SMLŮVA ČESKÉHO KRÁLE S UHERSKÝM I Smlouva mezi králem Vladislavem a králem Matyášem byla uzav- řena již 28. března 1478. Zápisy o této smlouvě byly však vydány až 21. července 1479. — 10 Jindřich z Kladska, kníže Minstrberský, syn krále Jiřího. — 11 pan Vajtminar: Beneš z Veitmile. — 13 Štefan, hrabě spišský. — 17 Sněm byl svolán na 28. září 1479, trval potom mnoho dní. Z nejdůležitějších událostí sněmovních byl smír krále Vladislava s pány strany uherské dne 2. října a čtení kompaktát 5. října, po němž vydán příkaz pokoje mezi kněžími pod jednou i pod obojí způsobou (sr. Palacký, D. XVI, 1073—1074). — 22 Jan Zajíc Hazenburský z Kosti, Bohuslav ze Švamberka, bratří Jaroslav a Zdeslav ze Štern- berka, Vok z Rožmberka, Jindřich z Hradce. KOMPAKTÁTA ČTENA... 36 Papež Sixtus IV. — 60 O písni „Věrní křesťané, silně doufejme“, která přes zákaz byla zpívána přívrženci směru husitského jako na protest proti vzrůstající troufalosti katolické strany, viz Palacký, D. XV, 1075; výklad písně podává Zd. Nejedlý, Děj. husit. zpěvu IV, Praha 1955, 295 n.; celý její text s pozdějšími doplňky, tamtéž, VI, 235 n. — 76 Na den sv. Prokopa 4. července 1480 byli od reakčních konšelů kutnohor- ských zajati a uvězněni nejhorlivější představitelé směru husitského v Praze, když se ubírali k sněmu do Kutné Hory. Stalo se tak s vědo- mím krále Vladislava, jenž chtěl zastrašením vůdců potlačiti protika- tolickou náladu strany podobojí. — 81 Zatčení čtyř nejoblíbenějších husitských farářů pražských, mezi nimiž zvláště vynikal Michal Polák, byl další krok v opatřeních proti straně podobojí (sr. Palacký, D. XV, 1076). — 105 Další z měšťanů, postižených královými opatřeními: Mikuláš Šejnoha, příjmím Němec, Jan Kulhánek a Popel, všichni měšťané staroměstští, byli zatčeni 14. srpna a mučeni 11. září tak, že Šejnoha na mučidlech zemřel. — 108 Šerlink Matouš a Martin, perg- mistr od Zlatého kola, jsou titíž, kteří byli zatčeni při cestě do Kutné Hory. Byli uvězněni a mučeni na hradě Křivoklátu. — 110 Zmínka o demonstraci kutnohorských havířů (sr. Palacký, D. XV, 1076). — 115 n. Letopisec vylíčením trojnásobné marné prosby pánů českých za zatčené a vězněné staroměstské měšťany a kněze podobojí u krále Vladislava chce ukázati, jak „král málo je váží sobě, ale že jest se s protivníky spřiehl“. — 133 K propuštění vězňů došlo až o dva měsíce později, a to prý jen na přímluvu varadinského biskupa Jana Filipce. Propuštění byli však vypověděni z Prahy, a teprve když na příštím sněmu 1. května 1481 se za ně postavili někteří páni a města, bylo jim dovoleno se na- vrátiti a přebývati opět v Praze (sr. Palacký, D. XV, 1078). 436