z 74 stránek
Titul
1
2
Rejstřík sukna kláštera třeboňského
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
Cestovní účet kutnohorského mincmistra
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
Hospodářský účet z 15. století
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Obsah
61
62
63
64
Obrazová příloha
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
- s. 27: … zachycující výdaje za potraviny, pití, noclehy atd. při cestě z Kutné Hory do Budína (edice je připojena). Fol. 16 je opět prázdné…
- s. 28: … střědopostím“, t. j. 16. března 1512 a výchozím městem je Kutná Hora („pán Jeho Milost ráčil jest z Hory vyjeti“, fol. 6).…
- s. 28: … cesty do Budína na jaře 1512 mezi šlechtici dlícími v Kutné Hoře. Jedním z důležitých pramenů pro hospodářské dějiny 15. stol. jsou…
- s. 30: … minemistrovy, jež se ubírá ke královskému dvoru. Cesta vede z Kutné Hory do Habru, přes Německý Brod na nocleh do Polné a…
- s. 30: … Bruck do Nickelsdorfu, Rábu a Budína. 16. března 1512 opustili Kutnou Horu a 24. března už nocovali v Budíně. Leč ani týden…
- s. 32: … z vyúčtování nelze. Jen odhadovat možno podle počtu vozů; z Kutné Hory vyjely čtyři vozy, k nimž se připojily další čtyři ve…
- s. 33: … odpovídalo většímu počtu. Cestovní účet z cesty kutnohorského minemistra z Kutné Hory do Budína v r. 1512 je nicméně přes všechny neúplnosti…
- s. 49: … sociálním dějinám. Rovněž v archivu Nár. musea pod sign. F Kutná Hora (původně F St. město pražské — tak také je uvedeno…
- s. 50: … kde jej psal. V textu účtu máme dvakrát zmínku o Kutné Hoře; ovšem už sama stylisace nás úplně přesvědčuje, že účet v…
- s. 50: … ovšem už sama stylisace nás úplně přesvědčuje, že účet v Kutné Hoře psán nebyl. Víme, že žena, která si psala příjmy a…
- s. 50: … žena, která si psala příjmy a výdaje, provázela jednou do Kutné Hory děti, jindy zase sama pobývala v Kutné Hoře a za…
- s. 50: … jednou do Kutné Hory děti, jindy zase sama pobývala v Kutné Hoře a za tu dobu „vydala Anička na vinici 2 sex.…
- s. 50: … že místo, z něhož hospodyně navštívila K. Horu, bylo od Kutné Hory poměrně dosti vzdáleno, neboť položka 2 sex. 36 gr. před-…
Název:
Prameny a studie k českým dějinám. Sv. 1
Autor:
Graus, František; Macek, Josef
Rok vydání:
1951
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
74
Počet stran předmluvy plus obsahu:
74
Obsah:
- 1: Titul
- 3: Rejstřík sukna kláštera třeboňského
- 27: Cestovní účet kutnohorského mincmistra
- 49: Hospodářský účet z 15. století
- 61: Obsah
- 65: Obrazová příloha
Strana 28
připravil cestovní účet, kde provedl souhrnně súčtování, den po
dni. Zprvu sčítal hned sloupec za sloupcem, kde však narazil na
převody mincí (z kursu uherského na české groše), psal jen denní
výdaje a součty provedl hromadně po dokončení účtu. V součtech
je ovšem řada chyb, jak je to zcela obvyklé u mnoha středo-
věkých finančních záznamů. Při sčítání provedl drobné opravy
(na př. fol. 12 doplnil „3 d.“, fol. 12v připsal „v Holomúci“ a
připojil opomenutý výdaj „za malvazy 4 gr.“, na fol. 13v zpřesnil
dříve napsané „summa sumarum vydáno“ ještě dodatkem „ko-
čím“ atd.). Nakonec provedl konečný součet všech výdajů (na
fol. 16v), když před tím pro svou potřebu si provedl skontro
(fol. 15) a zjistil tak částku, kterou musí vrátit „Pánu Jeho
Milosti“.
Kdo to byl „Pán Jeho Milost“? Jediným odrazištěm je název
cestovního účtu (fol. 1), kde je řečeno, že jde o cestu do Budína
podniknutou v roce 1512. Ovšem v tomto roce máme zachovány
zmínky hned o dvou poselstvích z Čech ke králi Vladislavovi do
Budína: 28. září 1512 Pražané a jiná města usilují poselstvím
naklonit krále pro své potřeby a 1. října 1512 dává se rovněž
z Prahy na cestu poselství celé země, jež chce v Budíně docílit
urovnání politických třenic.1) Ovšem náš cestovní účet se nemůže
týkat žádného z těchto poselství, neboť začíná v „úterý před
střědopostím“, t. j. 16. března 1512 a výchozím městem je Kutná
Hora („pán Jeho Milost ráčil jest z Hory vyjeti“, fol. 6). Je
možné tedy hledati účastníky cesty do Budína na jaře 1512 mezi
šlechtici dlícími v Kutné Hoře.
Jedním z důležitých pramenů pro hospodářské dějiny 15. stol.
jsou registra verková úřadu mince kutnohorské, jež zachycují
nejen produkci stříbra a vybíjení mince, nýbrž i drobná vydání,
jež byla spojena s úřední činností úřadu mince. Vydání a pře-
hled o dodávkách stříbra k zmincování jsou psány týdně a tyto
týdenní přehledy jsou uváděny názvy nedělí. V registru verko-
vém z r. 1512 p. 602) jsou ve vydáních k neděli Oculi (1512,
14. březen) také tyto položky:
dáno 2 hřivny stříbra k dělání truhlice králi Ludvíkovi Jeho
Milosti...
p. 64: Škrovadovi od díla tlustých grošů králi panu minc-
mistrovi dáno 4 gr.
poslu, kterýž jezdil za panem minemistrem v noci do Habru
a nesl tlusté groše dáno 10 gr.
1) Tomek, Dějepis města Prahy X., str. 312 (Praha 1894).
2) Archiv Národního musea — F Kutná Hora.
28