Strana 30
A tak ožívají suché číslice a před našimi zraky vyvstává obraz
družiny páně minemistrovy, jež se ubírá ke královskému dvoru.
Cesta vede z Kutné Hory do Habru, přes Německý Brod na
nocleh do Polné a ráno do Třebíče, odtud do Znojma, Korneu-
burgu a Vídně. Ani ve Vídni se pan minemistr nezdrží, hned
ráno vyjíždí přes Bruck do Nickelsdorfu, Rábu a Budína.
16. března 1512 opustili Kutnou Horu a 24. března už nocovali
v Budíně. Leč ani týden nepobyli v královském sídle a už
30. března se dávají na zpáteční cestu, jež tentokráte jde přes
Staré Hrady na Leváře, Stupavu, Skalici, přes Hluk do Přerova
a Olomouce, kam dorazili 6. dubna 1512. Odtud přes Mladeč,
Mohelnici a do Chrudimě, kde záznamy o cestě končí. Z toho
popisu cesty vidíme jasně, kudy vedly hlavní spojovací cesty
mezi Čechami a Uhrami, jež jistě byly i obchodními dopravními
spoji. Clo platil minemistr ve Vídni (15 gr.) a na zpáteční cestě
v Starých Hradech (6 gr.).
Z cestovního účtu možno si sestavit přímo jídelní lístek celé
výpravy. Překvapí při prvém pohledu, jak velkou složkou stravy
byly ryby. Není oběda či večeře, aby nepřišla na stůl ryba.
A to nejen naše sladkovodní ryba (kapr, štika), nýbrž i mořská
ryba, herynky. Svědčí to jistě o vyspělém a rozšířeném obchodu
s touto severomořskou rybou, když i v tak malých a odlehlých
místech, jako je Habr či Stupava, bylo možno cestujícím koupit
herynky. K těmto rybám se připojují další, vzácnější druhy,
ježdíci, pstruzi a vyza. Ryby jsou vůbec základním jídlem;
ovšem nutno připomenout, že poselství páně minemistrovo jde
na cestu v čase čtyřicetidenního půstu, takže tím je vysvětleno,
proč se za celou dobu cesty nevyskytuje ani jeden výdaj za
maso, jež cele bylo nahrazeno rybami. Druhá zvláštnost jídel-
ního lístku je hojnost koření, jehož se zřejmě užívalo ke kaž-
dému druhu jídla. Šafrán, zázvor, pepř, hřebíček se téměř denně
objevuje ve výdajích a nejvyšší kvanta připadají na pepř
a šafrán.
Víme, že o Češích na sklonku 15. stol. šlo světem přísloví,
že v Čechách za rok sežere prase víc šafránu než v Německu
člověk za celý život5) a náš cestovní účet ukazuje, že spotřeba
tohoto koření byla opravdu značná. Je to ostatně zase příklad roz-
vitého obchodu s kořením. Co se týče nápojů, převažuje víno nad
pivem. A opět nutno upozornit, že víno (i když v menší míře)
pije pan mincmistr i v Polné, v Třebíči (zde je už položka za víno
5) Jan Butzbach, U kacířů v české zemi (Praha 1928, přel. E. Bass.
str. 47).
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74