Ich Peter Benelchen,1) richter zu Zeyffersdorf,2) beken- ne offentlich in disem briefe allen, den dy en sehen odir hern lesen, daz ich han angesehen den guten willen meines swagers herrn Joannis von der Neukirchen, den her hat zu der stiftunge eines altars, und habe im mit gutem willen und wol bedacht gegebin eyn marck czinse behmischer grosschen merherischer czal of meine gerichte zu Seiffers- dorf zu dem selbin altar, um daz her odir nachkomelinge seine sollen Got biten vor mein eldern und vor mich. Idoch ob ich oder meine erben wol- den dy selbe marck czinse ablozen, das sol her odir seine nachkomlinge mir ginnen, zo schall ich odir meine erben zu dem egenanten altar kauffen ein marck czinse um czehen marck. Und daz das feste und gancz sey, zu einer waren gezeugnisse hab ich mein ynsigel an disen brief gehangen. Der da gegebin ist nach Gotis geburd tausent jar und CCCC und in dem XIII jar an sand Philippes und sand Jacobs tag.3) 26 1413, červenec 8. Opava. — Přemek, kníže opavský, obno- vuje a potvrzuje listinu knížete Jana, týkající se oltáře sv. Maří Magda- leny v Opavě. Státní archiv Opava, Kopiář oltář. nadací A, fol. 105—107, čís. TT. (Opis ověřený M. Matyá- šem Dominikem Dominackým, veřejným notářem a syndikem města Opavy, v Opavě 27. listo- padu 1630.)Tamtéž, fol. 109—110, čís. XX (opis ověřený týmž notářem 28. listopadu 1630). famtéž, Kopiář oltář. nadací B, str. 212—214, čís. TT (opis); tamtéž str. 218—220, čís. XX (opis). Státní archiv Brno, pobočka Kroměříž, J. J. Středovský, Apographorum sv. VII., str. 203—206 (opis). Kníže Přemek vyznává, že se před ním postavil Jan Konrádův, oltářník oltáře Maří Magdaleny v kostele Panny Marie v Opavě, a stěžoval si, že nedávno shořela listina knížete opavského Jana, ddto Ratiboř 21. ledna 1372, týkající se zřízení nadace u jmenovaného oltáře a zajištění ročního platu k němu, opatřená jeho větší pečetí, že však její opis je za- nešen v zemských deskách knížectví opavského a žádal snažně, aby mu byl vydán věrohodný opis. Kníže přihlížeje k tomu, že by oltářníku, kdyby neměl v rukou úřední listiny, mohly být v odvádění platu činěny potíže, jeho žádosti vyhověl a žádaný opis původní listiny podle zápisu v zemských 1) Odjinud není znám. 2) Zátor (Seifersdorf), ves se stejnojmenným hradem v okrese krnovském. Hrad býval kdysi střediskem samostatného panství, k němuž patřila ves Zátor, Loučky, Čakov a Bretnov. Při dělení Opavska r. 1377 připadl Zátor ke Krnovsku (CDS VI, 197—200; Prasek, Program 1890, str. 16). R. 1385 byl držitelem zátorského hradu Bohuš ze Zátora (Prasek, Historická topografie, rukopis v SAO). R. 1417 se vzpomíná kněze Petra ze Zátora, oltářníka na Hradci (viz čís. 32, pozn. 2). R. 1404 se po Zátoru psali Bohuš a Hanuš Znata ze Zátora (ZDK I, 1). Týž Bohuš se svými syny Ješkem a Znatou se připomínají také r. 1409 (ZDK I, 3). r. 1410 (ZDK I, 8. „Snata de Syfriesdorf“ se vzpomíná v letech 1416—35 (ZDK I, 13, ZDK I, 20). R. 1413 bylo zde zákupní fojtství, na němž Benelchen (Benešek) zajistil 1 kopu grošů ročního platu k oltáři sv. Tomáše v Opavě (zde). R. 1429 prodal Zigmund ze Zátora na své vsi Matějo- vicích u Osoblahy krnovským minoritům plat pro jejich klášter (SAO Pozůstalost Spazierova, sv. IV, str. 26, čís. 185). R. 1431 vložil Pavlík ze Zátora své manželce Machně na Zátoře a Loučkách věno. Při tom však vyhradil, kdyby si bratr vyžádal svůj podíl, že věno manželky má být zajištěno jen na jeho díle (ZDK I, 27). 3) Filipa a Jakuba je 1. května. 27 19