STAROKALIŠNÍCI PODDALI SE PAPEŽI. 321 XIV. Přísaha kněží českých s Havlem administratorem na hradě Pražském papeži k ruce. Když tak mistr Jan Pašek s svými pomoc- kněžími, což jich ty časy na Horách Kutnách 1525 níky obec Pražskú i jiná města k své ruce bylon), Pipa Aureus děkan hradecký“), dě- s kan litoměřický?), farář mělnický1), farář ště- zavázal, maje moc a podstatu po sobě, krom pánský na Novém městě5), farář havelský všeliké spravedlivosti, že kteříž koli se tomu v Starém městě Pražském*), slovo od slova takto: protivili a v to jíti nechtěli, ti do vězení mu- sili a potom z města vypovědíni i s ženami2) Já N. dobrovolně s dobrým úmyslem na svatém tehdáž též mistr Havel administrator duchovní čtení a božím umučení přisahám pánu bohu, matce své ruce zavázal a smířil se s hradskými nej- boží i všem svatým, otci svatému, učedníku a ná- čelnějšími kněžími v kapitole na hradě Praž- městku božímu, nejvyššímu v pánu Kristu papeži ském, a s svými děkany i jinými kněžími pří- Adrianovi, i jeho budoucím řádně vcházejícím, i tobě, důstojný otče, na místě jeho: že nechci držeti sahu učinili nejvyššímu otci k ruce a konsistoři toho bludu kacířského wikleffského, kterýž jsem jeho. První mistr Havel Cahera z Žatce, tehdáž držel a následoval až do této chvíle, a že více administrator, mistr Matěj Korambus, kterýž nechci pod obojí spůsobú přijímati ani toho byl vopatem v Slovanechb), mistr Vavřinec*), obraňovati řečí ani skutkem ani kterého jiného doktor bullatus, kněz Mikulášd), doktor bullatus, bludu; a teď již slibuji přijíti vieru2) pravú křesťanskú a zachování ve všem zřízení, sedmeru svátost kněz Jan, tejnský faráře), kněz Václav Šídlo, kostelní tak přijímati, v víře držeti i užívati; slibuji mikulášský farář1), kněz Jan Sokolčin*), kněz také všemu zřízení křesťanskému věrně a pravě Ondřej [z] 1) Smradařh), kněz Jan od mejtský poslušen býti do mé smrti, srdcem i ústy i vším fary1), kněz Jíra od petrský fary3), kněz Mi- skutkem. Tak mi toho dopomáhej pán buoh, kuláš klimentský*), Jakub, radnický farář1), panna Maria i všichni světí, čtení svaté i jeho svaté umučení mýma rukama dotčenéu). — Plechovnička, stříbrský farářm), děkan se všemi 1525 1) Dodáno. — 2) Rkp. »věru«. a) Srov. Bartoše, str. 180. — b) Stal se správcem obročí (tu hodnost zvali podobojí opatstvím) v kostele na Slovanech teprve r. 1526, neboť r. 1525 ještě působil tu kněz Vosel (Borový, Jednání a dop. konsist. 33). — c) Třeboňský, pozd. administrator. — d) Kněz Mikuláš, »puellarum« (asi korruptela z »bullarum«) doctor (t. j. doktor, jenž zjednal si titul bez zkoušek od císaře nebo palatina (Winter, O životě na vys. škol. 552), r. 1526 jest farářem P. M. na Louži (Borový 33). — e) Jan Marek jest farářem v Týně zaznamenán teprve r. 1526 (Tom. XI, 427). — 1) Známý z kron. Bartošovy, zvolen členem konsistoře 20. dub. 1520—24. srpna 1523; opět 1526 (tamže). — g) Asi identický s Janem, farářem u sv. Martina v St. m. (tamže). — h) U sv. Vojtěcha v Jirchářích čili Smradařích. — 1) t. j. z Vys. Mýta. — j) U sv. Petra na Poříčí; v seznamu konsistorním (Tom. XI, 427, podle Borového Jedn. a dop. 33) Jiří Halířek. — k) U sv. Klimenta na Poříčí v N. městě Praž. — 1) Z města Radnic. — m) Jan Kolínský j. Plechovnička ze Stříbra. Potom r. 1532—36 byl arciděk. v Hoře K. (Šimek, Č. Č. M. 1905, str. 362). — n) Asi kn. Jan Búchal. Srv. str. 38 a čl. Šimkův v Č. Č. M. 1905, str. 228. — °) Z Hradce nad Labem, níže slove Janem Pípou. — P) r) Neznámi. — s) Jiří Oulehle (Borový 25). — t) Jeronym, jehož jednání s br. Matějem viz na str. 199 a dále. — 1) Viz můj obšírnější výklad o této přísaze ve Věst. akad. 1903, str. 556, (zvl. otisk, str. 53.) Že stalo se sjednocení obou stran na sněmu r. 1525, o tom není pochyby; zápis úmluv čteme v kn. arch. pr. č. 994, list 100. Také hoření text přísahy jest as autentický, i seznam kněžstva, ale trojí ty věci časově k sobě nenáleží; spojil je omylem teprve skladatel. — Papež Adrian, o němž přísaha se zmi- ňuje, nosil tiaru od 9. led. 1522 do 14. září 1523, nemůže tedy text přísahy býti později složen. R. 1522 právě dály se schůzky obojích kněží péčí bisk. Salkana za cílem jednoty, kališní chtěli se ve všem srovnati krom kalicha (St. letop. č. 453, Tomek X. 505); tehdy tudíž znění hořejší přísahy jako chystaná formule bylo složeno. Kacířstvím wyklifským asi sluší rozuměti více schisma, neposlušenství, nežli přijímání pod obojí. Od zamítnutí kalicha potom při dohodě r. 1525 bylo upuštěno. Přísaha t. r. tedy byla jiná a skladatel užil staršího jejího textu pro dobu pozdější omylem. Za to seznam všech kněží pražských (jsou to členové konsistoře) nalézáme u Borového Jedn. a dop. 33 (a odtud u Tomka XI, 427), krom Koramba a Václava Šídla, a to v zápisu z 18. čer- vence 1526; jestliže však účastnili se úmluv a slíbili jednotu držeti, byli v konsistoři již poč. 1525; jejich zvolení tuším stalo se asi na konci r. 1524 (kdy, nevíme) po odchodu dřívějších členů konsistoře kn. Mart. Hanka bet- lémského a soudruhů 10. srpna 1524. 41