24 30. list. 21. pros. 23. pros. 6. led. 8. led. 9. led. Václava Hájka z Libočan Kronika česká. (Vydáno r. 1541; list 397.) Leta 1421 ... po slavnosti svatého Martina: Císař s mnohými houfy do Čech jeda, u Jihlavy se položil a tu pány české některé k sobě ke dni svaté Alžběty obeslal, jim glejt bezpečný slibuje. I jeli jsú k němu Jindřich z Rožmberka, Čeněk z Wartmberka, Vilém Zajíc z Hazmburku, Jan Městecký a Púta z Častalovic a jiní mnozí páni, též i z rytířstva, a tu spolu smlúvu učinivše, jej za krále přijíti a jemu v tom radni i pomocni býti slíbili. A on odtuď hnul se na den svatého Ondřeje a jel skrze Humpolec a u Ledče se položil. O tom zprávu maje Žižka s Pražany, že jsú se ti páni předřečení s císařem smluvili, velmi to těžce vážili a sebravše lid táhli k Čáslavi a to město dobře osadivše, na den svatého Tomáše do Hory Kutny se obrátili a tu Zigmunda pána svého (aby se s ním vojensky potkali) čekali. Ale však zprávu majíce, že císař má s sebú lid mnohý, pražští žoldnéři mnozí pomalu se z Hory rozkradli a k Praze pospíchali. Žižka ač také tu v městě dočekati Uhruov nesměl, však obrátil se na jednu horu, kteráž slove Taurkaňk, blízko od Hory Kutny. V tom císař přijel do Hory a opanoval ji a zvěděv, že Žižka se otočil vozy na Taurkaňku, kázal jej hned oblehnúti, aby doluov ani nahoru žádný nemohl. Druhé pak noci Žižka s svými, připraviv se rychle, na strážné udeřiti rozkázal a tak se skrze ně statečně probil a ujel i s vozy až na Kolín a to bylo ten den před Štědrým dnem. Leta 1422. Léta toho Žižka sebrav lid okolo Jičína a Turnova, přijel zase do Kolína a odtuď s nimi vyjel a položil se proti lidu císa- řovu mezi Horou a Kolínem u Nebovid, a tu za několik dní proti sobě harcovali a jedni druhé jímali i mordovali. Císař to slyše, kázal Horu zapáliti na den Božího křtění a sám s svými táhl k Německému Brodu pospíchaje a Žižka s svými houfy po něm a tu ve čtvrtek po Božím křtění postihl jej u Německého Brodu a Uhři hned se tu počali proti Žižkovi šikovati a Žižka proti nim, jako by chtěl mezi ně upřímo vskočiti a oni počali před ním přes řeku ustupovati, v tom se řeka aneb led prolomil, někteří se dobyli a někteří tam zustali a jiní se dali na utíkání a nechali tu velmi mnoho vozúv s rozličným zbožím, oděvem i hotovými penězi a bylo tu kněh rozličných, křesťanských i židov- ských, že by jich na tři fasuňky nepobral, které Uhři, zloupivše v Če- chách mnohé kostely, chtěli vézti do své země. Žižka rozkázal svým hajtmanúm, aby ty kořisti věrně a právě mezi bojovníky rozdělili. Nazajtří ráno počali k městu Brodu šturmovati a stáli u šturmu ten celý den a oni z města statečně se bránili, kamením se zdí há- zejíce i z houfnic střílejíce. Časem večerním od šturmu odstoupili a na- 10. led. zajtři Žižka kázal s měšťany rokovati o pokoj a drábi Žižkovi proto předse bez přestání na zdi lezli a tam vlezše všecky jednak lidi zbili a tak počítali, že tu lidu s obú stran zhynulo na tři tisíce. V pondělí pak ráno Žižka slepý kázal koruhve, kteréž jsú císaři pobrali, rozestříti, a posadiv se pod nimi, ty své žoldnéře a mordéře, kře- sťanské krve vylévače a zhoubce české země, sám na rytířství pasoval. po 21. list. 12. led.