1524 (24. září 1483) 8. sip. NÁSILNÝ PŘEVRAT V PRAZE 9, SRP. 1524. ZPRÁVA M. BRIKCÍHO O SJITÍ 8. SRP. Blažek soukeník na rathouz a sotva se dotlouk', Ze mu svétnice obecní oteviína, a nevéda o ni- čemž nic, všel do rady. K kterémuž hned Zika mluvil toto: »Ty, pane Blažku, jsa ouředník jeho J. Mti Kské, měl's této noci v domě svém zna- menitej -pocet zbrojných lidí; protož tebe v svú moc a v vězení královské béřem.<« Nejposléz mistr Václav Danieluov, — jehož otec, když Zika řezník tu středu před sv. Václavem i s otcem léta 1483 z Starého města vypovědín byl, zase jemu i otci jeho do města pomohl, — ten nenadále po Blažkovi soukeníkovi přišel do rady, jemužto Zika za dobrodiní předešlá, sobě skrze otce jeho učiněná, takto se odplatil, — jakož i s svými jináč neuměl*") — řka: »Mistře Václave, dlouho ste nepřišli a nebyli ste při počátku, co jest se k oněm mluvilo; a to aby se opakovati mělo, žádná potřeba není, poněvadž my tento počet známe, i vás, že jste těm bludným náchylni, jim radíte a s nimi nejvíce obcujete; vás také v svú moc a do vězení krále Jeho Msti béřeme.« A když ven šel mistr Vaclav, nemoha miti slyšení, pověděl Zika: »Bychme vás měli do druhé noci čekati, co ste této noci nedokonali, druhé byste dokonali, a my odsud nepüjdem, leć se tomu dosti stane.« A v tom kázal dvéře u rat- houzu zavfiti. Ale ti vsickni svrchu jmenovani 3 17 páni, nemohše míti slyšení žádného, museli horu na rathouz, někteří na kaplu, někteří do Spinky, a tam seděli více než půl léta; kdež po- nejprv nedali k nim žádnému, potom toliko ženám ; a dětem jich dopustili k nim, osadivše je žoldnéři. Ale pan Mikuláš Šorf kožišník, ten pro ne- moc svú nebyl v radě, a pan Vít Šípecký pro potřebu obecného hospodářství též byl odjel a nebyl v radě, a pan Jan Hlavsa, ty časy jsúc » ofrychtyrem, doma nebyl, a tudy ti tři páni a konšelé do vězení se nedostali; ale väak proto, i pan Mikuláš Šorf, kterýž sobě tehdáž utečením poradil, domuov sú nesměli. Ten den pak, když Pašek, Havel admini- strator a Zika řezník s jinými svú zradu — mám říci radu") — konali, řezníci ve zbroji maso prodávali, majíce heslo: »Pán buoh s námi, naši věrní, bez 16 » hac“)<«, a když se tyto věci dály, majíce spolu srozumění a nad tím pozor, narynku se okazovali; kdež potom uzřevše to jiní sousedé a křesťané nejhlavnější z roty Paškovy, do zbroje se oblá- „ celi a k rathouzu nókoliko set jich se zbéhlo a potom skrze oba rychtáře jímali sousedy kteří pravdě páně příchylni byli a ji vyznávali ©) XI. Zpráva mistra Brikcího, proč by předešlé sjití večerní v rathouze bylo“). V pondělí před sv. Vavřincem u večer, když zvonili na klekání, nejprve služebníci mi oznámili, že, když sem byl o některé potřeby na přímluvu doktora Petra) mluvil s kramáři o důchody, přišel byl Kulíšek švec, soused, udychtii se a upotil, oznámiv jim, že se na Malé Straně sbírají někteří, že jest jda z světnice sám to viděl na Oujezdě, a že strach, začne-li se tam, aby se i zde nětco nepřihodilo; a tak nemoha ke mně přístupu míti i odšel jest. Já pak měl jsem jim za zlé, že sou mi hned vo tom neoznámili, i kázal sem poň jíti, aby se zas navrátil. A uslyšev též od něho, rozpomenul!) sem se na řeč, kterouž někdy pan purgmistr a póni i pani starší mluvili mezi sebou, že, jakž by se tam co začalo, strach, aby se i zde nětco nepřihodilo, i nevěda co činiti a náhle pana mistra Jana Paška nechtě obtěžovati, poslal sem pro pana Mikuláše Šorfa, co by k tomu radil, a vyslyševše opět Kulíška, poslali sme pro oba rychtáře, abychom jim rozkázali, aby toliko pil- 1) V rkp. »rozpomenuv«. » nější byli v městě, a že na tom opatření dosti bude. A v tom hned přišel mistr Václav, písař u desk, a pan Jan od desk, který jest v domě nejvyššího písaře, ti s pilností oznámili pravíce, že mají poručení od nejvyššího pana písaře a že = to přátelství z lásky, kterouž k tomuto městu mají, činí a vejstrahu dávají, aby to bylo opatřeno, přidavše i to, že někteří dali se viděti i zde, cho- díce po domích. Já i pan Mikuláš Šorf, poděko- vavše jim z toho přátelství, pověděli sme jim, že teď nyní nám též oznámili; a my sme pro oba rychtáře poslali, a, by tuto noc pilnější byli, po- ručili sme jim. A rychtář dolejšího města tu stoje a to také slyše, pověděl, že jest o tom také za- slech', a Ze lidé se vždy o víru hádají, že má dost činiti, rozstrkuje je na rynku. I přimluvil se mistr Václav i pan Jan, řkouc: »Proč byšte více pánuov k sobě neobeslali hned, aby ta věc opatřena byla, sejdouc se do rathouzu v takové pilné potiebé?« I udélali sme tak a sesli sme se, abychme taková véc opatiili. 40 45 a) Viz str. 280, F. 5.b a mój článek »Ziga Vaníčkovic, účastník bouře pražské r. 1524« v Č. Č. M. 1904. — by Asi pozdější přípisek. — °) Heslo to řečeno v bouři r. 1483. — 9) Srv. Bartoše, str. 58. — ©) Srv. Bartoše str. 50.—52. — !) Osoba na ten čas neznámá. na 1524