innovationis et reformationis omnium et singulorum praemissorum literam nostri maioris sigilli mandavimus munimine roborari subappensi. Actum et datum in castro nostro oppaviensi4) anno Domini millesimo quadringente- simo tertiodecimo die sanctae Elisabeth.5) 27 1413, září 14. místo neudáno. — Jakub, Marek, Miku- láš a Jan, bratři ze Šilheřovic, prodávají Janu Jakubovu z Nově Cerekve roční plat 5 kop grošů na Šilheřovicích. Městský archiv Opava, sign. VII, 4 (insert v potvrzení biskupa Pavla z Miličína z 31. ledna 1437 — viz čís. 54). Státní archiv Opava, Kopiář oltář. nadací A, fol. 40—40v, čís. P (opis ověřený M. Matyášem Dominikem Dominackým, veřejným notářem a syndikem města Opavy, v Opavě 29. 29. října 1630); tamtéž, Kopiář oltář. nadací B, str. 77—79, čís. P (opis). Jakub, Marek, Mikuláš a Jan, bratři ze Šilheřovic, vy- znávají, že se souhlasem knížat slezských a olešnických Konráda star- šího a Konráda Cantnera prodali ve své potřebě roční plat 3 kopy grošů polských na vsi Šilheřovicích Janu Jakubovu z Nově Cerekve, knězi olomoucké diecése. Z platu se má polovice odvádět na sv. Michala, druhá polovice na sv. Jiří do Opavy do rukou kupitele nebo toho, komu on tento plat odkáže. Kdyby někdy tento plat neodvedli, mají být oni nebo jejich nástupcové dodrženi církevními tresty. Vyhražují st však právo zpětného výkupu. In nomine Domini. Amen. Nos Jacobus, Marcus, Nicolaus et Joannes, fratres germani de Schurgerdorf1), paterna hereditate 4) Nejstarší zmínka o existenci opavského knížecího zámku. — Původním sídlem opav- ských knížat byl Hradec, nicméně však knížata měla jistě v Opavě svůj vlastní dům. Když však stále vzrůstajícím nárokům tento dům nepostačoval, došlo ke stavbě nového zámku. Ne- jmenovaný autor — patrně však Prasek — klade v časopise Troppauer Zeitung (1891, č. 278. 282, 285, 291, 293, a 1892 č. 23, 25, 39, 89, 91) jeho počátky do let 1420—1431. Zukal opět posunuje jeho vznik až někam k r. 1400. (Paměti opavské str. 33), Ot. Gudrich (Kronika obce Kyle- šovic I, Opava 1932, str. 9) se domnívá, že byl postaven r. 1417, S t. Drkal, Historie opavského zámku (Sborník Opava, str. 134—164) zná jako první přímý doklad o existenci opavského zámku zprávu opavských zemských desk z 21. 11. 1431, která uvádí, že volba zemských úředníků se konala v novém hradě. Podle naší zprávy bude tedy možno dosavadní názory na původ stavby opravit nebo zpřesnit, a to tak, že stavba vznikla patrně v letech 1403—1413, tj. po zřízení oltářů na Hradci (viz čís. 19) a před vydáním této listiny. 5) Tj. 8. července. 1) O Jakubu, Marku, Mikuláši a Janu ze Šilheřovic víme velmi málo, protože jejich jména se v listinách vyskytují jen zřídka. Nevíme, do kterého rodu je zařadit, ani kdy drželi Šilheřovice, případně jak se o ně podělili. Weltzel (Besiedlungen I, 117—122) je nezná, rovněž ani Prasek (Historická topografie, rkp. v SAO). Nadto ještě sporé listinné zprávy, uvádějící jejich jméno, jsou od sebe tak časově vzdáleny, že jen s velkou nepravděpodobností se mohou týkat našich bratří. Spíše je budeme musit připsat již jejich potomkům. Tak např. Jakub se po r. 1413 uvádí zase až k r. 1482 jako svědek v Opolí (ČDS VI, 340), takže by tehdy musel mít už asi 90 let. Marek se uvádí jako svědek listiny z r. 1467, a to spolu s Janem „Janke und Mancke von Schergersdorf gebruder“ (A. Adamus, Sbírka listin k dějinám města Mor. Ostravy, str. 34, č. 22). Posledně jmenovaný Jan se uvádí pod jménem Janáč ze Šilheřovic jako svědek na listině z r. 1450 ve farním archivu hlučínském (Prasek, Historická topografie str. 209) a k rokům 1445 a 1452 na listinách městského archivu opavského (MAO VIII, 5 a IX, 4). Nejčastěji se vyskytuje jméno Mikuláše, avšak rovněž nevíme, můžeme-li mu připsat všechny zmínky, protože časový úsek, který tyto zprávy zaplňují, je příliš velký, i když víme, že kolem roku 1490 byl již vedle Mikuláše staršího také Mikuláš mladší. Tak r. 1446 je Mikuláš z „Scherchersdorf“ svědkem při prodeji fojtství v Bytomi (CDS VI, 218). r. 1459 svědčí na listině ve sporu o hranice mezi Suchými Lazcemi a Štítinou (SAO. Listiny 21