z 74 stránek
Titul
1
2
Rejstřík sukna kláštera třeboňského
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
Cestovní účet kutnohorského mincmistra
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
Hospodářský účet z 15. století
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Obsah
61
62
63
64
Obrazová příloha
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
- s. 27: … zachycující výdaje za potraviny, pití, noclehy atd. při cestě z Kutné Hory do Budína (edice je připojena). Fol. 16 je opět prázdné…
- s. 28: … střědopostím“, t. j. 16. března 1512 a výchozím městem je Kutná Hora („pán Jeho Milost ráčil jest z Hory vyjeti“, fol. 6).…
- s. 28: … cesty do Budína na jaře 1512 mezi šlechtici dlícími v Kutné Hoře. Jedním z důležitých pramenů pro hospodářské dějiny 15. stol. jsou…
- s. 30: … minemistrovy, jež se ubírá ke královskému dvoru. Cesta vede z Kutné Hory do Habru, přes Německý Brod na nocleh do Polné a…
- s. 30: … Bruck do Nickelsdorfu, Rábu a Budína. 16. března 1512 opustili Kutnou Horu a 24. března už nocovali v Budíně. Leč ani týden…
- s. 32: … z vyúčtování nelze. Jen odhadovat možno podle počtu vozů; z Kutné Hory vyjely čtyři vozy, k nimž se připojily další čtyři ve…
- s. 33: … odpovídalo většímu počtu. Cestovní účet z cesty kutnohorského minemistra z Kutné Hory do Budína v r. 1512 je nicméně přes všechny neúplnosti…
- s. 49: … sociálním dějinám. Rovněž v archivu Nár. musea pod sign. F Kutná Hora (původně F St. město pražské — tak také je uvedeno…
- s. 50: … kde jej psal. V textu účtu máme dvakrát zmínku o Kutné Hoře; ovšem už sama stylisace nás úplně přesvědčuje, že účet v…
- s. 50: … ovšem už sama stylisace nás úplně přesvědčuje, že účet v Kutné Hoře psán nebyl. Víme, že žena, která si psala příjmy a…
- s. 50: … žena, která si psala příjmy a výdaje, provázela jednou do Kutné Hory děti, jindy zase sama pobývala v Kutné Hoře a za…
- s. 50: … jednou do Kutné Hory děti, jindy zase sama pobývala v Kutné Hoře a za tu dobu „vydala Anička na vinici 2 sex.…
- s. 50: … že místo, z něhož hospodyně navštívila K. Horu, bylo od Kutné Hory poměrně dosti vzdáleno, neboť položka 2 sex. 36 gr. před-…
Název:
Prameny a studie k českým dějinám. Sv. 1
Autor:
Graus, František; Macek, Josef
Rok vydání:
1951
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
74
Počet stran předmluvy plus obsahu:
74
Obsah:
- 1: Titul
- 3: Rejstřík sukna kláštera třeboňského
- 27: Cestovní účet kutnohorského mincmistra
- 49: Hospodářský účet z 15. století
- 61: Obsah
- 65: Obrazová příloha
Strana 50
konec 15. stol. je pravděpodobnější než zařazení k r. 1510. Je
tedy odpověď na otázku, kdy hospodářský účet vznikl, nepřesná.
Stejně jsme bez opory, chceme-li zodpovědět otázku, kdo tento
účet psal, a kde jej psal. V textu účtu máme dvakrát zmínku
o Kutné Hoře; ovšem už sama stylisace nás úplně přesvědčuje,
že účet v Kutné Hoře psán nebyl. Víme, že žena, která si psala
příjmy a výdaje, provázela jednou do Kutné Hory děti, jindy
zase sama pobývala v Kutné Hoře a za tu dobu „vydala Anička
na vinici 2 sex. 36 gr.“ (f. 5). Z toho údaje lze se domnívat, že
místo, z něhož hospodyně navštívila K. Horu, bylo od Kutné
Hory poměrně dosti vzdáleno, neboť položka 2 sex. 36 gr. před-
pokládá dvou- až čtyřdenní výdaje (srovnáno s ostatními polož-
kami účtu), tedy i dvou- až čtyřdenní nepřítomnost na dvoře.
Je možno podle textu účtu usuzovat, že to bylo město, neboť
rozsah domů, jak je popisován při záznamu příjmů z činže
i s nájemníky, podruhy, vylučuje výklad, že by snad dvůr byl
na vesnici. Jako nájemníci jsou totiž připomínáni: švec, šenkýř,
krejčí, malíř, písař, mluví se o krámcích před domem — což
vše svědčí pro závěr, že účet byl psán v některém dvoře ve
městě. A myslím, že nepochybím, vyslovím-li domněnku, že účet
byl psán v Praze, neboť jak údaje o činži, tak i dále zmínka
o prodeji židovi a velký počet nádeníků (na př. první den praco-
valy na vinici 52 ženy) naznačují, že jde o velké město. Tu také
padá na váhu skutečnost, že původně byl tento zlomek zařazen
v archivu Národního musea do oddělení Starého města praž-
ského a přeřazení do F Kutná Hora se událo asi při zběžné pro-
hlídce zlomku a zmínky o Kutné Hoře.1)
A tu jsme u otázky autora tohoto účtu. Byla to žena, což již
samo je zajímavým zjevem. Z účtu pak vidíme, že tato žena
zastupovala vlastně majitele, a že tímto účtem si vedla přehled
o hospodaření. Je to jistě pěkný důkaz o kulturní vyspělosti
našich zemí, když žena nejen že pevnou rukou v hospodářství
řídila práci, najímala pracovní síly, ale také dovedla sama pí-
semně celou hospodářskou agendu zachytit. Že sama byla písař-
kou našeho účtu, je ze subjektivně stylisovaného vyúčtování
zřetelné. Kromě toho však podle jejích disposic zapisoval výdaje
i zvláštní písař (snad ten, co uváděn mezi nájemníky?), jenž
je asi totožný s druhou písařskou rukou vyznačenou v edici.
Rozhodně však nutno odmítnout názor, jak je vyjádřen zázna-
1) Snažil jsem se zjistit, kdy a odkud byl tento zlomek do archivu Nár.
musea zařazen, avšak inventáře archivu Nár. musea jsou psány systematicky
až z konce 19. století; takovéto drobné archiválie byly zapisovány hromadně.
50