TÁBOŘI CHTĚLI MIETI PRAHU 110 Téhož léta ten den sv. Michala (29. září), když kněz Zigmund s Pražany u Karlštejna ležal, táborští hajtmané, Jan Bzdinka, pan Bohuslav z Švamberka, pokusili sú se o Staré Město, a to tiemto obyčejem: Když se tajně se- bravše táhli ku Praze, nezvěděli toho u Praze, jeliž byli v Krči, puol míle od Prahy. Ale Staroměští s Poláky (a s pa)- nem Vi(lémem) Kostkú vyjeli proti nim tiežíce jich, co by chtěli v Praze. Ale oni pravili, že sú obesláni, a nechtěli se zastaviti, než táhli předce s vozy; a když přijeli, položili se v Novém Městě. Tu jim Staroměští poslali potřebu i vo- buv. A nazajtří přišli starší na rathúz do Starého Města prosiece, aby jim byla obec veliká svolána. A konšelé řekli jim: „Co vám potřebí jest vobce? (Povězte nám,) ať my to na ně zneseme!“ Odpověděli jim: „Nesvoláte-li nám jí, ale myť ji svoláme!“ A s tím šli s rathúzu na Nové Město, a vzemše tělo Boží a bran, i šli do Starého Města; a prošli vešken rynk, a ižádný se k nim nepřimiesil, až prošli skrze Dlúhú střiedu. I šli po Přiekopě až k Matce Sněžné, a odtud nabravše tarasuov, i šli opět do Starého Města. Mezitiem Staroměští také se pod svú korúhev sebrali 130 i táhli proti nim. A Táborští již byli několiko domuov osadili, však je Staroměští vytiskli a vyhnali z svého města na Nové Město na Koňský trh. Pak pan Vilém Kostka, že byl laskav na pana Bohuslava, jezdie tak mezi nimi, až učiní mezi nimi příměří, dokudž slunce ten den za horu 135 nezajde. A tak Táboři musiechu ten večier z města vyjíti s velikú hanbú a s škodú. Nazajtřie to uslyšev kněz Zigmund, který s jinými Pra- žany polními před Karlštajnem ležel, ihned odtrhl od hradu do Prahy beze všeho příměří; a tudy jest Karlštejn hrad retován, že dobyt nebyl. Pražští pak drahně těch Táboruov zjímali, kteříž byli do města upadli. A tu Táboři s Pražany počeli zacházeti; a tak se sami v sobě rozdělili a roztrhli, až i zhynuli. Brzo potom konšelé v jeden svátek kázali se vší obci 145 115 120 125 140 79 83