den da der junge prister herr Johannes Kleinmanl) von Troppaw, unser lieber junger caplan, gestiftet und fundirt hat von neues in der ehren sanct Georgii, sanct Mauritii und seiner gesellen, sanct Fabiani und Se- bestiani, der heyligen marterer, in der capellen Unser lieben Frauen Marien zue Grätz,2) in und auf unserem dorfe Gileschowitz,3) also dass der altan 1) Jan Kleinman se objevuje v pramenech v letech 1403—1423. R. 1403 je „mladým“ kaplanem knížete Přemka a zřizuje s jeho souhlasem nadaci při oltáři sv. Jiří, Mořice, Fabiána a Šebestiána v kapli Panny Marie v Hradci, k níž zakupuje od knížete Přemka 7 kop grošů ročního platu na Kylešovicích (zde). Když kníže Přemek buduje v Opavě nový zámek a usazuje se tam, žádá kníže Přemek a opavský plebán Matyáš — patrně z popudu Kleinmannova — olomouckého biskupa o dovolení k přenesení oltáře a jeho nadace do Opavy (viz. čís. 31a, 33), což se také uskutečnilo (viz č. 36a). R. 1423 je Kleinmann oltářníkem v Opavě a spolu s jinými oltářníky kupuje od Jošta, komtura u sv. Jana v Opavě, dům pro oltářníky (viz čís. 38). Jiných zpráv o něm není, neboť záznam soudních akt pražské konsistoře z r. 1374, podle něhož Jan zvaný Cleynman, kněz z Osoblahy v olomoucké diecési, jmenoval své zástupce, aby se ujali oltáře sv. Anny v kostele olomouckém (Tadra, Soudní akta konsistoře pražské I. Praha 1893, str. 74) se jistě netýká jeho, neboť kdyby to byl on, nemohl by se r. 1403 nazývat mladým! 2) O kapli Panny Marie v Hradci máme ze starší doby pouze zprávy, obsažené v těchto oltářních listinách: r. 1403 zakládá knížecí kaplan Jan Kleinmann z Opavy nadaci u oltáře sv. Jiří v kapli Panny Marie na Hradci (zde) a r. 1417 žádá kníže Přemek a opavský plebán fr. Matyáš z řádu německých rytířů olomouckého biskupa Jana Železného o souhlas k přene- sení dvou oltářů z kaple Panny Marie v Hradci u Opavy, totiž oltáře sv. Jiří, který nadal Jan Kleinmann, a oltáře sv. Bartoloměje, který nadal Petr ze Zátora (Viz čís. 31a, 33). Udělení souhlasu viz čís. 36a. Kaple během doby sešla a poč. XVI. stol. byla znovu postavena ze dřeva. R. 1517 byla kaple (kostelík) olomouckým světícím biskupem Martinem Göschlem posvěcena ke cti Narození Panny Marie. Za války třicetileté byla kaple mansfeldským vojskem zbořena. Později tam stávala pouze kaplička, o jejíchž osudech není zpráv (Farní kronika na Hradci, str. 23). — Pokud lze na základě písemných pramenů zjistit, stávaly na Hradci ještě tyto kostely: 1. kostel sv. Václava, jemuž 15 italských biskupů udělilo r. 1295 na určité dny odpustky 40 dnů, které olomoucký biskup Dětřich rozmnožil o dalších 40 dnů (Kopetzky, Reg. č. 170); 2. kostel sv. Petra před mostem, připomínaný k r. 1484 (opavský kníže Viktorin dává Janu Ragikovi z Hradce a jeho manželce Kateřině dům a svobodné fojtství v Hradci, masný krám a pět zahrad, z nichž dvě jsou proti kostelu sv. Petra před mostem. — (A. Turek, Prameny k poznání vývoje sociálních poměrů na panství hradeckém do 16. století, Slezský sborník 1952/50, str. 259). — Kromě toho byla jistě v Hradci ještě kaple při sídle arcijáhna nebo arcikněze o níž však není žádných zpráv. Či to byla právě kaple Panny Marie? 3) Kylešovice byly od nejstarších dob zbožím knížecím a patřily k Hradci. Knížata však dávala časem na Kylešovicích výsluhy svým služebníkům, různá darování, případně zastavo- vala části vsi apod., takže zde došlo k značnému rozdrobení majetku. R. 1399 prodal Zdeněk z Kylešovic polovinu mlýna v Brance za 5 kop mlynáři Rehořovi (Kronika fary na Hradci str. 11). Kníže Mikuláš propůjčil v Kylešovicích svému osobnímu lékaři M. Waltrovi v náhradu služného na dožití svobodný dvůr, který r. 1341 věnoval špitálu sv. Mikuláše v Opavě, avšak s dodatkem, že toto věnování má mít platnost až po smrti M. Waltra (CDM VII. str. 251, čís. 352). Ten zemřel někdy kolem r. 1351 a kníže Mikuláš odevzdal t. r. dvůr špitálu do držení trvalého (CDM VII, str. 82, čís. 114). Když r. 1359 odevzdal kníže špitál do správy johanitů. potvrdil jim mimo jiné také držení tohoto dvora (J. Zukal, O svobodných dvorech a mlý- nech Kylešovských, VMO 1912/20. str. 1 a další). — Jiný svobodný dvůr vznikl v Kylešovicích, když kníže Mikuláš potvrdil r. 1346 opavskému měštanu Hankovi, zvanému Čech, jako výsluhu držení dvora v Kylešovicích o 2 lánech a osvobodil ho ode všech platů a povinností, kromě odvádění ročního platu 11/2 kopy grošů pro klášter minoritů v Opavě na ošacení dvou přísluš- níků kláštera, který na tomto dvoře vázl (CDM VII, str. 505, čís. 685). Později byl tento dvůr přidělen půhončím opavského zemského soudu jako služební požitek za vykonávání půhončích služeb (Zukal, O svobodných dvorech . . . str. 2). Kromě toho bylo zde jistě již v XIV. stol. dědičné fojtství, které od poč. XV. století držel Mikuláš Bulač z Kylešovic. Ten r. 1408 přijal od biskupa Lacka z Kravař léno na 5 lánů v Mikolajicích (Lechner o. c. I, str. 27). Po jeho smrti přešlo fojtství na Kateřinu Bulačovu, patrně jeho manželku, která se potom vdala za purkrabího opavského knížecího zámku Konráda Bajera, jemuž vzdala fojtství někdy kolem r. 1410. Protože však převodní listina za požáru Opavy r. 1431 shořela, obnovila mu knížata Václav, Vilém a Arnošt nadání na fojtství r. 1434 (listinu uveř. J. Zukal, O svobodných dvorech . . ., str. 5 a další). Při dělení Opavska r. 1377 připadly Kylešovice k dílu opavskému (CDS VI, 195-197; Prasek, Program 1890, str. 12) s výjimkou majetku, který zde držel Václav z Kravař. Tento díl připadl ke Krnovsku. (CDs VI, 197—200; Prasek, Program 1890,