1524 23. list. 334 PAMĚTI O BOUŘI sem nemluvíval, ale, jsa jeden z konšeluov, podle svého svědomí, pokudž sem rozuměl, přimlouval sem se a své zdání pověděl; však pak, nebyla-li by dobrá a užitečná přímluva má a zdání, hnedky jest měl každý k tomu pfistüpiti a podle toho povinen se zachovati neb to drZeti, a tak tehdy sem já proti vuoli krále J. Mti neodpiral a nic neudinile, Na Daniele Rauše vinu napsali jednu, že by mluvil, když o chození s procesí se hádal, řka: »Oni se strojí k procesí a my se budem strojiti do kyrysu«. Druhé, Ze by se mél smáti a rukama v hromadu pleskati, fikaje: »Shle- dáte, nač to vejde«; na to Zádnych svédkuov nebylo. — Na to pan Rauš odpověděl, že toho v paměti nemá, aby to měl kdy mluviti. — Třetí napsali, že by ne od křesťanského, ale od pikart- ského kněze Martina, betlémského faráře, přijímal. . Na Jana Erazima vinu napsali, že lehce mluvil o oleji, křižmu a mazání zbytečným, kterak prst do uší sypí a oči blátem zamazují; —- a na to svědkuov neměli; k čemuž odpověděl, že se v tom nepamatuje. Na Blažka soukeníka vinu napsali, jednou že by Jan Bonuše k němu přišel a heslo mu oznámil, k čemuž se sám seznal“) — K tomu Blažek soukeník odpověděl, že »já sem pro něho neposílal ani jeho za to žádal, aby ke mně chodil, než když jest přišel, viděl sem ho rád jako souseda. A on jest mi žádného hesla neoznamoval, a tak jsem neměl od něho co pfijiti, než to mi pověděl, že by se něco zlého PRAŽSKÉ R. 1524. na Malé Straně dáti mělo, ale já ani tomu sem neuvétil«. — Druhé, Ze o božím těle kněží vy- provázel těch devatenást, kteří s Martinkem vyšli z Prahy ut supra. — K tomu se jest při- » znal a povédél, Zet »sem já tím nic nezhtesil ani co provinil a také bohdá mé dobré' po- vésti tím sem nic neubliżile. — Tito pak kon- šelé a vězňové jednostejně tímto zavřeli: »Osví- cené a milostivé kníže a páni poslové z měst! Znáti abySte rácili, že toto bohdá naší cti a naší dobré pověsti nic neuškodí, což koli na nás žalují, žádné hodné příčiny nepokazujíce, proč bychme toho vězení hodni býti měli, než toliko jakés klevety vymyšlené na nás napsali beze všech hodných svědkuov. Však, zdálo-li se jim, že bychme jací bludní lidé byli, měli se k nám podle toho zřízení obecného zacho- vati a k nám přistupovati. Ale toho všeho za- nechavše mimo řád a právo na nás sú sáhli, davše a dávajíce nám vinu, jakž sami chtěli a chtějí, ježto my tomu všemu sme odpirali a odpirame, że tim nilimż vinni nejsme<. A když tak směle podle svých čistých svědomí jeden každý nepřáteluom svým odpo- vídal, kníže Karel hledě okolo sebe, zdechl, až i slzy pustil, a někteří páni poslové z měst též slzeli, někteří srdečně plakali, podavše ruky těm vězňuom, litovali jich, že se jim taková křivda děje beze všech příčin hodných, proč by je měli jímati a do vězení dávati. I odložili jim toho opět do středy, v 16 hodin *) aby staly oboje strany. 1 5 EU w XXII. Slyšáni 'opět vězňové třetího dne. Tu opět nazejtří Pašek [s] !) svou rotou při- většil něco žaloby své “). Kdež tito napřed jme- novaní vězňové doufalivě a zmužile tomu všemu odepfeli?), že opět knížetem a pány posly z měst hnuli, že pro pláč k nim mluviti ne- mohli. A když vstali z rady, před radnú svět- nicí ty vězně, vědúce, že sou dobří a zacho- a valí lidé, těšili a litujíce jich nevinných s nimi se rozžehnali a pánu bohu je poručili, jich pak nevinu po všech městech i po vší zemi roz- hlašovali. Ale kníže Karel oběma stranám oznámil, » že, což jest slyšel a co jest mu dáno sepsaného, to všecko chce králi J. Mti po poslu, což nej- 1) Dodáno. 2) Srv. u Bartoše, str. 65. — ») As o 8!/4 hod. ráno našeho počtu. — “) Podle pořadu rozumí se tu ža- lobou Paskovou spis d. — 4) Druhá odpověď vězňů, spis e. Srv. u Bartoše v kap. 34., str. 95. 1524 23. list.