praefatum sensum vel bernam per dominum Seboldum dare, donare vel assignare, ex tunc eidem altario benigne ministrare incorporace et con- firmare. Promittentes denique sine dolo et fraude omnia et singula praemissa una cum haeredibus succesoribusque nostris inviolabiliter obser- vare ac rata et grata fide nostra sincera et bona perpetuo observare, haeredebus successoribusque nostris praemissis perpetuo memoriali relin- quetes. In cuius rei testimonium praesentem literam cum appensione sigilli nostri de pleno scitu voluntateque nostra iussimus communiri. Praesentibus famosis et discretis dominis Onssone Kyyowetz de Lukawetz,6 Joanne Hrot de Lukowitz," Joanne Bawor de 6) Oneš z Lukavce se psal po Lukavci u Fulneka a byl bratrem Jana Hrota z Lukavce (viz pozn. 7). V pramenech přichází po prvé k r. 1413, kdy držel Štítinu, Mokré Lazce a Nové Sedlice. Tehdy ho pohnal Petřík z Piště, že on má právo ke Štítíně (KPOp I, 1 — Kapras I, 3, č. 4). R. 1414 pohnal ho Ješek ze Suchých Lazec o 1 kopu grošů na No vých Sedlicích (tamtéž fol. 2v — Kapras I, 6, č. 21), r. 1416 Adá- mek z Velké Polomi ze všeho, co má pod knížetem z 10 kop (tamtéž 4v — Kapras I, 8, č. 53), r. 1418 Pytrold švec ze 3 kop (tamtéž 5v — Kapras I, 9, č. 64). Počínaje r. 1423 píše se Oneš po Hněvošicích, které držel manským právem. Kdy však jich nabyl nevíme. R. 1423 pohnal ho Klezlin Niradorf, opavský měšťan, z 5 kop na Hněvošicích (KPOp I, 9 — Kapras I, 13, č. 112), r. 1429 se Oneš zúčastnil zemského posudku (tamtéž 13v — Kapras 19, č. 161), r. 1431 byl přítomen otvírání nových zemských desk (ZDOp I, 1 — Kapras I, XV; II, 11]. R. 1434 je svědkem listiny knížat Václava, Viléma a Arnošta, týkající se fojtství a dvora v Kylešovi- cích (SAOp, sbírka stav. listin A XXVI, 2) téhož roku kníže Přemek usta- novil Onše a jeho syny za poručníky věna Kateřiny Bulačové na dvoře a mlýně v Kylešovicích (. Zukal, O svobodných dvorech a mlýnech kylešovských, VMO 20/1912, str. 5). R. 1434 je také spolu s bratrem Janem poručníkem vkladu 4 lánů polí ve Stibořicích Hanušem Oveč- kou z Liptyně sestře Elišce, manželce Zigotově a jejím dětem ve 40 kopách grošů (ZDK I, 29). R. 1435 pohnal Oneš Jaroška z Bohuslavic v blíže neznámé záležitosti z 10 kop grošů [KPO I, 17 — Kapras I, 23, č. 208) a příštího roku zemané v této při nalezli, že Kyjovec Jaroška právem žaloval a ten mu má do 14 dní učinit podle práva (KPO I, 18v — Kapras 24, 221). R. 1436 byl prostředníkem smlouvy o sirotky Mikuláše z Dra- hotuš (ZDO I, 24 — Kapras II, 36, č. 88). R. 1437 pohnal Oneš Jindři- cha z Bohuslavic z 10 kop za rukojemství (KPO I, 22v — Kapras I. 28, 257) a r. 1439 z 30 kop, že mu slíbil za fojtství ve Vrbce a toho mu nespravil. Současně ze stejného důvodu pohnal také Michálka z Boh- danovic (KPO I, 25 — Kapras I, 31, č. 286, 287). Téhož roku pohnal ke knížecímu manskému soudu Hejdu z Nové Cerekve a Falkla z Koz- mic z rukojemství za 40 kop (KPO I, 32, 33 — Kapras I, 35, č. 334, 336). R. 1440 vzdala Kateřina Begyárová z Kylešovic svůj mlýn Pod- horní u Hlubčické cesty Janu z Vřesiny a jeho dětem a po jejich smrti Onši Kyjovcovi a jeho dědicům (ZDO I, 30 — Kapras II, 44, č. 127). R. 1441 vzdal mu Mikuláš ze Zubřic, zemský písař knížectví opavského, dvůr v Kylešovicích s mlýnem na Moravici a s rybníky, aby ho držel manským právem opavských knížat jako on (ZDO I, 31 — Kapras II. 45, č. 134). Oneš pak zde vložil své manželce Kateřině věno, kdyby ho přežila, až do opětného provdání. Kdyby se však znovu provdala, mají jí dědici vyplácet roční plat 10 kop grošů. (Tamtéž — Kapras II, 45, č. 135). Téhož 22