farářem spory o Chvalikovice, jejichž průběh blíže neznáme, které však byly narovnány komisaři r. 1552 v tom smyslu, že Četrys ponechal faráři vrchní právo nad Chvalikovicemi a Vehovicemi se vší spravedlností, vymínil si však, že Chvalikovští mají mu odvádět ročně 2 měř. ovsa a 2 slepice, jak tomu bylo odedávna (Farní kronika na Hradci, str. 20—21). Nové potíže byly, když r. 1556 zakázal Četrys Chvalikovickým kácet stavební dřevo a brát suché zvrá- cené dříví na topení (SAOp I. kniha pam. 227). Fingermann podržel oltář až do své smrti r. 1560. Jeho nástupcem se jmenováním městské rady stal asi Jiří Winkelmann, kněz podobojí, vlastně vyznavač augšpurské konfese. R. 1561 píše sice biskup Marek městské radě opavské, aby ho vybyla a místo něho přijala Jiřího Točila, syna opavského měšťana a druhého purk- mistra Tomáše Točila (viz čís. 137, pozn. 4), avšak městská rada ne- uposlechla. Biskup se potom snažil dostat tam nějakého Gintra, avšak opět marně. Městská rada trvala na svém kandidátu a žádala biskupa, aby ho vy- světil na kněze, neboť před tím dosáhl jáhenství (VMO 15/1907, str. 66, kde je otištěn v překladu přípis městské rady biskupovi v této věci). Co se dálo potom s oltářem a jeho oltářníkem nevíme, avšak někdy kolem r. 1565 zabrala městská rada Chvalikovice pro sebe a používala jejich důchodů, podobně jako důchodů ostatních oltářů, z části na vydržování učitelstva, z části na studijní stipendia, většinu důchodů však pohltily městské dluhy (tamtéž). Tak tomu bylo až do r. 1583, kdy na žádost M. Daniela Duciusa, olomouckého kanovníka a od roku 1576 hradeckého faráře (SAkroměříž, Kop. 13, fol. 60]. Rudolf II, nařídil Opavským, aby mu vydali oba oltáře, papež připojil obroči oltáře sv. Jana Kř. u sv. Jiří a oltáře Božího Těla v kostele Panny Marie v Opavě k faře hradecké, ti však neuposlechli a oltáře nevydali. Zatím v Hradci nastaly změny: R. 1584 postoupil císař Rudolf zámek a město Hradec Kašparu Pruskovské mu z Pruskova v dědičný majetek a r. 1586 zemřel farář Ducius. Při postupu Hradce bylo vloženo do zemských desk vše- chno příslušenství, mezi ním také fara a podací kostelní v Hradci „s vesm- cemi, jakožto ves Vejhovice, ves Milostovice s lidmi, mlejny, dvorem s rolemi, lukami k též faře od starodávna přináležejícími, s vrchním právem na vsech Kamenci a Chvalikovicemi a Vejhovicemi“ (Z po- zůstalostí Zukalovy). Pruskovský, informovaný patrně od Duciusa, obrátil se na císaře se žádostí, aby bylo učiněno zadost jeho nařízení z r. 1583 a aby byly faře hradecké od Opavských postoupeny oltáře se vším příslušenstvím. A kromě toho hlásil též Pruskovský císaři, že k faře hradecké patřili od sta- rodávna také obyvatelé Skřípova, nyní však jsou odtud odtrhováni, aby tomu bylo zamezeno. Císař 28. října 1584 vydal přísný rozkaz, aby se Opavští ve smyslu jeho prvního nařízení zachovali. Ale Opavští ani tentokrát ne- uposlechli a proto je císař příštího roku kárá a k odstranění různic mezi oběma stranami nařizuje komisaře. Než ani tento příkaz nepomohl a tak musel císař vydat r. 1587 přísný reces, aby panu Pruskovskému bylo učiněno zadost a provedením byl pověřen zemský hejtman Jan z Vrbna na Hlučíně. Teprve tehdy vydali Opavští oltář Božího těla ve farním kostele i s jeho listy. (Byly to: 1. Latinský list knížat Václava a Arnošta na plat na Oti- cích z r. 1441 (viz č. 68]; 2. List městské rady opavské na plat 5 kop grošů na Oticích k oltáři Božího těla z r. 1437 [viz čís. 55); 3. List knížete Viktorina na 3 kopy ročního platu z městských dávek (Geschosů), v Opavě z r. 1477 (nedochoval se]; 4. List Bratrstva Božího těla, jímž se zavazuje dávat k oltáři 1/2 kopy grošů ročního platu z r. 1459 (nedochoval se], Chvalikovice a listy k oltáři sv. Jana si však ponechali a vydali je teprve v r. 1597 na přísný příkaz císaře, avšak příslušenství oltářů si ještě i tehdy podrželi. Rovněž nevydali ani zadržených platů. Pruskovský se znovu domáhal u císaře a ten r. 1600 vydal Opavským příkaz, aby vydali také všechno příslušenství 48