konec 15. stol. je pravděpodobnější než zařazení k r. 1510. Je tedy odpověď na otázku, kdy hospodářský účet vznikl, nepřesná. Stejně jsme bez opory, chceme-li zodpovědět otázku, kdo tento účet psal, a kde jej psal. V textu účtu máme dvakrát zmínku o Kutné Hoře; ovšem už sama stylisace nás úplně přesvědčuje, že účet v Kutné Hoře psán nebyl. Víme, že žena, která si psala příjmy a výdaje, provázela jednou do Kutné Hory děti, jindy zase sama pobývala v Kutné Hoře a za tu dobu „vydala Anička na vinici 2 sex. 36 gr.“ (f. 5). Z toho údaje lze se domnívat, že místo, z něhož hospodyně navštívila K. Horu, bylo od Kutné Hory poměrně dosti vzdáleno, neboť položka 2 sex. 36 gr. před- pokládá dvou- až čtyřdenní výdaje (srovnáno s ostatními polož- kami účtu), tedy i dvou- až čtyřdenní nepřítomnost na dvoře. Je možno podle textu účtu usuzovat, že to bylo město, neboť rozsah domů, jak je popisován při záznamu příjmů z činže i s nájemníky, podruhy, vylučuje výklad, že by snad dvůr byl na vesnici. Jako nájemníci jsou totiž připomínáni: švec, šenkýř, krejčí, malíř, písař, mluví se o krámcích před domem — což vše svědčí pro závěr, že účet byl psán v některém dvoře ve městě. A myslím, že nepochybím, vyslovím-li domněnku, že účet byl psán v Praze, neboť jak údaje o činži, tak i dále zmínka o prodeji židovi a velký počet nádeníků (na př. první den praco- valy na vinici 52 ženy) naznačují, že jde o velké město. Tu také padá na váhu skutečnost, že původně byl tento zlomek zařazen v archivu Národního musea do oddělení Starého města praž- ského a přeřazení do F Kutná Hora se událo asi při zběžné pro- hlídce zlomku a zmínky o Kutné Hoře.1) A tu jsme u otázky autora tohoto účtu. Byla to žena, což již samo je zajímavým zjevem. Z účtu pak vidíme, že tato žena zastupovala vlastně majitele, a že tímto účtem si vedla přehled o hospodaření. Je to jistě pěkný důkaz o kulturní vyspělosti našich zemí, když žena nejen že pevnou rukou v hospodářství řídila práci, najímala pracovní síly, ale také dovedla sama pí- semně celou hospodářskou agendu zachytit. Že sama byla písař- kou našeho účtu, je ze subjektivně stylisovaného vyúčtování zřetelné. Kromě toho však podle jejích disposic zapisoval výdaje i zvláštní písař (snad ten, co uváděn mezi nájemníky?), jenž je asi totožný s druhou písařskou rukou vyznačenou v edici. Rozhodně však nutno odmítnout názor, jak je vyjádřen zázna- 1) Snažil jsem se zjistit, kdy a odkud byl tento zlomek do archivu Nár. musea zařazen, avšak inventáře archivu Nár. musea jsou psány systematicky až z konce 19. století; takovéto drobné archiválie byly zapisovány hromadně. 50