. Vavřince v Opavě patří některé platy dědičně, jiné však s právem zpětného výkupu, totiž 4 kopy grošů ročních na valše, 2 kopy na stoupě v Opavě a knížecí plat z Jakartovic, a žádali, aby kníže tento plat postoupil k jmenovanému 8 10 11 12 Štěpán z Vrbna na Bohumíně byl synem Hyncíka z Vrbna na Dívčím a jeho manželky Žofie Běrkovny z Násile. V pramenech přichází od r. 1447, kdy spolu s bratřími Bernardem a Janem a matkou koupili od Štěpána z Vartnova Sudice. R. 1448 dávají olešnická knížata bratřím z Vrbna v zástavu fojtství v Hati. Později nabyl od Jana z Cimburka Bohumín, který však r. 1482 prodal Janu Buřejovi z Klvova (CDS VI, 345). Dalších zpráv o něm není. (Zukal, pozůstalost). O Mikuláši z Vladěnína viz čís. 104, pozn. 8. Jan Fulštejn ze Slavkova pocházel z rodu Fulštejnů, kteří drželi dlouhou dobu Slavkov u Opavy a kteří Mikulášem Fulštejnem ze Slavkova (viz čís. 22, pozn. 2), otcem Janovým, nabyli Studénky, na níž pak rodina seděla do r. 1525. V pramenech vystupuje Jan poprvé r. 1475, kdy měl spolu s bratřími spor před právem zemským. Jednalo se patrně o dědictví po otci, někdy krátce před tím zemřelém (Půh. I, 1Iv - Kapras I, 101, čís. 57). R. 1477 se bratři podělili, a to tak, že Václav a Jan zůstali na Studénce, Vilém dostal Lubojaty a 200 zl. (ZDO II 31 - Kapras II. 100 č. 131. Týž zápis se opakuje r. 1478 - ZDO II 38 - Kapras II str. 38, č. 161). Později vstoupil Jan do služeb knížete Jindřicha Münsterberského a r. 1491 se nazývá jeho maršálkem. V této funkci se s ním několikrát shledáváme na listinách jako svědkem (AČ VIII, 394, 395 a j). R. 1484 jest podepsán jako svědek na listině v SAO, r. 1485 prodává zahradu, kterou koupil od Mikuláše Slevice z Kravař, Jiřímu z Bystřice (Zukal, pozůstalost). R. 1487 měl před zemským právem spor s Janem a Hanušem Bítovskými z Bítova o list krále Matyáše na Bítov, avšak právo propadl, protože nestál (ZDO III, 5, Kapras I, str. 117, čís. 12). R. 1495 zvedl spolu s bratrem Václavem a Jindřichem a Jiřím Supy z Fulštejna odpor proti tomu, aby páni Vladěnínští byli jejich příbuzní. Než jeho odpor neměl výsledku (ZDK I, 53). Podobný odpor zvedl r. 1503 Václav Fulštejn ze Slavkova proti Janu a Václavu z Bílovce (Půh. I, 102). Dalších zpráv o Janu Fulštejnovi není, neboť všechny ostatní zápisy, v nichž se vyskytuje jméno Jana Fulštejna ze Slavkova, týkají se jeho synovce, syna bratra Václava. O Janu Hrotovi z Lukavce viz čís. 74, pozn. 7. Albrecht Kavan z Dědibab pocházel patrně z Dědibab v okrese velvarském, kde se připomínají Kavanové kr. 1472 (AČ, VII, 459). R. 1476 jest hejtmanem na Hradci u Opavy Matyáš Kavan z Dědibab, r. 1478 jest Matyáš Kavan z Dědibab kancléřem knížete Viktorina. S Albrechtem Kavanem se shledáváme ve Slezsku r. 1484, kdy mu kníže Viktorin vložil do zemských desk Raduň (ZDO II, 36, Kapras II, 107, čís. 157), na níž on vložil své manželce Elišce z Letin 600 zl. věna. (ZDO II, 37, Kapras II, 108, čís. 160). Příštího roku se Albrecht nazývá hejtmanem knížectví opavského a uvádí se jako svědek listiny pro Kylešovice. R. 1486 přísahal Albrecht ku právu opavskému (Půh. I, 53, dodatek) a téhož roku byl poslán v záležitostech královských (SR VII, 1). R. 1489 má v Opavě svobodný dům, o nějž byl vydán nález, chce-li Kavan vařiti pivo, ať dává míry, a pustky, které patří k jeho domu, ať zastaví nebo pustí městu (Nál. I, 25). R. 1493 jest svědkem v Opavě, znovu r. 1497. R. 1498 vzdal mu Hanuš Korvín kylešovský mlýn a on ho připojil k Raduni (Kopiář městských privilegií MAO IBb 9, fol. 40v -41). Poslední zpráva jest o něm z r. 1505, kdy vzdal Raduň Jiříku Tvorkovskému z Tvorkova (ZDO III, 32, Kapras II, 152, čís. 105). Sv. Alžběty jest 8. července. 13 13