84 KRONIKA BARTOŠE PÍSAŘE. KNIHA PRVNÍ. KAP. 30. KAPITOLA TŘICÁTÁ1), v níž se skonávají artikulové a 2) vznášení3) od věrných křesťanův proti pikartům. 18. Při tom takto dále psali: Item4) když A nám, kdo sme staré víry byli31), nic ne- 1524 malostranští konšelé5) s námi se radili, co by oznámili 32), ani nebezpečenství, ani hesla, ani místa ukázali, kde bychom33) se nalézti34) a sjíti měli; s rúhači a s 6) bludnými lidmi měli činiti, pravíce, ale osoby jisté v noci do rathouzu obeslavše35) že o to jsou k 7) králi poslali8): a my [Jsme jim někteří (byli36) všickni spoluradní obesláni, jakož tu radu dali, aby s ničímž nepospíchali, než na odpověd královskou aby počekali?) a tou aby se napřed etc.) ve zbroji a s braní37) tu jsou nale- zeni; a navrátivše se domův38), pravili, že jsou spravili; a oni také řekli tak učiniti. A když sou o vyzrazeni a že se té noci mělo mnoho dobrého 39) oni odešli, tu jest se jeden z ouředníkův královských státi. V outerý pak někteří ven z těch lidí jeli, a na nás do rady vtasil 10), domlouvaje 11) nám, že ti (o Hlavsovi40), o Šipeckém a Šorfovi to mluvili) my jim na královskou12) odpověd odkládáme 13), kteříž do rady41) přišli, místa sobě nemajíce že to býti nemá, a že by tudy někdo dobrý mohl z rady jsou ušli42). A co jest na cestě 43) ten mluvil, o své hrdlo přijíti; nebo zdali jest (prý) tento král 15 kterýž ve zbroji na cestě byl, nebo v pancíři 44), jako jiný král, an se sám neumí zpraviti; a jaké 14) to seznání služebníkův v sobě drží a zavírá, že jsou rady jeho; ujednal bych jim 2c 15)a). 19. Item 16) že sou nám pohrůžky časté téměř jest to pověděl, kterak jsou45) to naši zmeškali, a jiného drahně, tak jakž46) to [seznání dále a vždycky se dály od těch bludných lidí, mluvíce: šíře v sobě zavírác). Co pak u večer 47) v pondělí »To shledáte 17), že dobře nebude, a nežli několik před sv. Vavřincem dálo se jest, to] seznání těch48), dní aneb 18) nedělí mine, zvíte, co bude!«b) — (Toť kteříž jsou trápeni 49), drží a zavírá; a kteříž jsou jsou sami mluvívali)19). — Až potom ten pondělí 20) sobě hesla dávali, ti sou se [k]50) tomu, osobně před svatým Vavřincem za příčinou malostranských stojíce, seznalid). konšelův 21) scházeli se, pravíce a mluvíce, že se 20. Item co sou pak51) tím chtěli ti52) lidé na Malé Straně na bratří22) bouří; a tak sobě sou 25 věděti dávali, aby bedlivi byli a sebe opatrovali, bludní a sektáři spůsobiti, každý se toho snadně mluvíce, že té23) noci jakéž takéž musí pokušení domysliti může: že sou chtěli to na nás53) uvésti, k čemu se54) jest král JMst pán náš 55) nezavázal. býti, kdyby bylo troubeno24) aneb zvoněno25); a26) tu místa sobě pokládali, kde by27) se sjíti28) Nebo aby hostinská učení svůj mohly průchod míti56) toho jsou chtěli brániti57); a toho jest král JMst 58) a nalézti dáti mohli, heslo sobě davše a oznámivše29), a světlo 30) po domích na znamení aby měli, opatřivše. a nám 59) neráčil přiříkati. A tak tím Jeho 60) Krá- 1524 1) o Začíná kap. XXX.; z třicátá první(!). — 2) v (a). — 3) k vznášení od Pražanův proti vězňům. — 4) ost (krom d) (Item). — 5) ost malostranští sousedé a; 1 mal. sousedi a. — 6) vb (s); l a s bludným lidem. — 7) o (k). — 8) k psaní poslali; b psali, poslali. — 9) ost počkali. — 10) dog vytasil. — 11) o domlúvaje. — 12) b královskú. — 13) ev odpověď očekávati odkládáme. — 14) l jako. — 15) I ujebal bych jim v sekl matr, že jsou etc. — Na okraji: To jsou sami činili, že jsou se v rozličná místa scházeli a zvláště do apatéky k sv. Michalu a k Paškovi, někdy ve dne a někdy v noci radíce se. — 16) klb spojuje čl. 19. s 18. (Item). — 17) klb mluvíce toto: »Shledáte; v mluvíce, že to shledáte. — 18) l aneb; gev neb. — 19) ost (Toť... mluvívali). — 20) ost potom v pondělí. — 21) k měšťanův. — 22) k (na bratří). — 23) v též; ost té noci musí jak. tak. pok. — 24) kbl troubení; k trúbeno. — 25) kbl zvonění. — 26) l (a). — 27) dgebo kdež by. — 28) l se sjeti. — 29) kb davše, oznám. — 30) l i světlo. — 31) ! (byli). — 32) k neoznámivše. — 33) dboe kde bychme; k a kde bychme. — 34) bevdgo se sjíti a nalézti dali; k se sjíti měli a nal. d.; l se sjíti a nal. měli. — 35) b obeslavši. — 36) ost (byli všickni... etc.). — 37) dgkbl s zbraní. — 38) d domů. — 30) o dobré mnoho. — 40) ost (o Hlavsovi... mluvili). — 41) o (rady ... nemajíce z). — 42) b šli. — 43) o (na cestě). — 44) o ve zbr. nebo v pancíři na cestě byl. — 45) v jsú. — 46) lv jakož; v rkp. z (seznání ... jest, to) doplněno z ost. — 47) bo večír. — 48) kboeg (těch). — 49) ! (trápeni ... kteříž jsou). — 50) zv (k). — 51) o co se pak. — 52) kbge lidé ti. — 53) k jsou to na nás chtěli; ost že jsou to chtěli na nás. — 54) d (se); v jest se; kl jest nám král; b jest na nás král. — 55) d nás. — 56) b svůj měly průchod míti; o svůj průchod míti mohly; g svůj průch, mohly míti; l průch. mohla mití. — 57) I obrániti. — 58) bl JMst král; e JMst král pán náš. — 50) klv [nám). — 60) l JJeho Král. Milost... nechť). a) Rozumí se tu asi jednání s Malostranskými 8. srpna (kap. 17. a 27.). Úředníkem jest míněn patrně Hlavsa jako hofrychtéř. — b) Táž téměř slova čteme v žalobě na Jana z Prošovic. — c) Vztahuje se asi na Šorfa, jehožto služebníci, vinaři, byli trápeni (kap. 21.). — d) Bonuše, Slivka (kap. 21.), Blažek soukenník. (Paměti čl. XXI.)