176 KRONIKA BARTOŠE PÍSAŘE. KNIHA TŘETÍ. KAP. 2. 1525 leje3): však jměvše vší obci ten list1) dáti pře- neobraceli, ač by která k nim přišla 10), mimo 1525 čísti, toho jsou neučinili; ale zakrytě k nim první listy dotčené a rozkázání jehob). Ale toho jest ničímž neprovodil11). A k tomu vej- mluvili, zaslepujíce jim oči prvními listy krá- pověď královskou o těch vězních sobě také 12) lovskými, v kterýchž král jim povolení byl učinil na jich samých omylnú zprávu k těm s ku pomoci brali, a tak, že slova, prej 13), krá- lovská nazpátek jíti nemají 14), potvrzovali, jako obtížnostem2), nechtíce místa dáti tomuto psaní, by v tom pána svého chtěli trestati; kteréžto 15) jako by král neměl moci žádné, v tom, což psaní nikdá král za vejpověď soudem nale- jim prve3) psal — věře jich křivé zprávě a po- voliv jim tak, jakž oni vyznávali4) — změniti, zenou 16) nepoložil a nejmenoval, ale toliko ani jináč5) rozkázati; nébrž6) mistr Pašek to no rozkázáním na zprávu jedné strany. Těmi i jinými zámysly konšelé tarasovali jim předkládal: že když jest7) po veliké noci8) minulé s knížetem a s jinými posly pro kom- svou zlovolnost 17) a nepoddanost proti králi, paktata byl v Budíně v poselství, že jest král pánu svému, a obec na témž18) upevnili, aby k němu, tak zpravuje, i k jeho tovaryšům se vždy to 19) rozešlo. A tak to psaní krá- mluvil: aby se na žádná jeho?) psaní jakážkoli s lovské opět v nic obrátili). KAPITOLA DRUHÁ, v níž 20) se vypisuje21) o sněmu položeném od krále Ludvíka v Kolíně, všecky obsílaje, kromě pana Lva a Pražan 22). Ale pan Lev s Pražany23), jsouce24) u Hory, jaké poselství do sněmu odsílají 25), a 26) vypovědění své těžkosti vznášejí27) a páně28) Caherovo kázání připomínají. Dále29) o nějakém Duchkovi kramáři, jak sobě 30) jest sám hrdlo odjal 31) a sebe32) oběsil, a jak jest 33) po smrti s jeho tělem nakládáno bylo. 8. list. A34) když to tak všecko v mlčení stálo 35), rémžto položení odmísil kníže Karla, pana Lva král položil sjezd všem stavóm světským země a všecky soudce zemské s rytířstvem jim při- České v středu před sv. Martinem téhož léta pojeným, krom pana Adama4) kancléře 36) a 2. XXV° do města Kolína nad Labem, v kte- z pana Jakúbka 37)e), podkomořího měst králov- 1) kbledg dáti ten list. — 2) v obtížnostem. Tomuto pak psaní místa dáti nechtěli, jako by atd. — 3) b prvý. — 4) g vyznali. — 5) ost jinak — 6) blg nýbrž. — 7 ! (když jest). — 8) d po velikonoci. — 9) g a jeho (!); d žádná slova a jeho. — 10) 1 přišly. — 11) ost neprovedl. — 12) ost také sobě. — 13) vl tak prej slova král. — 14) I zpátkem jíti nemohou. — 15) kblev kteréhožto. — 16) b nalezenú. — 17) kblvdg zlou volnost. — 18) l na to. — 19) levdg to vždy. — 20) v [V níž.. obsílaje); Král Ludvík v Kolíně sněm položil obeslav všecky. — 21) beg v níž se vypravuje. — 22) k Pražanů; l Pražanův. — 23) v Lev a Pražané; l Lev s pány Pražany. — 24) b jsúce. — 25) v u Hory, psaní do sněmu odeslali; e (odsílají); s posílají. — 26) v (a). — 27) g znášejí. — 28) v (páně). — 29) v Nějaký Duchek kramář sám se oběsil, jak s jeho tělem nakládáno; g Dáleji. — 30) kble jak jest sobě. — 31) I odňal. — 32) ost a se oběsil. — 33) 1 (jest). — 31) ost (A). — 35) v stalo. — 36) dl kanclíře. — 37) ost Jakuba. a) Tu je chyba o týden; úřední zápis v knize (Arch. praž. č. 994. fol. 104) jest učiněn k neděli po sv. Fran- tišku, 8. října. Snad opisovač kroniky vypustil slovo »druhou«. — b) Srv. další kapitolu III. 8. Podobá se, že vskutku tak mluvil k Paškovi arcibiskup Salkan jménem královským; doufal, že podaří se mu potlačiti u krále všecky kroky, které dály se ve prospěch pikartův, a tudíž mohl troufati si takové rady; ovšem veřejně se k nim ne- znal a nemohl býti usvědčován. — c) Zápis o schůzi 8. říj. 1524 (kn. č. 994 fol. 104) tištěn bude v Archivu českém. Obec rozhoduje tu přímo proti rozkazu královu: a) předešlá výpověď králova zůstaň při své váze a při ní budou státi všickni proti vězňům; b) vypovědění aby prodali statky a ženy jejich aby se též vystěho- valy; c) králi buď psáno, aby neměnil svých předešlých opatření; d) vypovědění nebudou trpěni ani na vinicích u Prahy a onemocnějí-li, nesmějí býti přiváženi; e) příhoda a zranění rychtářovo (o tom nic nevíme) buď přive- deno k nápravě! — Srv. i slova praž. kanovníka Jiřího v listu opatu tepelskému 23. října: »Pragenses .. conclu- serunt, quod nullo modo eos suscipere volunt, sed eorum liberos, nepotes et uxores pellere.« (Opis v arch. mus.) — d) z Hradce. — e) z Vřesovic.