z 74 stránek
Titul
1
2
Rejstřík sukna kláštera třeboňského
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
Cestovní účet kutnohorského mincmistra
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
Hospodářský účet z 15. století
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Obsah
61
62
63
64
Obrazová příloha
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
- s. 27: … zachycující výdaje za potraviny, pití, noclehy atd. při cestě z Kutné Hory do Budína (edice je připojena). Fol. 16 je opět prázdné…
- s. 28: … střědopostím“, t. j. 16. března 1512 a výchozím městem je Kutná Hora („pán Jeho Milost ráčil jest z Hory vyjeti“, fol. 6).…
- s. 28: … cesty do Budína na jaře 1512 mezi šlechtici dlícími v Kutné Hoře. Jedním z důležitých pramenů pro hospodářské dějiny 15. stol. jsou…
- s. 30: … minemistrovy, jež se ubírá ke královskému dvoru. Cesta vede z Kutné Hory do Habru, přes Německý Brod na nocleh do Polné a…
- s. 30: … Bruck do Nickelsdorfu, Rábu a Budína. 16. března 1512 opustili Kutnou Horu a 24. března už nocovali v Budíně. Leč ani týden…
- s. 32: … z vyúčtování nelze. Jen odhadovat možno podle počtu vozů; z Kutné Hory vyjely čtyři vozy, k nimž se připojily další čtyři ve…
- s. 33: … odpovídalo většímu počtu. Cestovní účet z cesty kutnohorského minemistra z Kutné Hory do Budína v r. 1512 je nicméně přes všechny neúplnosti…
- s. 49: … sociálním dějinám. Rovněž v archivu Nár. musea pod sign. F Kutná Hora (původně F St. město pražské — tak také je uvedeno…
- s. 50: … kde jej psal. V textu účtu máme dvakrát zmínku o Kutné Hoře; ovšem už sama stylisace nás úplně přesvědčuje, že účet v…
- s. 50: … ovšem už sama stylisace nás úplně přesvědčuje, že účet v Kutné Hoře psán nebyl. Víme, že žena, která si psala příjmy a…
- s. 50: … žena, která si psala příjmy a výdaje, provázela jednou do Kutné Hory děti, jindy zase sama pobývala v Kutné Hoře a za…
- s. 50: … jednou do Kutné Hory děti, jindy zase sama pobývala v Kutné Hoře a za tu dobu „vydala Anička na vinici 2 sex.…
- s. 50: … že místo, z něhož hospodyně navštívila K. Horu, bylo od Kutné Hory poměrně dosti vzdáleno, neboť položka 2 sex. 36 gr. před-…
Název:
Prameny a studie k českým dějinám. Sv. 1
Autor:
Graus, František; Macek, Josef
Rok vydání:
1951
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
74
Počet stran předmluvy plus obsahu:
74
Obsah:
- 1: Titul
- 3: Rejstřík sukna kláštera třeboňského
- 27: Cestovní účet kutnohorského mincmistra
- 49: Hospodářský účet z 15. století
- 61: Obsah
- 65: Obrazová příloha
Strana 49
JOSEF MACEK:
Hospodářský účet z 15. století.
Zatím co se nám podařilo přesně určit a zařadit „Cestovní
účet z r. 1512“, čeká nás daleko svízelnější a, možno předeslat,
bezvýsledná práce s identifikací a zařazením druhého pramene
k hospodářským a sociálním dějinám. Rovněž v archivu Nár.
musea pod sign. F Kutná Hora (původně F St. město pražské
— tak také je uvedeno v katalogu) je k roku 1510 zařazen
zlomek papírové složky o 7 foliích a jednom utrženém listu. Na
této složce jsou poznamenány příjmy a výdaje a to tak, že není
patrný vůbec žádný pořádek. Příjmy a výdaje jsou promíšeny,
není psáno ani stránka za stránkou (na př. f. 1 popsáno celé, f. 2
je prázdné, jen na konci f. 2 v. je jeden číselný údaj atd.), takže
možno usuzovat, že máme před sebou účet, do něhož byly zachy-
covány příjmy a vydání bezprostředně. Rozbor písma nám po-
depře tuto domněnku, neboť typy písmen jsou nedbale psány,
mnohdy přímo ukazují, že zápis se dál v rychlosti. Není tu jediná
písařská ruka (je možno usuzovat na dva písaře). Přesnější
určení písařů ovšem nelze pro úzký rozsah provést. Písmo se
hlásí jasně na sklonek 15. století. Při katalogisaci v Nár. museu
byl celý zlomek zařazen k roku 1510, domnívám se však, že
správněji je třeba datovat jej podle typu písma, přibližně
k r. 1500, resp. na sklonek 15. st.
Srovnejme písmo našeho účtu z fotografické ukázky s pís-
mem cestovního účtu z r. 1512. Zjišťujeme, že zatím co písmo
našeho zlomku hospodářského účtu podržuje charakter gotické
kursivy, písmo cestovního účtu z r. 1512 jeví už stopy rene-
sanční kursivy, humanistického písma (na př. písmena e, b, d,
a j.). Je sice možné, že leckde se udržoval starý způsob psaní
s novějším, modernějším (jaký jistě byl u písaře nejvyššího
minemistra), avšak přesto myslím, že z obou ukázek písma je
zřejmé, že písmo hospodářského účtu je starší, a že určení na
49