17 1402, květen 21. Opava. — Hanušek a Herbort z Vla- děnína zakládají při oltáři sv. Mikuláše v kostele sv. Kláry v Opavě nadaci ročních 6 kop grošů, zajištěnou na Vladěníně. Státní archiv Opava, odděl. Klarisky B 2 (insert v potvrzení Arkleba z Turri a Viléma Korte- langa, viz čís. 18). CDM XII, str. 206, čís. 197. Hanušek a Herbort, vlastní bratři z Vladěnína, vyznávají, že s dobrým rozmyslem a se souhlasem knížete Přemka zakládají u oltáře sv. Mikuláše v kostele sv. Kláry v Opavě nadaci ročních 6 kop grošů, za- jištěných na jejich majetku ve Vladěníně. Podací vyhražují pro sebe a své potomky a dědice. Kdyby však tento plat nebyl řádně odváděn, má se proti jejich poddaným ve Vladěníne, na nichž plat vázne, postupovat podle církevních předpisů. Nos Hanuschcol) et Herbordus2), fratres germani et heredes in Bladen, ad perpetuam rei memoriam. Notum facimus universis presentes literas inspecturis, quod memoriter in animo attendentes, quod quisque seminat in presenti, ea metet in futuro, volentes igitur finalis diem judicii bonis operibus prevenire, pro salute nostra omniumque progenitorum nostrorum salutari remedio, matura deliberacione, sano amicorum nostro- rum accedente consilio, necnon de consensu et plena voluntate illustris 1) Hanuš z Vladěnína pocházel z rozvětveného rodu pánů z Fulštejna, který se podle svého pozdějsího sídla nazýval z Vladěnína. V pramenech se poprvé vyskytuje k r. 1402, kdy sporu s bratrem Herbortem zaklada nadaci v klasteře sv. Kláry v Opavě, kde byla jeho sestra Eliška řeholnicí (zde). R. 1407 svědčí na smlouvě o dědictví mezi knížaty Přemkem a jeho syny Václavem a Mikulášem s Janem, knížetem ratibořským (CDS VI, 113; Kopetzky. Reg. č. 423), r. 1409 uvádí se jeho jméno na notářském instrumentu, jímž kníže Přemek zmoc- nuje Jakuba z Dobročkovic, gen-ramiho prokuratora oromoucke konsistoře, k blíže neoznačenému jednání (někdy na obalu KPO, uveř. Kapras I, str. XXI). Po celou tu dobu byl poručníkem svých nezletilých a nedílných bratří Sigfrieda, Oty a Mikuláše z Vladěnína, s nimiž a s Her- bortem koupn r. 1410 od knizete Premka Linhartovy, Opavici, Matějovice a Radíkovy (G. Biermann, Geschichte der Herzogstümer Troppau und Jägerndorf, Těšín 1874, str. 185). R. 1413 zastupovali Herbort a Hanuš u soudu Jindřicha z Fuištejna (KPO I, 2 — Kapras I, str. 5, čís. 12). r. 1414 byli posly věna Anny, manželky Michalka z Hlučína (KOP I, 3 — Kapras I, str. 7, čís. 31), r. 1426 byl Hanuš pohnán od Vaňka ze Zelené Hory z 10 kop v záležitosti blíže neznámé (KOP I, 10v - Kapras I, str. 15, čís. 126), r. 1431 se uvádí mezi účastníky zemského sněmu, při němž byly založeny nové zemské desky opavské (ZDO I, 1 - Kapras I, str. XV; II, str. 11). Téhož roku dal zapsat do zemských desk svůj stupek na majetek s bratrem Mikulášem a syny po zemřelém bratru Herbortovi na Vladěníně a Vojno- vicích a byl od Mikuláše vzat na stupek na jeho majetek (ZDO I, 2 — Kapras II, str. 13, čís. 2). Tehdy také byl poručníkem věna Markéty, manželky Ceňka z Tvorkova (ZDO I, 11 — Kapras II, str. 23, čís. 41) a r. 1434 dal jako poručník jejího věna souhlas k přodeji Studénky (KPO I, 24v — Kapras I, str. 30, čís. 282). Poslední zmínka o Hanušovi je z r. 1441, kdy byl pohnán od převora kláštera sv. Václava v Opavě jako rukojmí za paní Žopov- skou, že neplatí úroky z dlužných 30 kop grošů (KPO I, 36 - Kapras I, str. 38, čís. 361). 2) Herbort z Vladěnína byl bratrem předchozího. První zpráva o něm je z r. 1402, kdy spolu s Hanušem zakládá nadaci v klášteře sv. Kláry v Opavě (zde!). Z toho je patrno, že byl již tehdy dospělý, avšak že bratři nebyli ještě podělení o otcovský majetek. R. 1409 se uvádí v zemských deskách krnovských jako posel věna Markéty, manželky Burcharda Stoše (ZDK I, 2). R. 1410 spolu s ostatními bratřími kupuje od knížete Přemka Linhartovy, Opavici, Matějovice a Radíkovy (Biermann, o. c., str. 185). R. 1419 je poručníkem věna téže Markéty na Chrastelově (ZLK I, 17). Potom jeho jméno mizí. Jeho syny byli Hanušek a Herbort ml. 4