z 176 stránek
1
2
Titul
3
4
Obsah
5
6
Úvodem
7
8
Život a díla Jana z Holešova
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
Traktát Largum sero
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
Jan z Holešova: Largum sero
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
Použité zkratky
139
140
Prameny a literatura
141
142
143
144
145
146
Resumé
147
148
149
150
Přílohy
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
Obrazové přílohy
169
170
171
172
173
174
175
176
Název:
O sedmi štědrovečerních zvycích. Largum sero Jana z Holešova
Autor:
Havránek, Kamil
Rok vydání:
2014
Místo vydání:
Ostrava
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
176
Počet stran předmluvy plus obsahu:
176
Obsah:
  • 3: Titul
  • 5: Obsah
  • 7: Úvodem
  • 9: Život a díla Jana z Holešova
  • 25: Traktát Largum sero
  • 46: Jan z Holešova: Largum sero
  • 139: Použité zkratky
  • 141: Prameny a literatura
  • 147: Resumé
  • 151: Přílohy
  • 169: Obrazové přílohy
Strana 41
Spor o autorství traktátu Spor o autorství traktátu Absence úryvku s Alšovým jménem ve wolfenbüttelském rukopise spo- lu s výrazně kratším rozsahem traktátu150 přivedla Hermanna Usenera k domněnce, že jako první vznikla stručnější varianta, kterou teprve později rozšířil Jan z Holešova. Usener vyslovil také předpoklad, že autorem původ- ního textu byl právě mnich Aleš, jehož mateřským jazykem byla němčina, neboť se musel vyptávat na české obyčeje a nerozuměl textu české písně.151 Usenerovy závěry odmítl jako nepodložené Josef Ladislav Píč.152 Ar- gumentoval mimo jiné tím, že obšírnější zpracování bývá obvykle původní a zkrácené jeho přepisem. Dále zdůraznil, že z pasáže, z níž Usener usou- dil na Alšovu německou národnost, v žádném případě nevyplývá, že by autor neuměl česky, zvláště pak užívá-li v traktátu výrazu "largum sero", tedy doslovného překladu českého pojmenování svátku “Štědrý večer“, či 153 bohemismu jako "oculata vidi" Teorii německého badatele později průkazně vyvrátil Aleksander Brückner, 54 když poukázal na Augustinův citát v traktátu,15 který se snažil Beda Dudík zařadil Alše mezi významné členy benediktinského řádu doby husitské, opět bez bližšího určení. — Srov. DUDIK, Geschichte, s. 444. V přehledu opatů a členů břevnovského a broumovského kláštera se na řádku pod Janem z Holešova nachází zápis „Aleš (Albertus? Alexius?) coaevus Joannis, monachus Břevnoviensis“. — Srov. Memoria abbatum et fratrum monasteriorum Břevnoviensis et Braunensis. Ed. R. Schramm, Pragae 1888, s. 14. 150 151 Text ve wolfenbüttelském rukopise je asi o 40% kratší než v ostatních rukopisech. Srov. USENER, Religionsgeschichtliche, s. 6. - Usener upozorňoval, že český text koledy nelze vykládat „hoc ad honorem exprimimus tibi cantu nostro...“ — Srov. edice ř. 918n. Alšovi navíc připsal svatojánské zvyky (Consuetudines, que fiunt in vigilia Iohannis Baptiste), které v rukopise těsně následují po štědrovečerním traktátu. Srov. HAB Wolfenbüttel, sign. Helmst. 276 (f. 30v-31r). 152 153 154 155 Srov. PÍČ, Zpráva, s. 546. Srov. přepis ř. 714. Přesto je i v později vycházejících pracích o vánočních svátcích za autora traktátu označován mnich Aleš. Srov. např. TILLE, Alexander Yule and Christmas: their place in the Germanic year. London 1899; MILES, Clement A. Christmas in Ritual and Tradition, Christian and Pagan. New York 1912; Welt und Leben des deutschen Mittelalters in lateinischem Gewande. Hrsg. M. Carstenn, Heft 2, Leipzig/ Berlin 1929. Srov. edice ř. 833n a přepis ř. 484. 41