JOSEF MACEK: Cestovní účet z cesty kutnohorského minemistra do Budína v r. 1512. V archivu Národního musea oddělení listiny F Kutná Hora je uložena papírová složka (32 cm výška, 11 cm šířka) sestá- vající z 16 folií. Vznikla sešitím volných papírových listů. Fol. 1 a fol. 16 tvoří obal, při čemž na fol. 1 je titul označující zhruba obsah: „Anno 1512. Útrata v jízdě do Budína etc.“ Fol. 2 je prázdné, jen dole přesahuje sem část nedokončené modlitby (písař zkoušel pero) z fol. 15 v.: „Buď Bohu dajž nám Kriste nebeský svú spomoc.“ Fol. 3—5 jsou prázdná. Na fol. 6—15 je text, zachycující výdaje za potraviny, pití, noclehy atd. při cestě z Kutné Hory do Budína (edice je připojena). Fol. 16 je opět prázdné a konečné súčtování je na fol. 16 v. Provedeme-li paleografický rozbor, zjistíme, že celou složku psal jeden písař a to souhrnně po skončení cesty z poznámek, jež si cestou pořizoval. Kdyby se připustilo, že výdaje byly zapisovány cestou, hned do této složky, sotva by mohla být dána celému vyúčtování takováto forma. Výdaje jsou totiž pečlivě řazeny do sloupců den ze dne, součty oddělené od textu jsou přehledné, takže už úpravou připomíná vyúčtování účetní knihu, účetní deník. Rovněž skutečnost, že téměř celé vyúčtování je psáno týmž inkoustem, dosvědčuje, že písař psal účet po skončení cesty z poznámek cestou pořizovaných. Máme tedy před sebou zají- mavý dokument z počátku 16. stol., cestovní účet, jenž je pro naše středověké památky, pokud vím, ojedinělým zjevem. Jak asi vznikal? Písař, jenž byl pověřen vyúčtováním, psal si cestou den za dnem výdaje. Vedl si tak přehled o stavu pokladní hoto- vosti, neboť před započetím jízdy mu byla dána hotovost asi 100 kop gr., aby z ní hradil útratu. Ukazuje na to jasně skontro, provedené na fol. 15, kde si písař zjišťuje, kolik mu zbylo z cel- kové částky a kolik má vrátit svému pánu. Po skončení cesty 27