DIV NA DĚVEČCE ŽEMLIČKOVĚ. KRÁL 1527 nevole a rüznice mezi nim a Stefanem ®), králem tehdáž uherským, protože jest přijal na sebe království Uherské, ublíživ v tom králi Ferdinandovi proti právu příbuznému !), kteréž se hlásil míti lepší k tomu království, nežli kdo jinÿ. A pro tu příčinu, poněvadž smlouvami *?) prâtelskÿmi nebylo mezi nimi?) srovnáno, již nic jiného*) mezi nimi?) nenastávalo?), nežli hroznä”) a znamenitá válka, k kteréž se s obou$) stran strojili, lidi válečných služeb- nych mnoho pfijimajice. A neminulo tomu málo nedělí, až král Ferdinandus vtrhl voj- skem do koruny Uherské, dobývaje zámkův bez veliké?) nesnáze a bez velikého) krve vylití !!). Nebo z větší strany mnozství Uhrüv se jemu poddávali!?) znamenitých a bobatých KAPITOLA ODJEL DO UHER; NARODIL SE MU SYN. 225 al?) za pána ho sobě brali. zpěčovali a brániti počali, těch také brzo ^) se zmocnil v krátkých dnech. A tak vždy předse táhl, až dotáhl na Budín, opanovav jej při času 15. srp s panny Marie na nebe vzetí. A málo před tím, v pondělí na. den SV. 5. srp. Osvalda 15), přišlo poselství de Cech od krále za novinu, že jest královna jeho slehla a po- rodila syna, jmenem Maximiliana, v Vídni téhož » léta xc. XXVII. Toho pak času v Praze a !6) na hradě z děl stříleli a Te Deum !") laudamus po kostelích zvonili a zpívali, radujíce se pravému dědici českému. Ale král!9) vždy 19) předse táhl do země Uherské, učiniv Uhróm povin- s nost královskou %), té zemi náležící *!), a při- bližoval se k Štefanovi i k jeho vojsku. TŘINÁCTÁ, v.níž oznamuje??) se?5) jak jest král?4) Ferdinandus, jsa v Uhřích, Čechům list psal, kterak mu se dobře a &tastné?5) vede a?9) darí; mést, zámküv?") zdobjval a v$udy se mu poddávali a jej?9) za pána ptijímali ?9). Dále, jak jest se mu vedlo, psal brzo °°) do Čech za novinu všem stavům takto: »Ferdinandus, z bożi milosti cesky, uhersky*!) stavüv na pomezí uherské prelśti41) a pani oby- vatelé království Uherského k nám jsou“**) přijeli, nás1?) slavné vítajíce a jakožto krále voleného a dědičného uherského i vedle44) smlouvy nás přijí- etc. král, infant v Hispanii %), arcikníže rakouské a » majíce, kdež jsme jim 4%) i povinnost také46) tu") markrabě moravský %) etc. Věrní naši milí! Poněvadž jest zietedina 34) spravedlnost naše, kterúž k království Uherskému mśme, nechtice tć %) z mnohych příčin obmeskati, hned 48) učinili. A my znajíce 4%), podle spravedlnosti toho %), což nám náleží, Ze5!) nemûZzem *2) opustiti, k Räbu®?) sme předse%) přitáhli a na zámek poslali %), aby tak jsme s radami našimi %) na tom se uradili a » se nám dobrovolně poddali a své zkázy, jestliže ustanovili; abychom do Prespurka?") aneb na?") Staré Hrady táhli a k vojsku na$emu ptijeli ??); jakož se pak tak?) stalo. A v tom tažení ze všech se5%) nepoddají, nečekali. Měšťané a kapitola v cestu nám $") přijeli 9%) a za pána nás přijali. Ale kteří 59) se na zámku zavřeli, ti sou“) se zasadili, Ale kteří se mu 1527 1) ke přirozenému neb (e a) příbuznému. — *) /og smlivami. — 3) Z porovnáno mezi nimi; o mezi nimi smlúváno. — 4) A (jiného). —- 5) Z (mezi nimi). — ©) o nestávalo. — 7) A hrozná, znamen. a krvavá. — 8) 2o s obi. — 9) ŠZ bez všeliké. — 10) žó všelikého. — 11) %blevg proliti. — 12) Jev poddávalo. — 13) à (a). — M) g brzy. — 15) 7 Zvolda(!). — !9) 2edo (a). — 17) e {a Te deum... zpivali. — 18) d kräl Ferdinand. — 19) Z (vždy). — %) oe královskü. — ?!) le náležející.. — 2) v (v níž se oznamuje). — 2) g (se). — %) è {jest král) — 2) kble (a &tastné). — %) ölvog i. — ?") e města, zámky. — ?9) ost za pána jej. — %) e přijali; AZ přij. a dále jak jest... všem stavům takto (z textu vzato do titulu). — %) * brzo Čechům všem stavům zá novinu. — 31) v a uherskÿ. — 32) 22g v Hišpanii. — 9%) kèlevdg moravské. — %) 7 (zřetedlná). — 8%) e toho; Żdz to. — 36) z našem (!). — 87) vosí Prešpurku. — 38) Z (na). — ®) e tähli a přijeli. — 40) Z (tak). — 4!) Z (preláti ... král. Uher- ského). — 42) o sú; Z (jsou). — 48) o nás slavně... dědičného uherského k nám sú přijeli; kól/evzdg (nás slavně ... dědičného). — 44) ost a vedle. — %) ost kdeż... i jim. — 4) Z (takć). — 4") £4 tu. — 48) os? (hned). — 49) v A vy- znávajice(!). — 50) A to. — 51) 2 (Ze). — 52) £4/ nemüZeme. — 55) v k Otábu (!). — 5) ost płedse jsme. — 55) £2/e» jsme poslali. — 5) 7 {se}. — 57) o na cestu nám; 42/ nám v cestu. — 58) Z vyjeli. — 59) £/e kteříž; 2 kteří sou. — %) o su. a) Rozuměj Janem Štěpánem Zápolským. 29