1532 ÚMLUVA MEZI Ro. Sovo nemotorná, hubená, potvorná, na tě všickni ptáci nevraží domácí. 170 PRAŽANY A M. BRIKCÍM. 373 Protož z Prahy zletěla, v noci vyběhla, v Němcích si se shnízdila, v Olomúci sedla. 175 2. ÜMLUVA MEZI PRAZANY A M. BRIKCÍM. 1532, 1. května v Praze. Úmluva smírná mezi Pražany a M. Brikcím z Licka!). Jakož jest se pozdvižení a rozdíl za jednoty v městech Pražských stal v úterý u vigiljí sv. Vavřince léta 2. XXIII, kterýžto rozdíl z vuole JKMti s mnohými již jest porovnán, i že mistr Brikcí z Licska, jsa na ten čas tu v městech Pražských purgmistrem, z úřadu vedle jiných konšeluov jest vyzdvižen i do vazby byl dán tou příčinou, že jest před tím dnem k večeru obeslal konšely do rathúzu, a tudy mnohé těžkosti a škody jest nesl a vzal, jako by to nějakým stranným úmyslem učinil, o kterúžto příhodu páni Pražané obojích měst Pražských i také on mistr Brikcí přestali sú mocně na urozeném pánu, panu Jindřichovi Berkovi z Dubé a na Dřevenicích, urozeném a statečném rytíři, panu Volíhartovi Planknarovi z Kynšperku, podkomořím království Českého, krále JMti a téhož království hajtmanech, i JMtech páních a vladykách, krále JMti radách. I tu JMti takovů věc váživše, z té moci sobě od obú stran dané takto o tom sú vypovčdčti a to na místč postaviti ráčili: Pončvadž se jest to v náhlosti stalo a to se vyhlídalo, že jest on mistr Brikcí před tím večerem k sobě poselství od urozeného a sta- tečného pana Jana Litoborského etc., ty časy nejvyššího písaře království Českého, měl, kterýž jest k němu mistra Václava Alba z Ourazu, místopísaře, a pana Jana z Lungvic, mistosudiho království Českého, poslal, a ti že sů k témuž mistru Brikcímu mluvili, že by na Malé Straně nějaká potržka a sbírání bylo, výstrahu dá- vajíc i radíc z dobrého přátelství, kteréž k těm městóm mají, poněvadž i v těch městech sú, aby taková věc byla opatřena a konšelé aby o takovü véc byli do rathüzu obesláni, aby se 1532 nějaká pozdvižení v noci mezi lidmi nepřihodila, sa on mistr Brikcí na jeho, pana Litobor- ského, i jiných posluov zprávu a radu to jest učinil a dobrým úmyslem, totiž pro bezpe- čenství města konšely do rathúzu jest obeslal, a tu že nic jiného nebylo rozjímáno, než to- » liko o té malostranské příhodě, i z těch a takových příčin taková věc, která se jest přihodila se zdvihá a v nic obrací, tak že jemu mistru Brikcímu to sažení naň a o něm domnění, jakékoli jsou v tom čase byly s od kohokoli, i mluvením neb psaním dotýkání, k újmě a ke škodě jeho a dobré poctivosti nejsú a býti nemají nyní i na časy budoucí. Co se pak škod dotýče, poněvadž i jiní smluvivše se od svých sú škod pustili, též i ten mistr Brikcí od svých pustiti má. A páni Pražané mají jemu to dobrým přátelstvím .na- hražovati, a mohli-li by kdy k jeho dobrému, poctivému a užitečnému co učiniti neb kde příčinou jakou k tomu býti, mají z dobrého » přátelství tak učiniti. A on, mistr Brikcí, zase též se k nim zachovati má, a chtěl-li by kdy v městech Pražských býti a se osaditi, toho má vuoli a svobodu tu všecku má míti a jí užiti, jako jest kdy prve měl a jí užíval. Tomu na potvrzení a lepší jistotu my svrchujmenovaní prostfedkové k této smlüvé své přirozené pečeti sme pfitiskli, kterüZto on mistr Brikcí při sobě míti má a páni Pražané touž smlouvu v knihách městských svých na a rathüze vepsanů pro pamět míti mají. Stalo se v středu, den sv. Filipa a Jakuba l. XV CXXXII. 90 0 1) Arch. praZ kn. & 2134 str. 102. — 2) Otiskl prof. dr. Jar. Čelakovský v È. Č. M. 1880, str. 496—497. Tamže i další úmluva s Hlavsou a M. V. Albem.