z 28 stránek
Titul
109
110
Středověké vyprávěcí prameny
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
- s. 116: … pozemků. Dále jsou tu zprávy o tábor- ské posádce na Moravském Krumlově, která vyjížděla na holdy do dalekého okolí, dokonce až na…
- s. 121: … Ivančic vévodou Albrechtem. 120 ruky. Proto nepochybuji, že i na Moravském Krumlově existovalo jakési skládání, jaké měli i páni z Pernštejna.“2 Jinou…
Název:
Středověké vyprávěcí prameny k dějinám Moravy do konce 15. století, III, Sborník vysoké školy pedagogické v Olomouci, Historie IV
Autor:
Hosák, Ladislav
Rok vydání:
1957
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
28
Počet stran předmluvy plus obsahu:
28
Obsah:
- 109: Titul
- 111: Středověké vyprávěcí prameny
Strana 116
obsahují daleko více, než bychom tu čekali; podávají svědectví o tom,
jak katolický válečník Petr Kutěj neostýchal se přivlastnit si většinu
farářových příjmů a dokonce zrušil ves pod hradem Veveřím, aby
se mohl zmocnit rustikálních pozemků. Dále jsou tu zprávy o tábor-
ské posádce na Moravském Krumlově, která vyjížděla na holdy do
dalekého okolí, dokonce až na panství veverské, vymáhajíc od pod-
daného lidu výpalné; při tom - a to je pro toto období husitského
revolučního hnutí příznačné - prostředníkem mezi husity a podda-
nými byl katolický farář.
Zápisy Mikšíkovy vyvracejí i fantastické vyprávění pozdního
rukopisu Mitrovského sbírky (z počátku 18. st.31), prý podle archivu
pernštejnského, jak Táboři po nezdařeném pokusu o dobytí Brna po
tři neděle obléhali hrad Veveří. Mikšíkovy zápisy ničeho takového
neuvádějí, zato však datují nájezd husitů na Veversko k 15. květnu
1428. V souhlase s tím, přes všechny námitky, které byly činěny,32
je správné Janetschkovo3 datování pokusu husitů o dobytí Brna na
den 17. května 1428.
Antonín Boček ve své zprávě o historickém výzkumu v Olo-
mouci z r. 1845 uvádí, že nalezl v studijní knihovně rukopis His-
torica narratio de Wilhelmo de Colonia, suffraga-
neo episcopi, který ještě téhož roku opsal pro stavovský archiv
v Brně Josef Chytil.36 Je to vlastně autobiografie světícího biskupa
nikopolitánského, sufragána olomouckého a bývalého augustiniána
Viléma z Kolína, jednoho z hlavních bojovníků za katolickou věc
na Moravě v polovině 15. st. a translátora Kapistránových kázání
v moravských městech,3 který vepsal poznámky o svém působení
do rukopisu Speculum historiale Vincentii Bellovacensis.3 Na zá-
30 Aug. Sedláček, Zbytky register králův římských a českých, Praha
1914, č. 921 a 1191. - Petr Kutěj zemřel dlouho před r. 1440, jak je zřejmo ze
zápisu o jeho pozůstalosti z r. 1440; archiv města Brna, kniha č. 48, f. 350.
31 Hofferiana, A 22, Eichhorn; archiv města Brna, Mitrovského sbírka.
32 ČMM LXIII-LXIV., 1939-40, str. 287.
33
Das Augustiner-Eremitenstift S. Thomas in Brünn, Brno 1898, I., 64-65.
34
Forschungen, Sbírka ruk. SAB č. 779, f. 147.
35
Rukopis v universitní knihovně v Olomouci, značka III. 27.
36 Apologia Wilhelmi de Colonia Agrippina, Sbírka ruk. SAB, č. 1001, f. 19.
37 O biskupovi pojednání Jaroslava Dřímala, Biskup Vilém z Kolína,
ČMM LV., 1931.
38 Vincenc z Beauvais, Speculum quadruplex.
116