z 72 stránek
Titul
1
2
Edice
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
- s. 12: … jeho užitky a požitky. R. 1504 vložil Jindřich Donát z Velké Polomi na Nové Cerekvi spolu s jinými poručníky testamentu Reníčkova tento…
- s. 18: … Mikuláše, který je r. 1490 vložil Jindřichu Do- nátovi z Velké Polomi na Nové Cerekvi (ZDO III, 9 — Kapras II, 120,…
- s. 22: … Kapras I, 6, č. 21), r. 1416 Adá- mek z Velké Polomi ze všeho, co má pod knížetem z 10 kop (tamtéž…
- s. 23: … 1464 ji od něho koupili Mikuláš Prase a Žibřid z Velké Polomi a dali si ji s jeho souhlasem vložit do zemských…
- s. 45: … se téhož roku vdala po druhé za Jana Donáta z Vel- ké Polomi, vzdala mu své věno a on jí za to napsal…
- s. 45: … a on jí za to napsal 200 kop grošů na Velké Polomi vzdala mu své věno a on jí za to zapsal…
- s. 45: … a vdala se znovu a r. 1451 pohnalo Petra z Velké Polomi, že její nebožtík manžel a jeho bratr pobrali jejímu sirotku…
Název:
Opavský listinář. IV. Litterae fundationum, dotationum, erectionum, confirmationum, praesentationum, collationum, resignationum altarium Oppaviae
Autor:
Šigut, František
Rok vydání:
1969
Místo vydání:
Opava
Počet stran celkem:
72
Počet stran předmluvy plus obsahu:
72
Obsah:
- 1: Titul
- 3: Edice
Strana 12
Reverendissimo in Christo patri et domino domino Paulo, Dei et
Apostolicae sedis gratia episcopo olomucensi, aut ipsius in spiritualibus
vicario generali, domino semper gratioso. Nicolaus,1 ordinis sanctae
Mariae domus theutonicae commendator et plebanus ecclesiae parochialis
beatae Virginis et domus in Oppavia suo cum conventu, humilem ac
depitam observantiam sincero cum affectu! Reverendissime Pater, dudum
enim venerabilis fraternitas vivifici Corporis Christi, imo verius tota com-
munitas dictae civitatis oppaviensis hospitale unum generale pro peregri-
nis ac aliis pauperibus,2 in quo etiam cuncta altaria temporis successu
1) O Mikuláši, plebánu opavském viz čís. 53, pozn. 6.
2) Nejstarším opavským špitálem byl špitál při komendě německých rytířů.
jehož počátky sahají do polovice XIII. století. Druhým podle stáří je patrně
knížecí špitál s v. Mikuláše před ratibořskou branou, zřízený knížetem Mikulá
šem r. 1333 (viz čís. 10, pozn. 3). Také město jistě mělo již někdy ve XIV. stol.
svůj vlastní špitál, o jehož existenci však není zpráv. Špitál, zřízený Bratrstvem
r. 1443, byl určen pro poutníky a jiné chudáky. Byl zbudován v samém sou-
sedství komendy německého řádu a na jejím pozemku a zemský komtur
Konrád ze Stonavy dal k jeho zřízení souhlas s podmínkou, že nebude
rozšířován, že komturu u Panny Marie a jeho konventním bratřím se nebude
se strany špitálníků ani měšťanů dít žádná újma, že udělování svátostí špitál-
níkům bude vyhraženo plebánu a jeho pomocníkům, jimž také budou vyhraženy
důchody kaple (zde). Protože však v té době nebyl špitál myslitelný bez vlast
ního kněze, staralo se Bratrstvo o zřízení nadace ve špitální kapli, zasvěcené
sv. Antonínu, podle něhož celý špitál dostal také své jméno. Tak r. 1447 za-
koupilo pro oltářníka roční plat 12 kop grošů na vsi Kněžpoli, patřící
olomouckému biskupství (Wolný, Kirchl. Top. IV, strana 196), rok 1449
1 kopu grošů ročního platu na poli Mikuláše Rösnitzera a jeho syna
Mikuláše ml. v Jakartovicích „za křížem“ (viz čís. 78), avšak pro-
zatím postoupilo tento plat opavskému měštanu Gabrielovi a jeho manželce
na čas jejich života jako úrok z dlužného obnosu 10 kop grošů. Po jejich smrti
měl tento plat připadnout opět Bratrstvu ve prospěch špitálu (tamtéž). Špitál
našel brzy řadu příznivců a dobrodinců, z nichž nejvýznamnějším byl opavský
zemský písař Jan Renička z Čermník, který odkázal „chudým lidem
špitále sv. Antonína, bratřiem Božieho Těla u fary, správčím a fundatorům
téhož špitále“ Podhorní mlýn před Opavou s ospy, vepři, řekou, stavem, lou-
kami, chrastinami a se všemi ostatními jeho užitky a požitky. R. 1504 vložil
Jindřich Donát z Velké Polomi na Nové Cerekvi spolu s jinými
poručníky testamentu Reníčkova tento majetek do zemských desk (ZDOp III,
31 — Kapras I, 150, č. 100). Nejstarším známým správcem špitálu a oltářníkem
u sv. Antonína byl Erasmus Taschner (viz č. 101, pozn. 2), který měl
v letech 1486—90 jednání před církevním soudem v Olomouci k vůli platům
z Kněžpole, které mu byly od tamějšího obyvatelstva zadržovány (Pozůstatku
soudních akt olomoucké konzistoře, fol. 45v—46; 52; 57v). Zdá se, že správ-
covství špitálu a obročí oltáře sv. Antonína bývalo Bratrstvem svěřováno varha-
níkům, či lépe řečeno správcům kůru, neboť roku 1506 učinil Albrecht Sobek,
hejtman knížectví opavského, narovnání mezi Bratrstvem Božího těla a opav-
ským komturem, podle něhož má komtur povinnost dávat varhaníku stravu při
svém stole (viz čís. 30, pozn. 6). Před rokem 1510 byl správcem špitálu
a oltářníkem sv. Antonína Jan Lobensteiner, který svým nástupcům
odkázal roční plat 4 kop grošů a dům, který svým nákladem zbudoval. Protože
místo na tento dům věnoval kníže Viktorin, měl oltářník v každém kva-
tembru sloužit za knížete Viktorina tři mše. Dům stál v tzv. konventu a by!
12