1524 74 16. Item kdož by koli těch lidí, kteříž !) kněžími Iádné svécenjmi oddáváni nejsá?), dceru k man- želství pojal a nebo ženu jich roty se pfidrżici, toho za měštěnína ani za obyvatele abychom ne- přijímali ani jich trpěliš). Též zase žena pojala-li by muże z rothy pikhartcké, též aby v městě trpíni nebyli, ale oba aby mésta prázdni byli. 17. Item krátce na tom sme se všickni svolili jednostajně: kdož jsou se koli v pikhartství dali buď mužského nebo ženského pohlaví, chceme, aby mezi námi obydlé neměli, ale ven aby se vy- stěhovali a nikdy zase aby přijímání nebyli*). 18. Item na tomto sme také zuostali a jedno- stajně se svolili: Poněvadž král Jeho Mt. pán náš milostivý ráčil nám se jest zavázati, že nás ráčí při víře, řádích a chvalitebných obyčejích a právích všecky zachovati, že i my také k Jeho královské Milosti jako“) ku pánu svému dédiénému a milo- stivému vérné, právé a upiímé se zachovati máme, to opatrujíce podlé jinych stavuov, kdoZ by koli chtél?) neb chtéli Jeho královské Milosti kterak- koli, osobě aneb statku ubliZovati a^) k tomu sa- hati, Ze Jeho královské Milosti v tom a v takových věcech nemáme opouštěti, ale podlé naší vší mož- nosti obhajovati a ve všem jiném k Jeho královské Milosti tak se zachovati, jako věrným poddaným piílezí?), od?) Jeho královské Milosti též naděje souce, Ze Jeho královská Milost proti bludným a nevěrným lidem nás neráčí opúštěti, ale proti nim jako král křesťanský že nás obhajovati ráčí. 19. Item toto také svolujem, jestliże by na nás na kohożkoli, bud duchovního nebo světského, bohatého nebo chudého pro toto?) naše předse- vzetí, kterymż sme pfetrhli neräd a nejednotu víry, co přišlo, že sebe v tom opouštěti nikoli nemáme, ale máme sobé raddni a pomocni býti do přemožení svého. 20. Item kdož sú pak nyní nás opustili, prvé městem a námi pohnuvše, mezi nás nepřijevše aneb od nás odjevše a neb od města odstoupivše, že k těm tak se zachovati máme, abychom 10) jich tam nechali a oni nás aby prázdni byli. 21. Item když by měla radda osazena býti, na tom sme se svolili, aby o to žádný žádných po- stranních schůzí nemívali a toho aby víc nejednali, kdo by měli volenci býti neb nebýti, než když by se obec sešla, pokudž milost krále JMti slavné paměti ukazuje, teprv a tehdáž to!!) aby se řídilo a prvé nic. Nebo kdyby se postrannie takové 15 20 25 30 35 40 KRONIKA BARTOSE PÍSARE. KNIHA PRVNÍ. KAP. 25. véci puosobily, té milosti mohlo by se ublíZiti; 1524 toho s pilností abychom ostříhali; aby se toho nic nepfimisilo, coż by neslušelo. Také kteréž osoby radda starś!?) spie !?), jinć żśdnóć aby žádný nepsal bez vědomí a sám o své ujmé 14) bez raddy společnosti. Pakliby kdo při tomto našem svolení se nezachoval a jinak učinil a to by naň usvěd- čeno bylo, ten za zrádce aby držán byl a takového z sebe abychom vyobcovali. . 22. Item kdyz by koli volenci k sazení raddy byli voleni, takové aby osoby voleny byly, kdo by v bludích podezřelí nebyli, jinak na pověsti své aby dobře zachovalí byli. 23. Item kdož by koli městcké právo přijal, tyto artikule, o kteréž sme se svolili od prvního až do posledního, zachovati má i při nich státi. Pakli by při komžkoli ten fortel nalezen byl, že by se ústy přiznal a potom vskutku jinak činil a to, oč sme se svolili, v posměchu měl anébo mluvil, jakoz mluví: »Vér!?) kdo chce jak chce«, a nebo na Üjezdé a kdezkoli!®) s pikharty schüdky!?) by měl, jakož někteří i domy kupovali — takový hned aby města prázden byl. 24. Item jakž by kterého roku radda obnovena byla, toto naše zřízení, aby čteno každého roku bylo, a chtěl-li by kdo co v něm zrusiti a co z ného ujíti, toho aby žádnému nebylo dopou- štíno 18), nebo té chytrosti žádný dobrý před se nevezme, aby nás z té společnosti měl vyvoditi, než ten, kdož by chtél mstiti se pro to!°) nase předsevzetí. ”) 25. Item kteříž koli jsú vypovědieni z Menšího města Pražského a z Újezda a kdož jsú je koli sem přijímali; takovým aby se do třetího dne, jsú-li zde, preč bráti a stěhovati kázali; pakli kdo toho neučiní, ten aby i s tím předse se od města bral. Pakli jsá ti, kdoz je přijali k sobě, takové nákvasy a takového řádu, že věrou se chlubí jako oni a dobrého nic nečiní, než všecko tupi?), i ti 21) s nimi aby se brali predse. . 26. Při tom obec veliká na tom zuostali a panu purgmistru a pánuom poručili; aby města tohoto убесКу méstany obsílali??) pořádně, aby jeden každý osobú svú a rukú dáním se přiznal k tomuto svoleni a je podnikniti aby slibil. A kdož slíbí ?3), ten pod tímto svolením zejména má zapsán státi. Actum in magna communitate anno MVCXXIIII. f. I. in vigilia omnium Sanctorum : Georgio Švík magistro civium existente ?4). 1) (kteříž). — *) kněžími, ne řádně svěcenými oddávaných, dceru. — 9) netrpéli. — 4) jakoZto. — ©) chtěl nás neb. — 6) aneb. — 7) náleží. — 8) do. — 9) pro to. — 10) (aby). — !!) (toJ. — 12) (stará). — 18) napíše. — 14) o svém úmyslu. — 16) Věř, prý. — 16) kdež koli jinde. — !?) v textu chybně: a schůdky; z schůzky. — 18) dopuštěno. — 19) (to). — %) (než všecko tupíj. — *%!) ti a takoví. — 22) obeslali. — ?3) slíbil. — %) Stalo se v obci, jakož se nahoře píše léta a dne za purkmistra Jiřího Švíka. 8) Čl, 17. schází v o. — b) CI. 24. schází v z a v g.