furstentum zu Troppaw gelegen, nemlichen zu Polanka,10 an der zeiten kegen Holzeyn,11 gelegen, also dass die selbigen gebauer die iczunder sint oder hernachmois werden zukomentlichin von jare zu fore zu ewigen geczeiten uf diese genante czeite richten und gebin sullen anhebende. dass ist vierdhalb marg uf weinachten nehiste zukomftig, wenn denn die weinachtoner zu gelde geschlagen sint, und dem siebenhalb marg uf Michaelis,12 dornoch am nechsten folgende und die uf ire czerung, schaden und ebeteuir ken Troppaw antworten dem ersamen herren Petr Fro- lich,13 unserm caplan und allem seynen nachfolgern und der selbigen capelle besitczern und des selbigen altirs herren nachkomelingen nemli- chen also, dass der obgenante herr Petir und alle seyne nachkomelinge 10) Polanka patřila od dávných dob pánům z Kravař, avšak v prame- nech přichází teprve r. 1424, kdy Jan z Kravař zajistil své manželce opavské kněžně Anně kromě jiných titulů také na Polance roční důchod 13 kop 24 gr., na Stachovi v Polance 53 gr. a na Martinu 4 1/2 věr- dunku grošů, kteréžto věno bylo jí r. 1431 znovu zapsáno do zemských desk (ZDO I, 1 — Kapras II, 12, č. 1). Někdy v téže době zapsal Beneš z Kra- vař na 20 lánech v Polance na straně od Třebovic roční plat 20 kop- grošů Janu z Čížové, zvanému též Čečovec a ten r. 1431 vzdal tento plat své manželce Maně z Bařic jako věnnou zástavu (ZDOp I, 3 — Kapras II, 15, č. 16). Po smrti svého manžela vzala Mana r. 1411 syna Zigmunda na stupek na své věno na Polance (KPOp I, 41v — Kapras I, 42, č. 411), A když se téhož roku vdala po druhé za Jana Donáta z Vel- ké Polomi, vzdala mu své věno a on jí za to napsal 200 kop grošů na Velké Polomi vzdala mu své věno a on jí za to zapsal 200 kop grošů na Velké Pólomi a na dvoře tamtéž (ZDO I, 31 — Kapras II, 46, čís. 136, 137). Ani s druhým manželem nežila Mana dlouho a vdala se znovu a r. 1451 pohnalo Petra z Velké Polomi, že její nebožtík manžel a jeho bratr pobrali jejímu sirotku jeho statek v Polance a on jí to nechce nahradit. (KPOp 1, 55 v — Kapras I, 53, č. 495). Oplátkou na to ohlásil Petr Donát své ná- roky na Polanku, avšak Mana proti němu tvrdila, že ona má na Polance právo, protože má tam svoje svobodné věno (KPOp I, 58 — Kapras I, 55, č. 514, 515). A aby došla snadněji svého práva, vzala na spolek na své věno v Polance kněžnu Salomenu (ZDOp II, 4 — Kapras II, 60, č. 12). Ta spor vyhrála a r. 1452 daroval kníže Vilém, Salomenin manžel, 10 kop grošů ročního platu na Polance k oltáři Zmrtvýchvstání Páně v Opavě [zde). R. 1461 vzdala kněžna Salomena své právo na Polance Mikuláši a Václavu z Vladěnína, avšak neškodno záduší, které tam bylo zapsáno (ZDOp II, 10 — Kapras II, 67, č. 58). R. 1464 ohlašoval Mikuláš z Vladěnína před zemským právem opav- ským, že koupil Polanku a vyzýval všechny, aby se přihlásili se svými nároky (KPOp II, 28 — Kapras II, 90, č. 189). Tím byla Polanka připojena k Bílovci. ale později byla prodána Hynku z Vrbna na Klimkovicích. Jeho dědic Jan z Vrbna na Vel. Heralticích ji prodal někdy kolem r. 1558 Hanuši Sedlnickému z Choltic a ten ji držel až do své smrti r. 1573 (viz čís. 137, pozn. 6]. Ten také krátce po ujetí vyplatil na Polance váznoucí plat k oltáři Zmrtvýchvstání Páně složením 300 kop grošů do rukou městské rady opavské jako patronce oltáře (viz čís. 137). Tento výkup potvrdil r. 1562 Ferdinand II. (Viz čís. 138). 11) To je směrem k Hlučínu. 12) Sv. Michala je 29. září. 13) Petr Frölich, knížecí kaplan a oltářník Zmrtvýchvstání Páně v Opavě viz čís. 73, pozn. 5. 45