PŘEDVEČER BOUŘE 8. SRPNA 1524. 51 1524 mistrského1) mistra Briccího 2)3), tak řečeného, učení pražského, tehdáž spoluradního, nejprve3) služebníci jeho oznámili jemu mezi jinou 4) řečí, že jest byl přišel soused jeden 5), Jiřík Kulíšek řečený (neb přišel byl do domu purkmistrova6), a nemoha míti přístupu, odšel preč)7) udychtiv se a 8) upotiv9) se, zpravujíce, že jim oznámil, že se na Malé Straně sbírají někteří 10) zbrojně11), a jda z vinice, že to sám viděl na Oujezdě, to dopovídaje 12): začne-li se co tam, strach jest 13) aby se i zde v Praze něco 14), nepřihodilo 15). On pak purkmistr měl jest 16) jim za zlé, že sou 17) hned o tom 18) neoznámili, i kázal proň jíti, aby se zase vrátil 19). A když uslyšal tolikéž od něho, rozpomenul se na řeči 20), kteréž někdy konšelé i starší obecní v schůzi mlu- vili 21) mezi sebou, že jakž by se tam co začalo, že by strach byl i22) zde, aby se něco 23) ne- , co má činiti, a nechtě 25) přihodilo. I nevěděv 24) mistra Paška 26), v ty časy prvního radního, tak v náhle27) obtěžovati, protože jest byl bytem podál 28) od něho a29) k tomu na zdraví a zvláště na nohy obtížen, poslal po 30) Mikuláše Šorfab), spolu- radního 81), co by k tomu radil. A slyšavše32) opět Kulíška, poslali po33) oba rychtáře, totiž staro- městského i novoměstského 34), aby jim rozkázali, 1524 aby tím pilnější byli toliko v městě, že na tom opatření dosti bude. A v tom hned přišel mistr Václav Albus, místopísař zemský, a pan Jan od desk z Lungvic 35) z domu nejvyššího36) pana37) písaře zemského, a s pilností to oznámili, pravíce, že mají poručení od pana Jana Litoborského 38), nejvyššího písaře 39)c), z přátelství, kteréž 40) k tomuto městu Pražskému mají, aby41) výstrahu dali, aby to bylo opatřeno; neb někteří dali se viděti i zde se zbrojí42) po domích chodíce. Ale purkmistr poděkovav jim z toho přátelství pověděl: »Ano, teď43) nyní 44) nám to 45) též oznámili, a po 46) oba rychtáře jsme poslali, aby této noci pilnější byli«. A rychtář staroměstský, Jiřík Komedka 47) řečený, tu stoje a to slyšav 48), pověděl, že jest o tom zaslechl 49) také 50), že 51) se lidé vždy 52) o víru hádají, a že má dosti činiti je rozstrkovati na 53) rynku. — I přimluvil se mistr Václav Albus a pan Jan řkouce 54): »Proč byšte 55) ještě pánův do rathouzu 56) neobe- slali? však 57) není 58) malá věc, neb jest pro bezpe- čenství 59) města«; a Šorf též se přimlouval 60), aby tak 61) se stalo. A purkmistr 62) hned kázal 25 všecky pány obeslati do rathouzu. A někteří z služebníkův mu 63) mluvili, že Jiřík Švík a Tomáš Zachlubil, spoluradní, sou daleko.d) A on řekl: 15 20 jak podána byla knížeti Karlovi 22. listopadu 1524, s tou proměnou, že Brikcí mluví zde v osobě třetí, tam v osobě první. Tak čteme ji ve čl. XI. Pamětí. Shoda potvrzuje se též úmluvou smírnou r. 1532, zapsanou v kn. arch. praž. č. 2134 str. 102; viz v příloze. B-ovi dostal se text do rukou buď od Brikcího anebo ze soudních akt, k nimž kníže 15. června 1528 vyzván byl přiložiti všecky listy na svědomí. (Reg. kom. s. 4 F A 4., Tom. X. 549.) 1) ost purkmistrství. — 2) z Briccio(!); kbldgev Brikcího. — 3) o nejprv. — 4) o jinú. — 5) bl (jeden). — 6) dgv purkmistra. — 7) kovdg pryč. — 8) kl udýchav se. — 9) v opotiv. — 10) 1 (někteří). — 11) v zbrojní. — 12) o odpovídaje. — 13) l že by strach byl. — 14) b (něco); dgveo něco v Pr. — 15) k toho nepřihodilo. — 16) kbd (jest). — 17) kbl jsou mu hned. — 18) l v tom. — 19) kbl navrátil. — 20) bl na jich řeči. — 21) ke mívali. — 22) g (i). — 23) 1 (něco); e něco se. — 24) k nevěděl. — 25) l nechtěv. — 26) eob Pašku. — 27) ost v tak náhle. — 28) k podál bytem. — 29) kbl (a). — 30) dkv pro. — 31) l v ty časy spoluradního. — 32) l slyševše. — 33) 1 pro. — 34) o (i Novoměstského). — 35) I z Lunkvic; b z Lunczwic; o Limgvic. — 36) l vyššího. — 37) v (pana). — 38) v Litobořského. — 39) k písaře zemského. — 40) l kterak k tomuto. — 41) I (aby); mají výstrahu dáti. — 42) I ve zbroji. — 43) k (teď). — 44) kb i nyní. — 45) kb (to); vg nyní nám teď; l ano i nám teď nyní to; doe nyní teď nám to. — 46) d pro; o (pro). — 47) ost Komedka kožišník (řečený). — 48) 1 slyše. — 49) k zaslech. — 50) kb taky. — 51) l až se. — 52) l o víru vždy... tak že má. — 53) v po. — 54) o řkúce. — 55) v by. — 56) ost na rathouz. — 57) l však to. — 58) kb (není); k malá věc jest. — 59) k pro opatření. — 60) k přimluvil. — 61) klgoe se tak. — 62) g (A purkmistr... rathouzu). — 63) bl (mu). a) Mistr Brikcí znám je svým pozdějším přídomkem z Zlicka a spisem svým právnickým. Viz o něm Ji- rečkovu Rukověť. Tu stůj o něm, že byl rodák z Kouřimě, r. 1513 mistrem, r. 1516 menším písařem na N. M. Žena jeho sluje Anna. R. 1517 koupil si dům vedle Jana Čápa na Koňském trhu, i byl tedy potom sousedem Bartošovým. R. 1525, když byl vypověděn, musil vydati všecko jmění po Janu Mládkovi, jehož byl poruč- níkem, druhému poručníkovi, Tom. Zachlubilovi; složil 50 kop, ostatek ručili zaň Václav Sova a Václav kramář z Můstku a ti r. 1526 zaplatili. (Kn. arch. praž. 99—194; 2098—2180. — b) M. Šorf ze Štiřína z N. M. — c) Václav Albus z Ourazu, do r. 1519 kancléř městský. Jan Lungvic z Lungvic na Všebořicích, písař menších desk zem. Jan Litoborský z Chlumu. — d) Oba byli z N. Města. Zachlubil bydlil až u Poříčské brány.