veri annui census honorabili viro domino Joanní Jacobi Hermani dicto de Newkirchen4), presbitero (!) diocesis olomucensis, ei aut his, qui presentem literam de ipsius domini Johannis assecutus fuerit seu fuerint assecuti voluntate, pro quinquaginta marcis grossorum ... michi (!) integre persolutorum et in usus meos necessarios conversorum, in et super villa mea Parwo Darkow5) sita prope Hulczen6) oppidum, pari- ter super allodio seu predio meo in eadem villa iacente, cum piscina, pratis, pascuis, hominibus, ruricolis, agris, cultis et incultis, silvis, rubetis nec non et super omnibus et singulis eiusdem ville pertinenciis, nullis poenitus (!) exceptis, aut michi (!) seu meis heredibus ibidem reservatis, absolvens omnimode pariter liberos et solutos dimittens nunc prout ex tunc homines ruricolas censuales et successores eorum a solucione dictarum quinque marcarum census annui dictumque dominum Johannem in veram et pacificam mittens possessionem, promittens fide mea bona et sub cen- suris ecclesiasticis supranominatum dominum Joannem aut ipsius succes- sores in possessione et percepcione supradictarum quinque marcarum census nullatenus impedire, ymo obligans me meosque heredes obligatos esse volens ad presentandum dictas quinque marcas census singulis annis, duas cum dimidia in festo sancti Michaelis7) et residuas duas cum dimidio proxime in festo post sancti Georgiis) supranominato domino Joanni aut suis successioribus ad Oppaviam meis sumptibus, periculis et impensis, pro- mittens nichilominus homines censitas dicte ville aut colonos dicti allodii racione iurisdiccionis, quam michi (!) reservavi, non aggravare robotis, laboribus, honoraticiis aut aliis quibuscunque insuetis solucionibus, per que dictus census quinque marcarum in solucione debita impediri possit vel differri aut eidem quolibet derogari. Quinymo si dictam villam, sic ut prefertur, venditam contigerit desolari taliter, quod predictus census non toto ibidem conquiri et haberi, promitto fide qua supra, in aliis meis bonis hunc supplere. Quod si supradictum censum in aliqua dictarum sancti Michaelis et Georgii dierum presentare, ut premittitur, neglexerim aut 4) Odjinud znám není. 5) Darkovičky (nynější Darkovice, neboť dnešní Darkovičky vznikly až v XVI. stol.) patřily původně klášteru velehradskému, u něhož se připomínají k r. 1250 (CDM III, str. 128, čís. 155), r. 1267 (tamtéž str. 372, čís. 370) a r. 1270 (tamtéž IV. str. 42, čís. 34). Později však, patrně za nájezdů ze sousedního Polska spolu s Žibřidovicemi zpustly a byly znovu osazeny až r. 1320 přičiněním hradeckého purkrabího Přecha, který je dostal za to v držení až do konce života. Podle dohody s klášterem měl zde zřídit dvůr o 2 lánech, z něhož však měl odvádět povinné desátky. Na zbylých 14 lánech měl osadit nové obyvatelstvo, které dostalo od kláštera lhůtu na 8 roků, potom mělo odvádět obvyklé dávky, z nichž měl klášteru dávat polovici. Po Přechově smrti mělo to všechno připadnout klášteru (CDM VI, str. 122, č. 156). Uvázal li se klášter po smrti Přechově v držení Darkoviček nebo byla-li ves zasta- vována, nedovedeme povědět, avšak r. 1377 při dělení Opavska se Darkovičky uvádějí v držení Hanuše z Darkovic (CDS VI, 195-7; Prasek, Program 1890, str. 12), který zde seděl ještě r. 1413. Tehdy zde prodal roční plat 5 kop grošů knězi Janu Jakubovu z Nové Cerekve, který tento plat daroval oltáři sv. Tomáše v Opavě (zde). Při tom se Hanuš nazývá z Čížové a Nové Cerekve. Později se však Darkovičky — kdy a jakým způsobem není známo — dostaly k zboží hlučínskému, s nímž byly r. 1518 vloženy Bernardu ze Zvole do zemských desk jako dědictví (ZDO III, 52). Klášter se jich sice ještě v letech 1552—7 domáhal před zemským právem, avšak bezvýsledně (Viz A. Hurt, Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě I, Olomouc 1934, str. 167). Plat k oltáři vázl na Darkovicích ještě v XVIII. stol. (Viz MAO XV/2). 6) tj. Hlučín. 7) Sv. Michala je 29. září. 8) Sv. Jiří je 24. dubna. 15