NÁSILNÝ PŘEVRAT V PRAZE 9. SRPNA 1524. 55 1524 i pečeť1) k sobě přijali, že my se vámi2) chcem spravovati.« To když dokonal, tehdy mistr Brikcí, purkmistr, počal zprávu činiti, jaká jest jemu3) vejstraha4) přišla, a proč obeslání a jaké5) bylo. Tehdy6) Ziga [řezník] řekl 7) aby nemluvil, že »Tvým žertíčkům dobře rozumíme. Neníť podobné, aby 8) Malá Strana měla Prahu vybojovati, a že se s tebou hádati ne- budem« 9). — K Danielovi Raušovi 10) pak toto 11) mluvila): »A ty, pane Rauši, toto k tobě poručeno jest mluviti: že jsi ty 12) chtěl se vždy do kyrysu strojiti, a tím se vždy chlubíš13), a protož tebe také 14) v svou moc a do 15) vězení krále JMsti berou.« — K Erasimovi 16)b) toto 17): »Pane Jene Erasime 18), tebe také v svou 19) moc a do vězení krále JMsti béřem 20), neb jsi 21) také k nim náchylen. A poněvadž jste toho této noci nedokonali, pán bůh vám toho nedal, snad byšte chtěli druhé noci 22) dokonati, abyšte 23) nás lotrovsky, oukladně a zrádně o naše hrdla i statky připravili; protož vám toho nedopouštíme24) a vašeho lotrovství a pikartství 25) déle nechcem 26) trpěti, ale chcem o to 27) s vámi konec učiniti. K jiným pak 28), kte- rýchž29) tuto není, také 30) máme něco mluviti.« A v tom Blažek soukeník) do rady přišel31), 1524 a též k němu 32) Ziga mluvil 33) toto: »A ty, pane Blažku, jsa ouředník krále JMsti, měl []si této noci v domu svém 34) znamenitý počet lidí zbrojných 35). A protož i tebe36) v svou moc a do vězení krále JMsti béřem 37).« — Naposledy 38) k mistru Václa- vovi Danielovi“) Pražského učení mluvil: »Pane mistře Václave, vy jste nebyli zde při tom 39), co se jest 40) k oněm mluvilo; to pak aby se 1 opakovati mělo, žádná toho 41) potřeba není. Než, poněvadž my v tomto počtu známe vás k těm bludným býti náchylného 42), že vás také v svou 43) moc a do vězení krále JMsti béřem.« A když ven 44) šel mistr Václav, nemoha míti 45) slyšení, pověděl Ziga: »Abychom vás měli do druhé noci čekati46), nezdá se nám; neb co jste této pře- dešlé 47) noci nedokonali, tehdáž byšte 48) dokonali.« A tak ti svrchu jmenovaní všickni šli nahoru na rathouz do vězení, nemohše 49) slyšení míti. 2 Ale Šorf pro nemoc svou 50), a Vít Šípecký, též 51) spoluradní, pro odjezd obecného52) hospodářství nebyli jsou tehdáž [v Praze ani] 53) v radě, a ti se do vězení nedostali, neb by jim byli54) hned 55) ho- tovými platili.e) Stalo se dne svrchu psaného. — 15 1) d počet(!). — 2) ost chcem vámi. — 3) kbl jim. — 4) ost zpráva. — 5) kvedgo jaké přišlo a bylo. — 6) b Tedy. — 7) z (řezník); bl (řekl). — 8) o by. — 9) ost nebudeme. — (Paměti:... nebudem, jediné vstaň!) — 10) dkbl pak Rau- šovi. — 11) kov pak na to mluv. (Paměti: A ty pane Rauši, toto jest poručeno k tobě mluviti, že ty chtěl se vždy do kyrysu strojiti a tím se ještě vždy chlubíš, protož my tebe také v svú moc a v vězení krále JMsti beřeme. Ten pan Daniel Rauš byl člověk velmi starý, než že z toho veselý, takže sotva v sukni bez kyrysu chodil.) — 12) kbl ty vždy chtěl; v ty se vždy chtěl. — 13) e tím se chlubiv. — 14) kbl (také v svou moc a). — 15) dv (dol. — 16) vlbeg Era- zimovi. — 17) ost toto mluvil. — 18) vlbeg Erazime. — 19) b v svú. — 20) gove béřeme; l berem. — 21) l jsi ty také. — 22) kgo noci druhé. — 23) I aby nás. — 24) kblevdg nedopustíme. — 25) kbl (pikartství). — 26) kbl nechc. dél.; dgevl nechceme; 1 déleji. — 27). kbedgol o tom. — 28) I pak také. — 29) kblevge kterých. — 30) l (také). — 31) bl (A v tom... přišel); e vo tom(!); k v tom přišel Bl. souk. (do rady). — 32) l (též k němu); l A též k úředlníku královskému Ziga etc. — 33) ost Z. příčinu našev [kbo našel, v příč. Z. našev] i mluvil. — 34) b tvém. — 35) v lidu zbrojného. — 36) dv i tě. — 37) l berem. — 38) l (Naposledy... do věz. krále JMsti béřem). — 39) k (při tom). — 40) kb (jest). — 41) k (toho). — 42) e náchylni. — 43) b v svú. — 44) ost šel ven. — 45) ost slyšení miti. — 46) b čekat. — 47) kbl (předešlé). — 48) kl tehdy; kbl teh. již byšte. — 49) b nemoha (!). — 50) bo svú. — 51) ost [též). — 52) bevdg obecního. — 53) z (v Praze ani); ale v ost všech. — 54) bl (byli]; k hotov. byli. — 55) egv (hned). a) Dan. Rauš z Vlkanova býval konšelem od r. 1502, na čas mezi staršími. Měl dům v ulici Kunešovic (= Melantrichově). R. 1525, odcházeje do vyhnanství, poručil statek svůj bratrovi Janu a jeho synu a choti své Anně z Kunvaldu. Umřel asi v dubnu nebo květnu r. 1526. Kšaft jeho Pražané sice uznali, ježto učiněn byl podle pořadu práva, když ještě byl měštěnínem před vypověděním svým nálezem JKMsti i také před uložením části prodeje statku. Ale odepřeli listinu potvrditi, poněvadž, když umřel, byl již z města vyšlý a zde bytu svého neměl, a tak ani měštěnínem jest nebyl. (Kn. arch. praž. 1129—83.) Poznámka Zigova o kyrysu ani z Pamětí se dosti nevysvětluje; jest sice tamže na jiném místě zmínka druhá, že hádal se Rauš o processí a tu řekl: Oni se strojí k processí a my se budem strojiti do kyrysu.« Co tím míněno, zůstává nejasno. — b) Jan Erazim z Čermník, rodu vládyckého, byl v radě od r. 1516. — c) Blažek souk. z Poříčí dostal se do rady teprve r. 1523. — d) M. Václav byl syn Daniele od »Fortuny«, někdy písaře radního menšího (1486—87) a Markéty, choti jeho. R. 1519 provdala se zaň Regina, vdova po Burjanu Lazarovi z Liboslavě, odkudž někdy mistrovi i Lazar říkali. V manželství vzdala mu dům svůj na starom. rynku vedle »měny« a vedle »jednorožce« (2109, 49a), r. 1521—23 byl úředníkem špitálu sv. Pavla; po něm Tom. Zachlubil (2109, 217, 2110, 7). R. 1526 postoupil svůj dům bratru Janovi (2110—82). Umřel pak r. 1531 (2142 N 18, 19). — e) Tu jest omyl. Šorf pro nemoc nebyl