VI ÚVOD. Manželka jeho měla obchod plátnem a Bartoš sám zavedl si podnik podobný. Avšak r. 1512 vedle obchodu ujal se i písařství při obci Menšího města Pražského, kdež setrval aspoň od 1. července do 8. dubna r. 1516, ac práva na Starém městě se nezbavil. Od tohoto zaměstnání dostalo se mu pozdějšího přídomku. Opatřil si i právo v novém svém působišti a též 23. září r. 1512 koupil si dům (na místě nyn. kláštera angl. panen v Josefské ul.) a několik vinic. Nevíme proč, ale sotva bez nucení a hořkosti Bartoš odešel z Malé strany r. 1516, prodal i dům tam a vrátil se na Staré město, kdež stal se písařem perk- mistra hor viničních (poprve 5. února, pod Dan. Raušem). Bydlil tu pak šestnácte let v domě nově koupeném proti choru sv. Anny (část č. 247 v ul. Liliové); odtud někdy sluje též Bartoš od sv. Anny. Ale už r. 1518 zbavil se úřadu a žil potom jen svému obchodu, jenž mu kvetl a přinášel pohodlné opatření; jmění své Bartoš zvětšil i některými koupěmi. V prázdných chvílích Bartoš rád čítal a rozjímal. Snad ještě jako písař přepi- soval si velikou knihu práv městských, kterouž dokončil 20. dubna roku 1519 (nyní v museu chrudimském). Do knihovny získával i knihy historické; horlivě probíral se v bibli, v traktátech náboženských, v časových polemikách, poslouchá i živé slovo na kázáních; avšak nejen vnímá, nýbrž i hloubá, zkoumá, přesuzuje víru a skutky předků i vrstevníků svých. Rozhojnil tak vědomosti své z let studijních a ta učenost, horlivost náboženská, obratnost v obcování, bystrost a říznost úsudku, ovšem i rostoucí jmění zjednávaly mu obecnou vážnost. R. 1519 byl zvolen hospodářem zádušním v osadě sv. Jiljí, r. 1520 do správy městské jakožto starší obecní. Snad byl by dosáhl i kon- šelství, kdyby nebyla v tom přišla bouře r. 1524, která jej pospolu s jinými zatlačila z veřejnosti, ano vyštvala i z města. R. 1524, 9. srpna nastal násilný převrat v Praze, kde strana M. Jana Paška z Vratu pod záminkou víry uchvátila vládu a stoupence Hlavsovy, náchylné k lutherství, vrhla v pouta a potom vypudila z města. Bezcharakterní administrator podobojí Havel Cahera, prve velebitel Lutherův, již před tím přidal se k vítězům a nyní nastalo pro- následování »pikartů« pro »víru«, vlastně jen vydírání bohatých. Nevíme, zdali Bartoš písař trval ještě tehda mezi staršími obecními. Píše sic podrobně o bouřlivé schůzi 9. srpna, ale tuším zprávy své čerpal odjinud. Ale dojista vše dobře sledoval, jako horlivý přítel oprav náboženských a stoupenec Hlavsův, shledával si rozmanité zprávy o bězích pražských i zemských a snad činil i některé zápisky. V době první persekuce strany Hlavsovy aspoň zevně Bartošovi přáno bylo pokoje, ač protivníci již o něm psali s útržkem; teprve po roce došlo i na něho. Měl přiznati se k artikulům obecním, schválně ustrojeným od vítězné strany, a ne- vzepřel se tomu, jenže prodléval. Ale když byl pak 9. srpna r. 1525 se 6 jinými obeslán do domu radního a hotov byl dostáti povinnosti, obviněn byl s druhými z viny proti víře a obci a vypověděn; marně se hájil.